

Dnes se zaměříme na peněžité vklady a individuální nepeněžité vklady samostatných věcí, které chce osoba samostatně výdělečně činná převést do nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Jaká mají tyto vklady pravidla a na co bychom si měli dát pozor?
Zatímco minule probírané vklady odpisovaného hmotného majetku daňový zákon jednoznačně reguluje a je dobře známo, že nabyvatel obvykle pokračuje v odpisech, u vkladu zásob je daňová úprava méně zřejmá. Pojďme se na ni tedy zaměřit.
Dnešním prvním dílem odstartujeme sérii článků, které se budou věnovat převodu podnikání osoby samostatně výdělečně činné na společnost s ručením omezeným. Hned zkraje se zaměříme na vklad odpisovaného majetku.
Jak posuzovat více dílčích zásahů charakteru technického zhodnocení týkajících se jednoho hmotného majetku, které sice jednotlivě nepřesáhnou hodnotový limit, ovšem v úhrnu za určité období ano? A uplatní se stejný postup i na poli účetním?
Až po skončení manželství opadnou emoce a dořeší se právní záležitosti, přijdou na přetřes také daňové otázky. Zejména, jak je to se zdaněním nebo osvobozením příjmů z prodeje věcí, které byly součástí společného jmění manželů.
Nejčastěji platí firmy dodavatelům zálohy na pořízení dlouhodobého majetku nebo zásob, kdy se účtují na pořizovací účet daného majetku. V ostatních případech se účtují na pohledávkový účet 314. Vypadá to však, že účetně přiléhavější je jiný postup.