Odpovědi na dotazy z online poradny – 26. díl

Daň z příjmů

Zpevnění cesty v areálu firmy
Fyzická osoba, plátce DPH, podnikající v zemědělství, nechala zpevnit plochu (cestu) v areálu firmy. Jak se bude postupovat ohledně daně z příjmů FO? Bude se odepisovat?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jestliže byla zpevněním plochy vytvořena účelová komunikace, pak lze tuto plochu považovat za samostatnou stavbu a tento dlouhodobý majetek se bude odepisovat v 5. odpisové skupině po dobu 30 let dle § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Pokud by cesta v původním stavu byla již zařazena do dlouhodobého hmotného majetku jako stavba, může se v tomto případě jednat i o opravu (v případě, že se nezmění účel plochy, použitelnost, výměra atd.), popř. technické zhodnocení.
 

Potvrzení o neuplatňování zvýhodnění na děti
Chci si uplatnit nárok na odečet daní na děti, které se mnou a manželkou žijí ve společné domácnosti. Nevím si rady s tím, zda mi postačí čestné prohlášení manželky, že nárok neuplatňuje, nebo potřebuji ještě nějaké potvrzení. Manželka je na rodičovské dovolené, ale v průběhu RD pracovala od července do prosince 2014 na HPP u jiného zaměstnavatele, než u kterého je vedena na RD. Také podepsala daňové prohlášení (růžový papír). Podle mě bych měl mít od manželky čestné prohlášení na leden až červen 2014, že nárok neuplatňuje a na zbytek roku potvrzení od zaměstnavatele (kde si přivydělávala v průběhu RD), že nárok neuplatňuje. Je to tak? Jak to má s odečtem na poplatníka? Má nárok na celou částku, nebo jen za období červenec až prosinec 2014? Výdělek má cca 85.000 Kč (předpokládám, že já si manželku odečíst nemůžu vzhledem k jejímu příjmu).

 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
K přiznání doporučuji přiložit čestné prohlášení manželky, že si děti neuplatňuje a potvrzení od zaměstnavatele manželky, že si děti neuplatňovala v zaměstnání. Sleva na poplatníka se uplatňuje vždy v celé roční výši, tj. 24.840 Kč. Pokud má manželka vlastní příjem vyšší než 68.000 Kč za rok, nelze uplatnit slevu na manželku.
 

Kdo podává daňové přiznání, když syn není ještě plnoletý?
Můj syn, který není plnoletý, si v roce 2014 vydělal finanční částku převyšující 15.000 Kč. Jde o pravidelný měsíční příjem za správu herních serverů. Je studentem na střední škole (denní studium) a měsíční částka po uplatnění slevy na dani na poplatníka nepodléhá zdanění. Musí žádat o živnost, pokud není plnoletý (soudně), nebo stačí udělat roční daňové přiznání? Pokud by stačilo daňové přiznání, musím ho udělat já (jako jeho zákonný zástupce) jeho jménem? Plnoletosti dosáhne za půl roku, pak si živnostenské oprávnění udělá.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z uvedeného dotazu není zcela zřejmé, na základě jakého smluvního vztahu byla odměna studentovi v roce 2014 vyplácena. Pokud by byl příjem vyplácen na základě pracovněprávního vztahu (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti), jednalo by se o příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů („ZDP“). Následně v § 38g ZDP je uvedeno, za jakých podmínek vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V případě příjmů z pracovněprávního vztahu není potřeba žádat o živnostenské oprávnění.
 
Jestliže byla vykonávána činnost mimo pracovněprávní vztah, která naplňuje znaky podnikání (samostatnost, soustavnost, ziskovost), je i tato činnost předmětem daně z příjmů. Pokud podnikající fyzická osoba nemá k výkonu své činnosti živnostenské, případně jiné oprávnění, není možné zdanit takto dosažené příjmy v rámci § 7 ZDP. V tomto případě se jedná o nedovolené podnikání a příjmy dosažené z takovéto činnosti by měly být zdaněny dle § 10 ZDP, tedy jako tzv. ostatní příjmy.
 
Daňové přiznání za nezletilou osobu podává vyplněné jménem dítěte zákonný zástupce, který ho i podepisuje (svým jménem).
 
