Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90



Příspěvky autora

  • Zdravotní důvody výpovědi dané zaměstnavatelem

    Zdravotní důvody výpovědi dané zaměstnavatelem

    V pokračování série o výpovědních důvodech na straně zaměstnavatele si dnes přiblížíme ty, které mají spojitost se zdravím. Může dostat zaměstnanec výpověď kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání? A má přitom nárok na odstupné?

  • Organizační důvody výpovědi dané zaměstnavatelem

    Organizační důvody výpovědi dané zaměstnavatelem

    Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze ze stanovených výpovědních důvodů uvedených v ustanovení § 52 zákoníku práce. V dnešním článku se zaměříme zejména na tzv. organizační důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele.

  • Výpověď ze strany zaměstnavatele

    Výpověď ze strany zaměstnavatele

    Výpověď daná zaměstnavatelem musí splňovat poměrně přísné podmínky. Patří k nim i vymezení výpovědních důvodů, jako je například nadbytečnost zaměstnance či zrušení zaměstnavatele.

  • Výpověď ze strany zaměstnance

    Výpověď ze strany zaměstnance

    Výpověď z pracovního poměru je jednostranné právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru. V dnešním článku se dočtete, jaké podmínky musí zaměstnanec splnit, aby jeho výpověď, kterou dává zaměstnavateli, byla platná.

  • Výpovědní doba

    Výpovědní doba

    Výpověď musí vyjadřovat svobodnou vůli rozvázat pracovní poměr, musí být písemná a doručena druhému účastníku pracovněprávního vztahu. Po splnění těchto podmínek však pracovní poměr nekončí – právní účinky nastávají až uplynutím výpovědní doby.

  • Výpověď z pracovního poměru – obecné podmínky

    Výpověď z pracovního poměru – obecné podmínky

    Jedním ze způsobů rozvázání pracovního poměru je výpověď. Protože se jedná o jednostranné právní jednání s dalekosáhlými důsledky, má přísná pravidla. Jaká? To se dočtete v dnešním článku.

Rychlé zprávy

  • Nelegální zaměstnávání

    |

    Finanční správa ČR upozorňuje na výrazný nárůst případů, kdy je skutečný pracovněprávní vztah maskován jinou formou spolupráce. Typicky jde o situace, kdy zaměstnanci pracují v režimu závislé činnosti, ale formálně jsou vedeni jako dodavatelé na smlouvu o dílo nebo jsou „poskytováni“ agenturami, které je fakticky neřídí. Cílem je často snížení nákladů na práci a vyhnutí se odvodům, což vede k nerovným podmínkám na trhu i ke zhoršení pracovních podmínek. Časté jsou i pokusy převádět část mzdy do náhrad, které se běžně nedaní — například do fiktivních cestovních náhrad nebo kompenzací za oděv či nářadí. Tyto postupy bývají neoprávněné nebo nadhodnocené. Finanční správa proto posiluje kontroly a apeluje na firmy, aby pečlivě prověřovaly své dodavatele a vyhýbaly se umělým „optimalizačním“ schématům.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty