Poskytování občerstvení

Zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům finanční částkou na nákup svačin. Jedná se o peněžní plnění zaměstnavatele, které je většinou vypláceno současně se mzdou zaměstnance:

• u zaměstnance půjde o zdanitelný peněžní příjem, který bude připočten ke zdanitelné mzdě zaměstnance a bude zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění proběhne v rámci výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti ze superhrubé mzdy,

• u zaměstnavatele vychází daňové řešení z ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, na základě kterého nejde za daňové výdaje (náklady) uznat výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Zaměstnavatel musí hradit peněžní příspěvek zaměstnancům ze sociálního fondu anebo jako nedaňový náklad. Může však pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního příjmu zaměstnance uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad (jedná se o 35 % z hodnoty peněžního příspěvku). Tento postup platí i v případě, že zaměstnavatel sjedná poskytování občerstvení formou peněžního plnění zaměstnancům v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, popř. v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.

Příklad č. 1:

Zaměstnavatel přispívá formou peněžní částky 300 Kč měsíčně všem zaměstnancům na nákup svačiny.

Řešení:

U zaměstnance půjde o zdanitelný peněžní příjem, který bude připočten ke zdanitelné mzdě zaměstnance a bude zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění proběhne v rámci výpočtu měsíční zálohy na daň ze superhrubé mzdy. Zaměstnavatel musí postupovat podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP a hradí peněžní příspěvek zaměstnancům ze sociálního fondu anebo jako nedaňový náklad. Může však pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního příjmu zaměstnance uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad.

V našem případě půjde o částku 300 Kč x 0,35 = 105 Kč na zaměstnance.

Poskytování nealkoholických nápojů

Zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům finanční částkou na nákup nealkoholických nápojů určených ke spotřebě na pracovišti. Jedná se o peněžní plnění zaměstnavatele, které je většinou vypláceno současně se mzdou zaměstnance:

• u zaměstnance půjde o zdanitelný peněžní příjem, který je rovněž zahrnován do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění tohoto příjmu proběhne v rámci výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti ze superhrubé mzdy.

• protože se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele, nevztahuje se na něho ustanovení § 25 odst. 1 písm. zn) ZDP, ale zaměstnavatel může v plné míře uplatnit znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. To znamená, že pokud bude toto peněžní plnění zaměstnavatele sjednáno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem, půjde o práva zaměstnanců vyplývající z těchto předpisů a u zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný výdaj (náklad).

Příklad č. 2:

Zaměstnavatel poskytuje v souladu s vnitřním předpisem všem zaměstnancům částku 300 Kč měsíčně na nákup nealkoholických nápojů za účelem jejich spotřeby na pracovišti. Tento peněžní příspěvek je proplácen zaměstnancům současně s výplatou mzdy.

Řešení:

U zaměstnance půjde o zdanitelný příjem, který vchází do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění proběhne ze superhrubé mzdy. Zaměstnavatel může podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP uplatnit peněžní příspěvek poskytovaný zaměstnancům na nákup nealkoholických nápojů jako daňově uznatelný náklad zaměstnavatele. Daňovým nákladem bude rovněž pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (300 Kč x 0,35 = 105 Kč na zaměstnance).

Příklad č. 3:

Zaměstnavatel poskytuje všem zaměstnancům peněžní příspěvek 400 Kč měsíčně na nákup nealkoholických nápojů ke spotřebě na pracovišti. Plnění zaměstnavatele nevyplývá ze žádného vnitropodnikového předpisu ani z kolektivní smlouvy.

Řešení:

U zaměstnance půjde o zdanitelný příjem, který se zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění proběhne ze superhrubé mzdy. Zaměstnavatel nemůže využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, protože se k poskytovanému plnění nezavázal ani v kolektivní smlouvě, ani ve vnitřním předpisu ani v pracovní nebo jiné smlouvě. Peněžní plnění nebude daňovým nákladem zaměstnavatele.

Zaměstnavatel však může pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad. V našem případě půjde v létě o částku 400 Kč x 0,35 = 140 Kč měsíčně na zaměstnance.