Odpovědi na dotazy z online poradny – 16. díl

Daň z příjmů

Firemní účet a soukromé záležitosti
Můj klient je jediným společníkem v s.r.o. a neustále používá firemní účet k tomu, že si ze soukromého účtu přeposílá peníze a platí soukromé věci. Potřebovala bych poradit, jak toto nejlépe řešit.

Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Především je třeba uvést, že je to velký nešvar podnikatelů, který může mít negativní dopad při daňových kontrolách na ně samotné. V případě, že se jedná o fyzickou osobu, není v daňové evidenci ještě tak složité odlišit daňové a nedaňové výdaje jako v případě, kdy jde o osobu právnickou. Pokud si společník posílá z firemního účtu peníze na svůj soukromý účet, jde z hlediska daňového o nedaňové náklady s.r.o., navíc by měly tyto platby být na straně společníka zdaněny jako příjem vyplácený společností. Nejlepším řešením pochopitelně je dosáhnout toho, aby společníkovi šly na jeho soukromý účet pouze peníze spojené s odměnou za práci pro společnost, a vše ostatní aby hradil ze svého soukromého účtu.

Můžu si uplatnit slevu na vyživované dítě?
Syn, student VŠ, který nyní ukončil 2. ročník tříletého bakalářského studia, uzavřel od 1. 7. 2014 pracovní smlouvu s úvazkem 0,33, tj. 12 hodin týdně, a výdělkem cca 8.500 Kč hrubého. Nadále je tedy studentem, ale bude si přivydělávat (pracovní poměr je na 11 měsíců). Mám nadále jako samoživitelka a zaměstnanec nárok na slevu na dani na vyživované dítě, resp. je třeba tuto skutečnost hlásit mzdové účtárně? Dále prosím o radu, zda si syn má vyplnit u zaměstnavatele prohlášení poplatníka daně z příjmů nebo nikoliv. Účetní mu formulář dala s tím, že si to může zvolit.
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V dotazu neuvádíte, jakou formu pracovněprávního vztahu Váš syn se zaměstnavatelem uzavřel. Může se jednat o pracovní smlouvu na částečný úvazek, nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Dohoda o provedení práce mi podle uvedených parametrů nepřijde v tomto případě pravděpodobná – vychází mi překročení ročního limitu 300 odpracovaných hodin.
 
Pokud tedy syn pracuje v klasickém pracovním poměru nebo na DPČ, je pro něj samozřejmě výhodné podepsat u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka daně z příjmů. Bude si pak moci uplatnit nárok na slevu na dani na poplatníka. Sleva činí částku 2.070 Kč za kalendářní měsíc, což při Vámi uváděném předpokládaném výdělku znamená, že syn nebude odvádět ze zaměstnání žádnou daň z příjmů. Současně by měl syn k Prohlášení poplatníka doložit potvrzení školy o studiu. Třebaže při tak nízkém výdělku již neuplatní slevu na dani na studenta, je toto potvrzení důležité z hlediska zdravotního pojištění. V případě DPČ s Vámi uvedenou měsíční odměnou odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
 
Pokud jde o Vámi dotazovanou slevu na dani na vyživované dítě (daňové zvýhodnění), pak toto zvýhodnění uplatní rodič za celý rok, pokud dítě celý rok bylo studentem a splňuje podmínku přípravy na budoucí povolání dle ustanovení § 12 až § 14 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Dále musí být splněna podmínka, že vyživované dítě žije s rodičem ve společné domácnosti. V takovém případě nemá zaměstnání syna žádný vliv na uplatnění daňového zvýhodnění u rodiče. Nemusíte proto zaměstnání Vašeho syna hlásit mzdové účtárně. Váš syn si u zaměstnavatele může požádat do 15. 2. 2015 o zpracování ročního zúčtování daně, případně si může výše uvedené slevy uplatnit v případě, kdy by si sám podával daňové přiznání k dani z příjmů.
 

Studium kombinovanou formou a bonus na dítě
Pokud bude dcera studovat VOŠ – kombinovanou formu studia, mohu uplatňovat bonus na daních za dítě?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Odpověď na Váš dotaz najdeme v ustanovení zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Podle ustanovení § 12 tohoto zákona se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 téhož zákona, nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Studiem na středních školách se pro účely tohoto zákona rozumí také studium na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.
 
