Podle § 15 odst. 1 ZDP může poplatník – fyzická osoba odečíst od základu daně hodnotu daru poskytnutých za účelem stanovým v tomto zákoně a za splnění níže uvedených podmínek.

Komu a za jakým účelem lze dar poskytnout:

a) obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, a právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách,

a to na:

• financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství,
• policii (to se týká jak Policie České republiky, tak i obecní nebo městské policie),
• požární ochranu,
• podporu a ochranu mládeže,
• ochranu zvířat a jejich zdraví,
• účely sociální, zdravotnické a ekologické,
• účely humanitární, charitativní,
• na účely náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti,
• na účely tělovýchovné a sportovní;

b) politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,

c) fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím:

• školská a zdravotní zařízení,
• zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat,

a to na financování těchto zařízení;

d) fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu a nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním předpise (§ 33 vyhlášky č. 182/1992 Sb.) nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.

Výše daru a maximální limit

Úhrnná hodnota daru musí ve zdaňovacím období přesáhnout 2 % ze základu daně anebo činit alespoň 1 000 Kč. Jedná se o základ daně před uplatněním všech nezdanitelných položek. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

Za dary, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně se považují i nepeněžní dary včetně služeb, které se ocení, pokud není známa jejich cena cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona). Pokud již byla hodnota darovaného výkonu – služby zahrnuta do daňových výdajů (nákladů), je nutno upravit daňové výdaje (náklady).

Příklad:

Poplatník dosáhl na zdaňovací období 2010:

• dílčí základ daně podle § 6 ZDP … 280 000 Kč 
• dílčí základ daně podle § 7 ZDP … 130 000 Kč
• součet dílčích základů daně činí … 410 000 Kč.

Poplatník tedy může uplatnit odpočet daru minimálně ve výši 1 000 Kč, maximálně však do částky 41 000 Kč.

Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu.

Pokud se jedná o výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, bylo do ZDP doplněno ustanovení § 24 odst. 2 písm. zp) podle něhož jsou tyto výdaje (náklady) daňově uznatelné. Uvedené výdaje (náklady) však nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 nebo jako položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8.

Toto ustanovení tak má význam pro ty poplatníky, kteří nemají základ daně v takové výši, aby mohli uplatnit dar na uvedené účely.

Poplatník – dárce má tedy v tomto případě možnost volby:

• buď tyto výdaje uplatní přímo jako výdaje daňové – podle § 24 odst. 2 písm. zp), nebo
• jako dar, tedy položku snižující základ daně – podle § 15 odst. 1.

Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč. Jedním odběrem krve se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

Do zákona bylo dále doplněno, že toto ustanovení se použije i pro hodnotu darů poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu; přičemž bylo stanoveno, že je-li příjemcem daru právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm na území těchto států, posuzuje se splnění podmínek, které se týkají účelu daru nebo příjemce daru, podle právních předpisů příslušného státu, v případě, že taková úprava v daném státě není, musí být splněny podmínky stanovené právními předpisy České republiky.

Novela ZDP, která vstupuje v platnost dnem 1. 1. 2011 však tuto podmínku postupu podle právní úpravy příslušného státu vypouští a pro poskytnutí daru do zahraničí se tedy použijí výhradně tuzemské právní předpisy.

Prokazatelnost poskytnutí daru

Fyzická osoba, která uplatňuje dar jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů, musí tuto skutečnost prokázat. Zaměstnanec prokazuje poskytnutí daru svému zaměstnavateli. Hodnotu poskytnutého daru tak tedy může uplatnit také zaměstnanec, který má pouze příjmy ze závislé činnosti.

Dárce musí mít k dispozici doklady, na základě kterých může prokázat splnění podmínek stanovených v ZDP. Z uvedených dokladů tedy musí být zřejmé:

– kdo je dárce,
– kdo je obdarovaný,
– hodnota daru,
– účel poskytnutí daru,
– datum poskytnutí daru.

Poskytovatel daru, by měl mít dále k dispozici potvrzení příjemce o výši a účelu poskytnutého daru. Jako nejvhodnějším dokladem se jeví darovací smlouva uzavřená podle § 628 až 630 občanského zákoníku. Jak bylo výše uvedeno, pokud poskytuje dar poplatník, který má příjmy pouze podle § 6 ZDP, může na základě předloženého potvrzení o poskytnutí daru uplatnit snížení základu daně u svého zaměstnavatele, pokud se však jedná o dar poskytnutý do zahraničí, stanoví ZDP v § 38 odst. 2, i těmto poplatníkům povinnost daňové přiznání podat.

Uplatnění daru při dosažení ztráty

V případě, že poplatník dosáhne ve zdaňovacím období ztrátu, nemůže uplatnit poskytnutý dar jako odčitatelnou položku od základu daně, protože mu nevznikl základ daně. Poskytnutý dar však nelze odečíst od základu daně ani v následujícím zdaňovacím období, pokud poplatník dosáhne kladného základu daně.

Hodnotu daru lze od základu daně odečíst pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém byl prokazatelně poskytnut. Neuplatnění hodnoty daru tedy nelze převést do dalšího zdaňovacího období.

Co se nepovažuje za dar

Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. Pokud jde o vysvětlení pojmu „tiché víno“, jeho přesná definice je uvedena v § 93 odst. 3 zákona o spotřebních daních a rozumí se jím v podstatě všechny výrobky, které nejsou šumivým vínem.

Za dar se rovněž nepovažuje případ, pokud bylo ze strany obdarovaného dárci poskytnuto jakékoliv protiplnění nebo pokud mu vzniká závazek takové protiplnění poskytnout.

Dar z hlediska DPH

Poskytnutí nepeněžního daru se z hlediska DPH považuje za zdanitelné plnění, protože se jedná o poskytnutí zboží nebo služby pro účely nesouvisející s podnikáním. Dárci, který je plátcem DPH, tak vzniká povinnost odvést daň na výstupu, přičemž základem daně bude hodnota daru zjištěná podle zákona o oceňování majetku.