Nový občanský zákoník upravuje od 1. 1. 2014 možnosti nabytí částečné nebo plné svéprávnosti u nezletilých. V praxi to znamená, že i nezletilé osoby mohou získat živnostenské oprávnění. Ve všech případech posuzování svéprávnosti a schopnosti mladistvého právně jednat rozhoduje soud na návrh nezletilého, resp. jeho zákonného zástupce.
 

Uplatnění odpočtu na manželku
Je možné uplatnit odpočet na manželku i v případě, že spolu partneři pouze žijí ve společné domácnosti a nejsou sezdaní?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ne, není to možné. Slevu na manželku (či manžela) lze uplatnit, pokud s poplatníkem žije ve společné domácnosti a je vázána výhradně na manželku (či manžela). To znamená, že podmínkou je, aby šlo o manžele, kteří jsou spolu sezdáni. Tuto slevu lze uplatnit také na registrovaného partnera (viz § 21e odst. 3 ZDP).
 

Pronájem bytu a uplatnění skutečných nákladů
Pronajímám byt a chtěla bych si uplatnit v daňovém přiznání skutečné náklady. Co všechno si můžu zahrnout do nákladů? Správci domu měsíčně platím zálohy na fond oprav, pojištění společných prostor, odměnu správce a výboru SVJ, odměnu kotelníka aj. Správce domu má povinnost dle zákona vyúčtování záloh provést do 30. 4. 2015. Já mám povinnost přiznání podat do 31. 3. 2015. Můžu si dát do nákladů zálohy, nebo musím skutečné náklady, které k 31. 3. 2015 ale nebudu znát?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Poplatník s příjmy z nájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů, „ZDP“) může výdaje na jejich dosažení vykazovat buď ve skutečné výši, nebo paušálem ve výši 30 % z dosažených příjmů, aniž by musel něco prokazovat. Pokud poplatník obdržené zálohy (např. za vytápění, dodávku vody, úklid společných prostor, odvoz odpadu a další) od nájemce zúčtuje po uplynutí roku se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje tyto příjmy do zdanitelných příjmů ani výdaje za tyto služby do daňových výdajů. Pokud však toto zúčtování neprovádí, zdaňuje veškeré platby od nájemce a výdaje za tyto služby pak může zahrnout do daňových výdajů v okamžiku jejich úhrady, a to i v případě, že se jedná o zálohu.
 
V nově vydaném Pokynu GFŘ D-22, který nahrazuje D-6 a který lze použít již za zdaňovací období, které započalo v roce 2014, se k § 9 odst. 3 ZDP uvádí, že platby vlastníka jednotky na provozní výdaje (do tzv. fondů oprav a na účet SVJ) jsou na straně poplatníka, který nevede účetnictví, daňovým výdajem v okamžiku jejich úhrady. Jsou-li platby (jejich část) určeny na technické zhodnocení společných částí, jsou daňovým výdajem po dokončení technického zhodnocení, a to formou odpisů.

Podnikání

Uplatnění výdajů paušálem
Fyzická osoba (podnikatel) vede účetnictví a chce využít možnosti uplatnit výdaje paušálem. Bude procento výdajů počítáno z jeho výnosů nebo příjmů? A proč?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Uplatnění paušálních výdajů je upraveno v § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů („ZDP“), kde je uvedeno, že poplatník, který neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje ve výši stanovené procentem z příjmů (s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP). Fyzické osoby, které vedou účetnictví a chtějí výdaje stanovit procentem z příjmů, se musí řídit výše uvedeným ustanovením a do daňového přiznání zahrnout všechny skutečně obdržené příjmy (nikoliv výnosy) za dané zdaňovací období.
 

Může mít předčasný starobní důchodce spolupracující osobu?
Mohu v předčasném důchodu jako OSVČ mít nadále jako spolupracující osobu s dělením příjmů a výdajů 50/50 manželku s tím, že pokud po rozdělení nedosáhneme základu daně 62.261 Kč, nebudu já povinen platit sociální pojištění? Manželka, která dosud nárok na předčasný důchod nemá, by samozřejmě platila pojištění v předepsané výši. Nikde jsem ani nenašel, jestli vůbec mohu jako předčasný důchodce mít spolupracující osobu.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Samostatná výdělečná činnost vykonávaná současně s pobíráním předčasného starobního důchodu se považuje za vedlejší. Z hlediska nároku na výplatu předčasného starobního důchodu je nutné vedlejší samostatnou činnost vykonávat jen v takovém rozsahu, který nezakládá účast na důchodovém pojištění. Účast na důchodovém pojištění vznikne, pokud příjem dle zákona o důchodovém pojištění dosáhne za daný rok tzv. „rozhodné částky“.
 
