Odpovědi na dotazy z online poradny – 27. díl

Daň z příjmů

Čtvrtletní záloha DPFO
Mám dotaz ohledně zaúčtování čtvrtletních záloh DPFO. Poslední zálohu splatnou k 15. 3. jsem zaplatila. Započítává se tato záloha ještě do daňového přiznání za rok 2014?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Základním ustanovením, které řeší placení záloh na daň z příjmů, je § 38a zákona o daních z příjmů („ZDP“). V zákoně je uvedeno, že na úhradu skutečné výše daně se započítávají zálohy na daň splatné v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Zdaňovacím obdobím u DPFO je dle § 5 odst. 1 ZDP vždy kalendářní rok. To platí i v případě, kdy by fyzická osoba vedla účetnictví a měla za účetní období hospodářský rok.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že záloha na daň splatná v roce 2015 se již započítává na úhradu skutečné výše daně za zdaňovací období roku 2015. Pouze v případě, kdy by došlo k prodlení platby zálohy splatné v průběhu zdaňovacího období 2014 a tato platba by byla uhrazena do lhůty pro podání daňového přiznání za stejné zdaňovací období (do 1. 4. 2015, popř. 1. 7. 2015), započítává se tato záloha rovněž na úhradu skutečné výše daně za zdaňovací období roku 2014.
 

Je odchodné ze služebního poměru osvobozeno od daně?
Je odchodné ze služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů zákona č. 361/2003 Sb. osvobozeno od daně z příjmů za rok 2014?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Příslušník bezpečnostních sborů dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jehož služební poměr skončil a který vykonával službu alespoň po dobu šesti let, má nárok na tzv. odchodné (kromě výjimek uvedených v § 155 tohoto zákona). Dle § 4 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů je odchodné u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů (tímto předpisem se rozumí i zákon č. 361/2003 Sb.) osvobozeno od daně z příjmů.
 

Musí se danit příjem z daru ze smlouvy o důchodu?
Musí se nějak danit příjem z daru ze smlouvy o důchodu podle § 2701 a násl. NOZ? Většinou se tyto smlouvy používají k navýšení příjmu při žádosti o osobní bankrot při exekucích. Nikde jsem nezjistila, zda je tento důchod (dar) osvobozen od daně.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Smlouva o důchodu patří mezi zaopatřovací smlouvy a upravuje ji ustanovení § 2701 až § 2706 nového občanského zákoníku („NOZ“). Jedná se o vyplácení důchodů jako poskytování peněžitého plnění v pravidelně se opakujících dávkách, a to doživotně nebo po jinak stanovenou dobu neurčitého trvání, na základě smlouvy o důchodu.

Dle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 9 zákona o daních z příjmů („ZDP“) se za příjmy ze zdrojů na území České republiky považují také příjmy ve formě výživného a důchodů. Dále je v zákoně uvedeno, že předmětem daně dle § 10 odst. 1 písm. e) ZDP jsou ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, a jsou jimi kromě jiného i důchody a obdobné opakující se požitky – jedná se tedy o příjmy. Výjimkou jsou příjmy osvobozené od daně dle § 4 odst. 1 ZDP (např. příjem získaný ve formě dávky nebo služby z důchodového pojištění do výše 36násobku minimální mzdy).
 
Příjem získaný na základě smlouvy o důchodu dle NOZ se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat (viz § 10 odst. 7 ZDP).
 

Vyjmutí domu z podnikání
Vlastním dům, který mám vložen do podnikání. V přízemí podnikám já, dvě patra byla pronajata (příjmy z podnikání). Případné opravy domu jsou účtovány jako provozní režie. Nyní jsem se do domu nastěhoval (krátím odpisy o 1/3 = jedno patro). Rád bych dům z podnikání vyjmul, abych mohl zbylý pronájem účtovat jako „pronájem“ a neodvádět sociální a zdravotní pojištění. Jak na to? Odrazí se to nějak na případných opravách udělaných v minulosti?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podnikatel jako fyzická osoba, vlastník majetku, se může dobrovolně rozhodnout, že vyřadí svůj majetek z obchodního majetku, je však nutné vyřešit daňové dopady. Při vyřazení obchodního majetku do majetku osobního se u fyzické osoby nejedná o změnu vlastnictví. Při přeřazení se uplatní daňový odpis v poloviční výši a daňová zůstatková cena není daňovým výdajem.
 
Opravy nejsou součástí ocenění majetku, vyřazení majetku z obchodního majetku nemá daňový vliv na dříve uplatněné provozní náklady. Významný daňový dopad by se týkal následného prodeje, kdy takto vyřazený majetek po dobu pěti let od vyřazení z obchodního majetku není osvobozen od daně z příjmů.

