Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Opravy daňového přiznání k dani z příjmů

U daní z příjmů rozlišujeme tři typy daňového přiznání: řádné, opravné a dodatečné. Přečtěte si, kdy se jednotlivá přiznání podávají, a co se vám může stát v případě, že nedodržíte režim platby.

Řádné daňové přiznání

Podává poplatník, kterému vzniká daňová povinnost v zákonem stanovených termínech (zákonem o daních z příjmů nebo zákonem o správě daní a poplatků). Více informací naleznete v článcích:

Opravné daňové přiznání

Lze podat ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání, pokud poplatník zjistí, že jeho daňová povinnost či ztráta je jiná, než uvedl v předchozí řádném nebo opravném daňové, přiznání. Pro vyměřovací řízení se v tomto případě použije opravné daňové přiznání a k předchozímu přiznání se nepřihlíží.

Dodatečné daňové přiznání

Podává se po uplynutí lhůty pro podání přiznání, pokud poplatník zjistí, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než je jeho poslední známá daňová povinnost. Toto dodatečné daňové přiznání je poplatník povinen podat do konce měsíce následujícího po tomto zjištění.

Dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší proti poslední známé daňové povinnosti, lze platně podat jen tehdy, nejsou-li splněny podmínky pro užití mimořádných opravných prostředků podle § 54 a 55b, a to do tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání, není-li zvláštním předpisem stanoveno jinak.

Dodatečné daňové přiznání nelze platně podat, pokud:

  • původní daňová povinnost byla stanovena podle pomůcek nebo byla sjednána, 
  • je uplatňováno snížení základu daně v důsledku snížení výnosů (příjmů) nebo zvýšení nákladů (výdajů), o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto v odvolání nebo v mimořádném opravném prostředku,
  • se týká daňové povinnosti, kde rozhodnutí o ní bylo již pravomocně přezkoumáno soudem,
  • dodatečným přiznáním na nižší daňovou povinnost nebo vyšší ztrátu by byla dotčena část daňové povinnosti již jednou dodatečně stanovené při použití stejných důkazů.

Dodatečné daňové přiznání není dále přípustné, pokud byl před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoumání správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se daňové přiznání týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu.

Dodatečná nebo opravná daňová přiznání se podávají na tiskopisech, které musí být výslovně v záhlaví označena jako dodatečné nebo opravné. V dodatečném daňovém přiznání se vyznačí rozdíly proti poslední známé daňové povinnosti.

Sankce při nedodržení termínů

Správce daně může vůči poplatníkům při nedodržení režimu platby daně uplatnit tyto sankce:

  1. penále,
  2. zvýšení daně,
  3. úrok z prodlení.

Pokud jde o penále, je od 1. 1. 2007 uplatňován nový režim (§ 37b ZSDP), podle něhož vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit penále z částky dodatečně vyměřené daně nebo dodatečně snížené daňové ztráty, jak byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti, ve výši:

  • 20 %, je-li daň zvyšována,
  • 20 %, je-li snižován odpočet daně nebo nárok na vrácení daně, nebo
  • 5 %, je-li snižována daňová ztráta.

Zvýšení daně může uplatnit správce v případech, kdy přiznání k dani (řádné nebo dodatečné) nebylo podáno včas. Tuto daň může správce daně zvýšit až o 10 %.

Pokud jde o úrok z prodlení, je poplatník podle § 63 ZSDP v prodlení, pokud nezaplatí splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti.

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.

Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik a na osobním účtu se předepisuje do evidence do 10. dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním účtu zejména v případě, že je daňový nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku.

Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně. Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému dlužníku nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Úrok z prodlení nevzniká u nedoplatků na příslušenství daně, čímž zákon rozumí penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty uložené podle ZDSP nebo jiného daňového zákona.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících