Bylo by velkým omylem domnívat se, že důchodci mají od daní pokoj a nemusí už nic hlídat, ba dokonce platit. Je pravda, že většina důchodů je v Česku vyplácena jako čistých. Tedy, že příjemce neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Sociální pojištění, protože již mají státní penzi, a zdravotní pojištění za ně odvádí stát.
 
Výjimku ale tvoří daň z příjmů fyzických osob. Zde je stanoven limit. Pokud je důchod nižší než stanovený limit, daň z příjmů se neplatí, v opačném případě ale ano. Limit je v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v § 4 odst. 1 písm. h) stanoven ve výši 36násobku minimální mzdy. Ta byla k 1. 1. 2013 stanovena na výši 8.000 Kč. Proto roční limit pro zdaňovací období roku 2013 je ve výši 288.000 Kč.
 
Pro rok 2014 je tento limit vyšší, protože se v srpnu 2013 zvýšila minimální mzda na 8.500 Kč. Takže k 1. 1. 2014, pokud nedojde k žádné změně, bude limit 36 x 8.500 Kč, tedy 306.000 Kč.
 
Tento limit tedy určuje, že v roce 2013 podléhá dani z příjmů každý měsíční důchod nad 24.000 Kč, v roce 2014 pak každý důchod nad 25.500 Kč. Takoví penzisté musí vyplnit a odevzdat daňové přiznání k dani z příjmů a zdaňují část důchodu, která je nad stanovený limit.

Pracující důchodce

Takto to funguje v případě, že penzista pobírá pouze důchod, nebo má příjem ze zaměstnání a základ daně z podnikání či pronájmu do limitu 840.000 Kč. Jestliže má důchodce příjem ze zaměstnání (hrubá mzda) a základů daně z podnikání a pronájmu vyšší než 840.000 Kč, potom musí zdanit celý důchod. Toto ale neplatí pro zdaňovací období let 2013 až 2015 (viz čl. II bod 8 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.).
 
Navíc pro zdaňovací období 2013 platí ještě to, že pokud je důchod vyplácen k 1. lednu daného roku z důchodového pojištění, není možné uplatnit v daňovém přiznání základní slevu na poplatníka.
 
Základem daně z pronájmu jsou pronájmy nad 15.000 Kč. Pokud je pronájem nižší, příjmy z pronájmu se nemusí platit a ani se nemusí podávat daňové přiznání. Obdobně se chová penzista, který má příležitostné příjmy do 20.000 Kč za rok. Zde mluvíme většinou o příjmech ze zahrádek atp.

Navýšení dosavadní státní penze

Abychom ale nemluvili jen o nevýhodách pracujících penzistů, je dobré se věnovat ještě faktu, že kdo pobírá starobní důchod a přilepšuje si k němu výdělečnou činností, může si tím navýšit dosavadní státní penzi. Navýšení ale není automatické, je třeba o něj požádat a zároveň splnit předepsané podmínky.
 
O zvýšení státní penze může požádat každý penzista, který si přilepšuje nepřetržitě i přerušovaně. Započítává se však doba výdělečné činnosti od 1. ledna 2010. Navýšení náleží vždy až po ukončení výdělečné činnosti, pokud starobní důchodce získá nepřetržitě nebo přerušovaně alespoň 360 dnů výdělečné činnosti, nebo po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti.
 
Nezáleží na výši výdělku dosahovaném při pobírání důchodu. Částka, o kterou se důchod navýší, je individuální a vypočítává se z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen jeho původní starobní důchod. Tuto možnost zvýšení mohou využít i lidé pobírající předčasný starobní důchod a dosáhli řádného důchodového věku.

Související článek:
Odpovědi na dotazy ohledně zdaňování důchodů