Účetnictví

Mohu využít k opravě nákladů minulých let účet 426?
Mohu využít k opravě nákladů minulých let účet 426 i pro zaúčtování opravy/snížení nákladů minulých let? Opravím obdobně i chybně zaúčtovaný odpis majetku? V roce 2013 byl zaúčtován odpis o 12.000 Kč vyšší, než umožňuje zákon o daních z příjmů. Jak by pak vypadala předkontace?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Na položku rozvahy „Jiný výsledek hospodaření minulých let“, účet 426 (popř. účet 428 nebo 429), se účtují rozdíly ze změny účetní metody, část odložené daně v případě jejího prvního vykázání, opravy v důsledku nesprávného účtování a opravy v důsledku neúčtování o nákladech a výnosech minulých let, pokud jsou významné. Použití této položky je nutné okomentovat v příloze k účetní závěrce.

V prvním případě je nutné zvážit, zda se pro daňový subjekt jedná o významnou částku:

• významná částka, týkající se předchozího zdaňovacího období, se uvede v rozvaze na řádek A.IV.3 – Výsledek hospodaření minulých let a tím neovlivní výsledek hospodaření běžného roku,
• nevýznamná částka, týkající se předchozího zdaňovacího období, se zaúčtuje na patřičné nákladové a výnosové účty v běžném roce.

Účetně by oprava odpisů mohla vypadat následovně:
 
Významná částka: 07, 08/426
Dále nesmíme zapomenout na to, že je v případě chyby v zaúčtování daňových odpisů třeba podat dodatečné daňové přiznání.
 
Nevýznamná částka: 07, 08/648
Účet 648 by byl nedaňovým pouze v případě, že by částka byla vypořádána dodatečným daňovým přiznáním.
 

Zákonný příspěvek nepojištěných
Jak správně zaúčtovat zákonný příspěvek nepojištěných?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zákonný příspěvek nepojištěných lze považovat za sankci (pokutu) za nepojištění vozidla v určitém časovém okamžiku. Z ustanovení § 25 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů („ZDP“) vyplývá, že kromě zaplacených sankcí ze závazkových vztahů jsou všechny ostatní penále, úroky z prodlení a pokuty daňově neuznatelným výdajem (nákladem).
 
Daňový subjekt účtuje o této pokutě výsledkově již při vzniku povinnosti, resp. nároku na smluvní sankci v rámci účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady. Lze použít účtování na účet 545 – Ostatní pokuty a penále. Při stanovení základu daně v rámci sestavení daňového přiznání je nutné výsledek hospodaření zvýšit o částku uvedenou na účtu 545 podle znění § 23 odst. 3 písm. a) bodu 2 ZDP.
 

Jak zaúčtovat vzniklý nárok na dotaci ve vztahu k zaúčtování mezd?
Jak správně zaúčtovat vzniklý nárok na dotaci ve vztahu k zaúčtování mezd? Jedná se o dotaci na SÚPM od úřadu práce, který poslal peníze na účet. Zaměstnance máme od 1. 12. 2014. Jak zaúčtovat další měsíce?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa se účtuje jako provozní dotace do výnosů.
 

Jak rozúčtovat stravenky?
Jak správně rozúčtovat stravenky? 55 % daňově uznatelných výdajů jsou včetně nákladů na finanční služby? Lze uplatnit celou výši DPH?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
S nákupem stravenek (cenin) často souvisí i provize a ostatní služby (např. poštovné a balné).
 
Na základě přijaté faktury účtujeme:
 

Zúčtování nároku na stravenky poté účtujeme pouze v nominální hodnotě stravenek:
 

V praxi lze použít také postup, kdy zaměstnanci uhradí i 45 % provize a tato úhrada se zaúčtuje do výnosů jako součást výsledku hospodaření a celá hodnota provize zůstává v daňově účinných nákladech.

Daň z přidané hodnoty

Přijetí služby od slovenské firmy s místem plnění na Slovensku
Jsem nově registrovaná k DPH na Slovensku a přijala jsem v lednu službu slovenské firmy s místem plnění na Slovensku. Chtěla bych se zeptat, jak se mi tato služba projeví v přiznání k DPH v ČR (řádek 26) a jaké členění DPH mám v Pohodě použít v režimu registrace DPH v EU (fakturu jsem zapsala v režimu registrace).
 
 Odpovídají analytici společnosti STORMWARE:
K dokladům vytvořeným v režimu registrace k DPH v EU je možné přiřazovat členění DPH typu R. Tato členění použijete u těch uskutečněných plnění, u kterých potřebujete vyčíslit částku DPH odváděnou, resp. nárokovanou v jiném členském státě, ale zároveň se tato plnění musí projevit v tuzemském přiznání. Do tuzemského přiznání vstupuje pouze základ daně. Pokud se má hodnota projevit na řádku 26, můžete např. použít členění DPH RDzahr. U dokladů, které vstupují pouze do přiznání jiného členského státu, použijete členění DPH Nezahrnovat do přiznání. Doporučujeme Vám, abyste si vytvořili různá členění DPH, např. podle jednotlivých řádků přiznání na SK.
 

