Software, licence, ochranné známky, patenty, know-how, projekty… S nehmotným majetkem se v praxi nesetkáváme sice tak často jako s majetkem hmotným, přesto také on tu a tam vstoupí podnikatelům do cesty. Pak se dostává na pořad dne otázka, jak se s ním poprat v účetnictví a daních.
U daní z příjmů rozlišujeme tři typy daňového přiznání: řádné, opravné a dodatečné. Přečtěte si, kdy se jednotlivá přiznání podávají, a co se vám může stát v případě, že nedodržíte režim platby.

V důsledku zavedení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % se možnost optimalizace daňového zatížení manželů a ostatních fyzických osob žijících v domácnosti s poplatníkem s využitím institutu spolupráce osob podle § 13 ZDP výrazně zúžila.
Od zdaňovacího období započatého v roce 2008 vzniká povinnost zvyšovat základ daně z příjmů o částku neuhrazeného závazku odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců, nebo se promlčela.

Novela ZDP přijatá v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů doplnila do ustanovení § 24 odst. 2 nové písmeno zg), podle něhož jsou daňově uznatelné výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelné likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků.
Přiznání k dani z příjmů nepodávají pouze občané (fyzické osoby), ale také právnické osoby. A to i v případě, že mají nulový základ daně nebo vykazují daňovou ztrátu.