V případě, že Vaše dcera bude studovat kombinovanou formou, a bude-li současně výdělečně činná, případně bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, není možno na ni uplatňovat daňové zvýhodnění podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů.
 

U koho je výhodnější uplatňovat slevu na dítě?
Kdo z manželů by si měl uplatňovat slevu na děti? Ten s vyšším, nebo nižším příjmem? Oba jsme zaměstnanci, máme dvě děti. Manžel má hrubý příjem cca 23.000 Kč, ale začal pracovat až od května 2014, předtím byl půl roku nezaměstnaný. Já 17.400 Kč hrubého a uplatňuji slevu na děti, tedy dostávám daňový bonus. Manžel tak odvádí celkem vysokou zálohu na daň, kterou při ročním zúčtování moc nesnížíme, uplatňujeme pouze cca 12.000 Kč úroky z hypotéky, čímž snížíme jen základ daně.
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Vzhledem k tomu, že se jedná o slevu na dani či o daňový bonus, pokud daňová povinnost poplatníka je menší než nárok na daňové zvýhodnění, nemá rozhodnutí o tom, kdo bude toto zvýhodnění uplatňovat, žádný velký význam. Jedná se vždy až o úpravu daňové povinnosti poplatníka. Buď se odečte sleva na dítě, nebo se uplatní daňový bonus. Jen je třeba upozornit, že pro uplatnění daňového bonusu platí, že jej může uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (pro rok 2014 je to částka 51.000 Kč).

Zprostředkování nákupů na e-shopech
Pokud zprostředkovávám nákupy na e-shopech, jakou částku dávám do příjmů a výdajů? Př.: Zákazník si vybere na e-shopu zboží za 200 Kč a já se nabídnu, že mu jej objednám, aby se nemusel o nic starat. Za zprostředkování si vezmu 50 Kč. Zákazník mi tedy dá celkem 250 Kč, z čehož si 50 Kč nechám jako svou provizi a 200 Kč použiji na objednání jím vybraného zboží, přičemž jako objednatel bude uveden zákazník. Z hlediska příjmů/výdajů si do daňové evidence napíši 250/200, nebo 50/0?
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
V uvedeném případě se podle mého názoru jedná o nákup a prodej zboží. Pokud poplatník objedná a nakoupí svým jménem určité zboží pro svého zákazníka, jedná se o jeho výdaj a příjmem na druhé straně je konečná částka, kterou obdrží. Příjmem tedy bude 250 Kč a výdajem částka 200 Kč.

Účetnictví

Vyúčtování energií
Přišlo nám vyúčtování za energie. Zaúčtovala jsem do přijatých faktur a vznikl nám přeplatek za energie, který byl už připsán i na bankovní účet. Ale přes povel Likvidace (Banka příjem) nemůžu z přijatých faktur přeplatek zlikvidovat.
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Předpokládám, že účtujete v programu POHODA. Při pokusu o likvidaci se v tomto případě objeví chybová hláška „Příjmovým dokladem nelze hradit závazek“. Doporučuji v agendě Banka příjem zavést novou předkontaci, např. „Inkaso přijatých dobropisů“ s kontací 221/321, případně účtovat Ručně stejnou kontaci. V agendě Přijaté faktury pak u přijatého dobropisu likvidaci provedete příkazem Likvidace/Likvidace bez vazby. Správnost spárování příslušných vztažných položek si případně ověřte v agendě Účetnictví/Saldo.

Pracovněprávní oblast

Platí ještě mandátní smlouva?
Mám uzavřenou mandátní smlouvu. Zjistila jsem, že dle NOZ již tento pojem neexistuje a je nahrazena smlouvou o příkazu. Jak postupovat dál, tj. jak od mandátní smlouvy odstoupit, resp. zda je potřeba od ní odstupovat, nebo je neplatná a jak ji nahradit smlouvou o příkazu?
 
Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal:
Nejdříve je nutné vyřešit otázku, zda je uzavřena mandátní smlouva, kde mandantem (obchodní korporace) a mandatářem (Vy) je osoba, která je zároveň i statutárním orgánem této obchodní korporace, či tomu tak v opačném případě není, a Vy jste osobou, která jedná na bázi mandátního zastoupení pouze v případech zařizování určitých záležitostí. Bohužel z dotazu není zřejmé, o kterou z variant se jedná, a ani zda je mandantem obchodní korporace, či jde například o zastoupení mezi FO, kde se jedna FO zavazuje druhé FO k obstarání určité záležitosti.
 