Rozhodná částka činila 62.261 Kč pro rok 2014, pro rok se 2015 se zvýšila na 63.865 Kč. Nutno dodat, že za příjem uvedený v zákoně o důchodovém pojištění se považuje daňový základ OSVČ určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Daňovým základem v tomto zákoně se rozumí základ daně nebo dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů („ZDP“), po případné úpravě podle § 5 a § 23 ZDP.
 
Dle § 13 ZDP lze za stanovených podmínek na spolupracující manželku převést až 50 % příjmů a výdajů podnikatele. Institut spolupracující osoby je možné využít i v případě, že se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou současně s pobíráním předčasného starobního důchodu.
 

Podnikám v pronájmu bytů, musím platit silniční daň?
Mám firmu, která má jako předmět podnikání pouze pronájmy bytů. Musím v tomto případě platit silniční daň? Silniční daň platím již pátým rokem a vždy jsme měli předmět podnikání pronájmy. V případě, že se daň neplatí, můžu požadovat dodatečné vrácení daně?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podle § 2 odst. 1 zákona o dani silniční jsou předmětem daně silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů, nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů.
 
Pokud vozidlo vlastní podnikající právnická osoba, je předmětem daně silniční. Pokud jej vlastní fyzická osoba, je předmětem daně silniční v případě, že je používáno k samostatné činnosti (tj. podnikání dle § 7 zákona o daních z příjmů). Příjmem z podnikání je dle § 7 odst. 2 písm. b) také příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Vozidlo tedy bude předmětem daně silniční v měsících, kdy bylo používáno k podnikatelské činnosti – nájmu.

Pracovněprávní oblast

Mohu během rodičovské dovolené rozvázat pracovní poměr a uzavřít nový?
Jsem na rodičovské dovolené a zaměstnavatel se mnou chce rozvázat pracovní poměr dohodou. Zároveň jsem dostala nabídku od jiného podniku. Mohu během rodičovské dovolené rozvázat pracovní poměr a uzavřít nový?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Vašemu rozvázání pracovního poměru dohodou během čerpání rodičovské dovolené nic nebrání. Zákoník práce v § 53 sice poskytuje některým kategoriím zaměstnanců (mimo jiné i zaměstnancům na rodičovské dovolené) zvýšenou ochranu před rozvázáním pracovního poměru, nicméně jen v rámci výpovědi ze strany zaměstnavatele. Proto pokud se kdykoliv během rodičovské dovolené se zaměstnavatelem dohodnete na ukončení pracovněprávního vztahu oboustranně či případně sama dáte výpověď (se zachováním zákonné dvouměsíční výpovědní doby) a následně sjednáte nový pracovní poměr u jiného zaměstnavatele, je vše z hlediska práva v pořádku.
 

 Odměňování zaručenou mzdou
Jsme malá firma (do 25 zaměstnanců) bez kolektivní smlouvy. Je nutné odměňovat zaměstnance „zaručenou mzdou“ dle rozdělení do osmi skupin?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Je nutné si uvědomit rozdílnost termínu minimální mzda a zaručená mzda. Minimální mzda je definována jako nejnižší přípustná výše odměny za vykonanou práci v pracovněprávním vztahu. Její základní výše je upravována prostřednictvím příslušného nařízení vlády č. 567/2006 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 204/2014 Sb.), nyní od 1. 1. 2015 je stanovena minimální mzda na 9.200 Kč, tj. 55 Kč na hodinu, při pracovním úvazku 40 hodin za týden.
 
Zaručená mzda je mzda zaměstnance, které dosáhl výkonem své práce, a to dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy ochraňuje zaměstnance zaměstnavatelů, u nichž neprobíhá kolektivní vyjednávání, tak aby byli chráněni před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce. To znamená, že právě na Vaši firmu dopadá tento institut. Sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády (viz výše). Skupiny prací pro účely stanovené nejnižší úrovně zaručené mzdy najdete v příloze tohoto nařízení podle oboru, ve kterém podnikáte.
 

Daň z přidané hodnoty

Uplatnění odpočtu DPH u nového auta
Dne 23. 12. 2014 jsem koupil nové auto na mne jako OSVČ a v TP je uvedeno i mé IČ. Od 6/2013 jsem plátce DPH. Na FÚ mi řekli, abych si určil, jakým poměrem budu auto využívat soukromě a pro podnikání. To jsem jim samozřejmě nebyl schopen říct. Chci nárokovat odpočet na celé auto a v případě soukromého užití bych navrhoval, že si budu účtovat nějakou částku. Můžete mi poradit, jak tento problém vyřešit? Chci 100 % odpočtu DPH za auto a zároveň určitě auto využiji i soukromě, ale v jaké míře, to nejsem schopen odhadnout.
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Na FÚ Vás informovali dobře. Pokud budete vozidlo používat i k soukromým účelům, nemůžete uplatnit odpočet DPH v plné výši. Toto říká § 72 odst. 6 zákona o DPH: „Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo § 76.“
 
Způsob stanovení odpočtu v poměrné výši blíže popisuje článek Odpočet DPH v poměrné výši. Nelze-li v okamžiku pořízení dlouhodobého majetku (auta) určit výši použití pro podnikatelské a soukromé účely, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku v rámci přiznání DPH za prosinec nebo 4. čtvrtletí zjistí skutečný poměr využití v daném roce. Pokud se skutečnost od odhadu liší o více než 10 procentních bodů, provede opravu daně na ř. 45 v přiznání DPH za prosinec nebo 4. čtvrtletí (viz § 75 odst. 4 zákona o DPH).
 

Zpětné uplatnění DPH
V listopadu 2014 jsme nakoupili vozidla jako hmotný majetek + další drobný majetek (kancelářské židle, kopírka atp.). Od 1. 1. 2015 jsme plátci DPH. Chtěla bych si uplatnit DPH zpětně z těchto nákupů. Ale jak zaúčtuji pořízení tohoto majetku v roce 2014? Částku DPH dám jako nedaňový výdaj, případně na nějakou ostatní pohledávku a v roce 2015 si hodnotu DPH převedu na účet 343?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Plátce DPH má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného nejdéle 12 měsíců před datem registrace, pokud toto plnění je k datu registrace součástí jeho obchodního majetku. Podmínkou je uplatnit nárok na odpočet v období, kdy se podnikatel stal plátcem (viz § 79 zákona o DPH).
 
V době pořízení majetku, kdy není budoucí plátce registrovaný k DPH, nelze vykázat pohledávku na MD 343 vůči státu, hmotný majetek se v roce 2014 zaúčtuje včetně DPH. Následně po registraci k dani z přidané hodnoty vzniká plátci nárok na DPH na vstupu. Výše DPH se zaúčtuje jako zdanitelný výnos (na straně dal – 648), případně o tuto částku bude sníženo ocenění hmotného majetku.

Účetnictví

Jak správně zaúčtovat splátkový kalendář?
Byla nám vystavena faktura za neoprávněný odběr (základ + DPH), i když se o neoprávněný odběr nejednalo. Dále nám byl vystaven splátkový kalendář na měsíční splátky. Jak toto správně zaúčtovat?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V uvedeném případě je potřeba prozkoumat věcný obsah právního úkonu v souladu s podmínkami smlouvy s dodavatelem. Dodavatel zřejmě posoudil plnění jako dodávku (poskytnutí služby), která byla poskytnuta nad rámec sjednaného oprávněného odběru, včetně souvisejících služeb – tedy jako zdanitelné plnění. Jestliže bylo zdanitelné plnění přijato v rámci ekonomické činnosti, má odběratel nárok na odpočet DPH.
 
Z hlediska daně z příjmů by se dle výše uvedeného jednalo o odebranou službu, příp. náhradu škody plynoucí ze smluvní odpovědnosti odběratele a bude se jednat o standardní daňový náklad.
 
Dle posouzení věcného obsahu se však může jednat i o náhradu škody jako sankční plnění, kterou lze zaúčtovat na účet 544 a daňovou účinnost vázat na úhradu.