Provozování fotovoltaické elektrárny je podnikáním podle zvláštního předpisu, kterým je Energetický zákon. Pro tuto činnost je třeba vlastnit licenci, kterou vydává Energetický regulační úřad, a která nahrazuje živnostenský list. V této souvislosti je třeba uvést, že od zahájení činnosti (tedy dodávání energie) se fyzická osoba stává účetní jednotkou s povinností vést účetnictví.

U poplatníka, který do doby udělení licence nepodnikal, nebo podnikal a vedl účetnictví, nenastane žádný problém. Poplatník, který vedl daňovou evidenci, musí ke dni vzniku oprávnění přejít na vedení účetnictví, a to za veškerou činnost, kterou vykonává. Není tedy možné, aby vedl částečně daňovou evidenci a částečně účetnictví.

Metodu přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví upravuje § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb. Z hlediska daně z příjmů se postupuje podle § 23 odst. 14 ZDP a Přílohy č. 3 k tomuto zákonu.

Osvobozený příjem

Příjem z provozu těchto elektráren je podle § 4 odst. 1 písm. e) ZDP od daně osvobozen, a to v kalendářním roce, v němž bylo tato zařízení poprvé uvedeno do provozu a v bezprostředně následujících pěti letech. Pro právnické osoby pak obdobně pro osvobození platí ustanovení § 19 odst. 1 písm. d) zákona. Současně je třeba upozornit, že podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nelze za daňové výdaje uznat výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené.

Pokud by však poplatník chtěl výdaje spojené s provozem těchto elektráren uplatňovat do daňových výdajů (nákladů) od samého začátku provozu, může se v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 ZDP tohoto osvobození vzdát. Oznámení o tom, že se poplatník vzdává osvobození je třeba podat správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu. O osvobození se však žádat nemusí.

Fotovoltaická elektrárna jako hmotný majetek a odpisování

Fotovoltaická elektrárna je hmotným majetkem, který poplatník může, jakožto svou investici průběžně odpisovat. Ovšem je nutno uvést, že není jedním hmotným majetkem, nýbrž je třeba ji rozdělit na jednotlivé hmotné majetky, jak bude uvedeno dále. Pokud jde odpisy, je třeba vycházet ze stanovené doby provozu uvedeného zařízení.

V případě, že mají tyto elektrárny omezenou dobu provozu (jako dočasná stavba podle § 30 odst. 4), použije se rovnoměrné odpisování (§ 30, odst. 7) po celou dobu trvání, které nelze přerušit. V případě uplatnění osvobození příjmů tak poplatník o příslušnou část odpisů příjde. Odpisování je v tomto případě třeba zahájit počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování – odpisy se stanoví s přesností na dny nebo na celé měsíce.

Pokud se jedná o neomezenou dobu provozu, lze odpisování zahájit kdykoliv, tedy až po skončení nároku
na osvobození.

Pokud jde o vlastní fotovoltaickou elektrárnu, která bude umístěna na střeše, sestává se v podstatě ze tří částí, které je třeba zařazovat samostatně, a to:

1. nosná konstrukce na střeše budovy a kabely jsou technickým zhodnocením budovy – tedy 5. odpisová skupina;
2. fotovoltaické systémy, panely a měniče – 3. odpisová skupina;
3. samostatné fotovoltaické články se zařadí do 2. odpisové skupiny.

Pokud by se jednalo o fotovoltaickou elektrárnu budovanou samostatně na volné ploše, zařadí se tato stavba (tedy venkovní základ včetně nosné konstrukce a kabelů) do 4. odpisové skupiny.

Zdravotní a sociální pojištění

Jak to bude vypadat s dosaženými příjmy z hlediska zdravotního a sociální pojištění u fyzické osoby provozující fotovoltaickou elektrárnu?

§ 5b odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení stanoví, že daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 ZDP po úpravě podle § 5 a 23 (tedy jedná se v podstatě o řádek 37 Daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob).

Do příjmů je však třeba zahrnout i příjem, který je pro účely daně z příjmů od daně osvobozen, což platí i pro výdaje. Pokud nejsou skutečné výdaje evidovány je možné výdaje uplatnit i v paušální výši. Za rok 2009 lze tedy uplatnit náklady ve výši 60 %, vzhledem k tomu, že se jedná o příjem dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP; od 1.1. 2010 by se pak uplatňovaly výdaje ve výši 40 %. Do vyměřovacího základu je však třeba zahrnout i příjem, který poplatník obdrží za elektrickou energii spotřebovanou pro vlastní potřebu.

Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění považuje za vyměřovací základ příjem z podnikání a z jiné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž zákon upravující odvod pojistného na zdravotní pojištění nerozlišuje, zda se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů či nikoliv.

Z hlediska sociálního i zdravotního pojištění tedy platí, že dosažené příjmy je nutno do vyměřovacího základu započítat, přestože jsou od daně z příjmů osvobozeny, ale na druhé straně lze tyto příjmy snížit o související výdaje.