Vzhledem však k momentální aktuálnosti tématu změn smluv o výkonu funkce mezi statutáry obchodních korporací předpokládám, že i Váš dotaz směřuje do této sféry. Tak tedy obecně. Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se primárně řídí ustanoveními nového občanského zákoníku (NOZ) o příkazu (§ 2430 a násl.), pokud ovšem není sjednána smlouva o výkonu funkce, případně pokud zákon o obchodních korporacích (ZOK), konkrétně v ustanoveních § 59 až § 62, nestanoví něco jiného. Zůstává tak i nadále na úvaze a vůli stran, zda tento vztah bude podroben úpravě ve smlouvě o výkonu funkce či nikoliv. Nedojde-li však k uzavření takové smlouvy, budou se v takovém případě ze zákona řídit vzájemná práva a povinnosti přiměřeně ustanoveními NOZ o příkazu.
 
Pozor však na revoluční změnu. Nově je totiž stanoveno, že v případě, kdy smlouva o výkonu funkce nebude uzavřena, bude se jednat o bezplatnost výkonu funkce (s výjimkou případů upravených v ust. § 59 odst. 4 ZOK). Důležité je ust. § 777 odst. 3, dle kterého je nutné uzpůsobit ujednání již uzavřených smluv o výkonu funkce a o odměně novému zákonu do 30. 6 2014, v opačném případě je stanoveno, že výkon funkce bude pokládán za bezplatný.

Vzor nové smlouvy o výkonu funkce dle znění ZOK lze najít i na Portálu POHODA. Další informace naleznete také v článku Souběh funkcí od roku 2014.
 

Povinnost zaměstnavatele držet místo po dvou mateřských dovolených
Jak je to s nástupem do práce po dvojnásobné mateřské dovolené? Je zaměstnavatel povinen mi držet místo? Po prvním dítěti ano, platí to ale i u dvou mateřských po sobě?
 
Odpovídá Lenka Uvírová, účetní:
Zaměstnavatel je Vám povinen držet stejnou pracovní pozici a stejné místo po dobu mateřské dovolené, tedy 28 týdnů. Po dobu trvání rodičovské dovolené musí zaměstnavatel držet jen takové místo, které odpovídá sjednanému druhu práce podle pracovní smlouvy. To stejné platí při navazování další mateřské a rodičovské dovolené – zaměstnavatel je povinen držet jen takové místo, které odpovídá sjednanému druhu práce podle pracovní smlouvy.

Daň z přidané hodnoty

Prodej nákladního auta v obchodním majetku
Podnikatel FO, plátce DPH, měl v obchodním majetku nákladní auto, které je již odepsáno, čili zůstatková hodnota je 0 Kč. V 5/2014 auto vyřadil z obchodního majetku. V 7/2014 auto prodal za 30.000 Kč a následně přizná příjem z prodeje dle § 10 v daňovém přiznání za rok 2014. Je těchto 30.000 Kč předmětem DPH? Musí se těchto 30.000 Kč uvést v daňovém přiznání k DPH a odvést DPH? Pokud ano, musí prodávající vystavit daňový doklad? A následně může si kupující uplatnit nárok na odpočet DPH na základě tohoto daňového dokladu?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Pokud jste vyřadili v květnu 2014 nákladní auto z obchodního majetku, pak se postupuje podle ustanovení § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH, podle něhož se dodáním zboží za úplatu považuje také použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
 
V takovém případě odvádí poplatník DPH na výstupu na základě vystavení dokladu o použití podle § 32 zákona o DPH. Základem daně v tomto případě je podle ustanovení § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
 
Tedy podle mého názoru je ve Vašem případě nutné nechat vyřazené auto „ocenit“ s přihlédnutím k výše uvedené ceně buď odborným autobazarem, případně znalcem v oboru oceňování vozidel. Z této ceny byste pak měli na základě kvartálního přiznání za 2. kvartál 2014 či v dodatečném přiznání za květen 2014 odvést DPH na výstupu. Prodej auta po jeho vyřazení z obchodního majetku již pak není předmětem DPH, pouze předmětem daně z příjmů podle Vámi uvedeného § 10.
 

