

Když se zbavíme břemene morálky – dodavatelům nebudeme platit a odběratelům dodáme aušusy – zisky nám závratně stoupnou. Nepoctivé jednání však likviduje vztahy mezi lidmi i firmami. Proto byly vymyšleny postihy za nežádoucí chování. Jsou to všemožné smluvní sankce, které mají daňová specifika, která již třikrát prověřoval Nejvyšší správní soud.
Tématem dnešního článku je zákonná rezerva na opravy – společně se podíváme nejen na základní charakteristiku a legislativní pozadí, ale i situace a příklady z praxe, např. jestli lze deponovat v tzv. „kampeličce“ či jaká lhůta platí pro FVE.
„Nezisková organizace“ nebo také „neziskovka“ je zavedený slangový pojem označující pestrou paletu právnických osob, jejichž společným znakem je, že nebyly založeny (primárně) za účelem dosahování zisku. V dnešním článku se podíváme na to, zda a jak může tato organizace uplatnit daňovou ztrátu.
Online podvodům, a s nimi spojenými škodami může utrpět prakticky kdokoli, kdo v práci využívá internet a další IT kouzla. Jak je to ale v těchto situacích s daňovou účinností škod, výdajů za výpalné a obnovu dat?
Pravděpodobně nejčastějším důvodem zrušení registrace plátce je ukončení jeho podnikatelské činnosti. Jak se vypořádat s DPH po její deregistraci a jaké povinnosti na vás v takovémto případě čekají, se dozvíte v následujícím článku.
Pokud OSVČ ukončí samostatnou činnost, třeba po převodu podnikání na svoji s. r. o., měla by myslet též na související administrativní povinnosti – zrušení živnostenského oprávnění, oznámení správcům pojištění a spravedlivé rozloučení s daní z příjmů.