Skupinová registrace k DPH
Mám dvě společnosti registrované v tzv. skupině, měli skupinové DIČ a daňové přiznání za obě společnosti dělala pouze jedna z nich. Firmy si předávaly zboží, ale faktury nebyly předmětem DPH (plnění v rámci skupiny). Tato skupinová registrace byla zrušena k 31. 12. 2014. Jakou sazbu daně bych měla použít v případě opravného daňového dokladu, který se vztahuje k původnímu plnění v rámci skupiny?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Domnívám se, že v tomto případě nemůžeme použít k opravě původního plnění opravný daňový doklad ve smyslu ustanovení § 45 zákona o DPH. A to vzhledem ke skutečnosti, že vzájemná plnění mezi jednotlivými členy skupiny při skupinové registraci podle § 5a zákona o DPH nejsou vůbec předmětem daně z přidané hodnoty. Zákon o DPH ukládá v § 100 odst. 5 členům skupiny vést oddělenou evidenci plnění uskutečněných pro ostatní členy skupiny, ovšem svým charakterem jsou tyto vzájemné faktury v podstatě pouze interními účetními doklady.
 
Podle mého názoru z výše uvedeného pak vyplývá, že i v případě následné opravy vztahující se po zrušení skupinové registrace k původnímu vzájemnému plnění mezi jednotlivými členy skupiny by se měl použít doklad, jímž by se opravila výše původního plnění bez vlivu na DPH. Tedy obdobný doklad, jakému se kdysi dávno pro odlišení od klasického opravného daňového dokladu říkalo „finanční dobropis“.
 

Postup u koupě zboží z Polska
Jak postupovat při koupi zboží z Polska (medaile pro závodníky)? Jsme plátci DPH a dodavatelská firma se také tváří jako plátce DPH. Jak si ověřit, že firma v Polsku je plátce? Jak se řeší DPH? Jak se zde řeší clo? Pro zboží si naše firma pojede sama do Polska.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Čeští plátci DPH si mohou ověřit, zda je určité DIČ registrováno v daném členském státě EU následujícími způsoby:

• na internetových stránkách Evropské komise,
• na příslušném útvaru Generálního finančního ředitelství ČR telefonicky, e-mailem či písemně,
• na místně příslušném finančním úřadě telefonicky, e-mailem, písemně či při osobní návštěvě.

Při obchodování v rámci Evropské unie platí volný pohyb zboží a služeb, který je osvobozen od celních poplatků.
 
Z pohledu DPH je nutné určit místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu, které je vymezeno v § 11 zákona o DPH („ZDPH“). V ustanovení zmíněného paragrafu je v odstavci 1 uvedeno, že za místo plnění se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli. Pořizovatel zboží je definován v § 16 odst. 1 ZDPH a rozumí se jím osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu, přičemž přepravu může provádět buď dodavatel, pořizovatel, nebo jimi zmocněná třetí osoba. Za pořízení zboží z jiného členského státu se pro účely DPH považuje pouze pořízení zboží od osoby registrované k DPH v jiném členském státě.
 
Takovéto pořízení zboží je předmětem DPH v tuzemsku v případě splnění zákonných podmínek uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) ZDPH:

• je pořízeno za úplatu,
• je uskutečněno v tuzemsku osobou povinnou k dani,
• je pořízeno v rámci uskutečňování ekonomické činnosti plátce.

Příjemce zboží je povinen přiznat daň dle § 25 odst. 1 ZDPH při pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně. Při splnění podmínek uvedených v § 72 ZDPH je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu.
 

Odpočet DPH z daňových dokladů k přijaté platbě na pořízení majetku
Lze režim § 79 odst. 1 zákona o DPH uplatnit i z daňových dokladů k přijaté platbě na pořízení majetku (účet 052)?
 
 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Předpokládám, že hmotný majetek, k němuž byla zaplacena záloha a vystaven daňový doklad k přijaté platbě, je ke dni registrace součástí obchodního majetku nově registrovaného plátce a je používán pro účely, u nichž je nárok na odpočet daně podle znění § 72 zákona o DPH.
 
Podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona o DPH má osoba povinná k dani nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud je toto plnění k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Při splnění těchto podmínek má tedy plátce nárok na dodatečný odpočet DPH ze všech dokladů, které se k uvedenému plnění vztahují, tedy včetně DPH z daňového dokladu k přijaté platbě.
 
Daní na vstupu se totiž podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona o DPH rozumí daň uplatněná na zboží (ve smyslu § 2 zákona o DPH), které plátci bylo, nebo má být dodáno, takže pokud vzniká plátci povinnost vystavit daňový doklad ještě před uskutečněním plnění (§ 28 odst. 1 písm. d) zákona o DPH), má příjemce plnění nárok na uplatnění odpočtu i z tohoto daňového dokladu.