Jak vystavit fakturu s dvěma měnami a DPH?
Vystavuji fakturu konečnému zákazníkovi s DPH na Slovensko v cizí měně (nákup na našem e-shopu). Jak mám fakturu vystavit, aby na ní byly obě měny CZK a EUR + DPH? Postup vystavení: cizí měna Euro celková částka, členění DPH UD. Na faktuře není i přes členění DPH UD vyčísleno DPH. Jak mám fakturu vystavit, aby tam DPH bylo?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle ustanovení § 29 odst. 1 zákona o DPH musí daňový doklad mimo jiné obsahovat i výši daně v české měně. Pokud jsem z Vašeho dotazu pochopil, ptáte se na to, jakým způsobem v účetním programu POHODA vystavit daňový doklad v cizí měně s odvodem DPH v ČR podle § 8 zákona o DPH tak, aby na něm byla vyčíslena částka DPH podle výše zmíněného ustanovení. Tedy jste ještě nepřekročili limit pro povinnou registraci k DPH na Slovensku.
 
Navrhuji postupovat tímto způsobem: agenda Vydané faktury/Insert/Záznam/Cizí měna. Členění DPH zvolte UD, potom přes kolonku Položky faktury vyplňte příslušné zdanitelné plnění včetně sazby a částky DPH – vše samozřejmě v cizí měně. Sestavu zvolte Faktura v cizí měně a zaškrtněte položku Daňový doklad. Položky faktury pak budou správně vyčísleny v cizí měně a pro účely DPH základ daně i DPH v českých korunách.
 

Můžu uplatnit odpočet DPH z uhrazených faktur?
OSVČ (plátce DPH), daňová evidence. Chtěl bych vložit do podnikání stavbu (dílnu) pořízenou pro soukromou potřebu na hypoteční úvěr, který dosud splácím. Stavba byla zkolaudována před pěti měsíci. Můžu si uplatnit odpočet DPH z uhrazených faktur?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle mého názoru v tomto případě není pro uplatnění nároku na odpočet DPH podstatné to, zda vložíte dílnu do obchodního majetku pro účely daně z příjmů. Podstatné je to, jestli dílna bude používána pro účely uskutečňování ekonomických činností. Pokud ano, pak podle ustanovení § 72 odst. 1 zákona o DPH je v takovém případě nárok na odpočet na vstupu u plnění přijatých v souvislosti s výstavbou dílny.
 
Je samozřejmě potřeba splnit podmínky pro uplatnění nároku podle § 73 zákona o DPH. Podle ustanovení § 100 odst. 3 zákona o DPH je dále povinnost vést evidenci obchodního majetku, přičemž pro účely DPH se obchodním majetkem myslí souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností. Do tohoto obchodního majetku pak patří i dlouhodobý majetek, který je hmotným majetkem podle zákona o daních z příjmů.
 

Montáž stroje do třetí země
Fakturujeme české firmě montáž stroje v Kyrgyzstánu. Je to pouze montáž bez dodání stroje. Vztahuje se na to § 67 zákona o DPH? Nebo fakturujeme s DPH?
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Zákon o DPH řeší místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi, v § 10k. Podle tohoto ustanovení se, s výjimkou služeb osvobozených od daně, považuje za místo plnění tuzemsko, pokud ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku. Osvobozenou službou jsou podle § 67 zákona o DPH práce na movitém majetku, který je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku a následně je odeslán nebo převezen do třetí země.
 
Vzhledem k tomu, že neplatí ani jedno ani druhé, bude se postupovat dle obecného ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH. Místem plnění pak bude, v případě poskytnutí služby osobě povinné k dani, místo, kde má tato osoba sídlo. Jelikož příjemcem zdanitelného plnění je osoba povinná k dani, která má sídlo v tuzemsku, uplatní se DPH na výstupu.

Podnikání

Patří návrh na rozdělení zisku do obchodního rejstříku?
Musí s.r.o. dle nového zákona o obchodních korporacích posílat na obchodní rejstřík kromě účetní závěrky i návrh na rozdělení zisku?
 
Odpovídá Mgr. Tomáš Prchal:
Tuto povinnost dříve zakládal obchodní zákoník, nově je otázka veřejných rejstříků generálně zakotvena v novém občanském zákoníku, který ji deleguje na speciální právní předpis, konkrétně zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, kde jsou v části věnující se Sbírce listin obsažena, podobně jako v obchodním zákoníku, ustanovení, která zakládají povinnost dle § 66 a § 67 tohoto zákona návrh na rozdělení zisku uveřejnit.