Problémový nehmotný majetek v daních z příjmů

Nejprve je třeba si ujasnit, co to vlastně je nehmotný majetek (dále také jen „NM“). A máme tady hned problém, protože jinou definici mají účetní předpisy (kde nás především zajímá tzv. dlouhodobý NM alias „DNM“) a jinou zákon o daních z příjmů („ZDP“). Paradoxně je přitom pro podnikatele, kteří nevedou účetnictví (fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci) určující účetní vymezení a naopak pro účtující podnikatele zase to daňové.

Podívejme se na hlavní zástupce obou typů NM. Po věcné stránce jsou účetním DNM i daňovým NM zejména:

• zřizovací výdaje (souhrn výdajů vynaložených na založení a vznik nové účetní jednotky),
• nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (buď vlastní vytvořené k obchodování s nimi, zpravidla pro poskytování licencí nebo cizí, které jsou nabyté od jiných osob),
• software (samostatné programové vybavení, pokud neslouží pro řízení technologií a zařízení),
• ocenitelná práva (např. předměty průmyslového vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti).

Společná je i podmínka, aby doba použitelnosti byla delší než 1 rok, odlišná je ale podmínka cenová:

• účetně se jedná o DNM, pokud výše ocenění překročí limit určený účetní jednotkou, 
• daňově jde o NM, pokud vstupní cena (kupní cena, vlastní náklady atd.) překročí 60.000 Kč.

Podnikatelé z řad fyzických osob, kteří vedou daňovou evidenci, se naštěstí nemusejí s nehmotným majetkem až tak trápit, protože pro ně je pořízení DNM (vymezeného účetními předpisy) i jeho případné následné technické zhodnocení okamžitým daňovým výdajem bez ohledu na jejich ocenění.

Naproti tomu podnikatelé (fyzické nebo právnické osoby) vedoucí účetnictví mají s NM, resp. DNM tři hlavní typy starostí.

Tou první a základní je, že kvůli rozdílné cenové podmínce mohou nastat čtyři situace:

• jde o DNM a také o NM (např. účetní cenový limit je stejný jako daňový a majetek koupen za 70.000 Kč) – daňovým nákladem budou pouze daňové odpisy NM, nikoli účetní odpisy DHM,
• jde o DNM, ale nejde o NM (např. účetní cenový limit je 40.000 Kč a majetek byl koupen za 50.000 Kč) – daňovým nákladem budou pouze účetní odpisy DNM, daňově se majetek odpisovat nebude,
• nejde o DNM, ale jde o NM (např. účetní cenový limit je 80.000 Kč a majetek byl koupen za 70.000 Kč) – daňovým nákladem budou pouze daňové odpisy NM, účetní náklad na pořízení nebude daňově účinný,
• nejde o DNM ani o NM (např. účetní cenový limit je 50.000 Kč a majetek byl koupen za 40.000 Kč) – daňovým nákladem bude okamžitý účetní náklad na pořízení majetku (nebude se nijak odpisovat).

Druhým typem starostí účtujících podnikatelů je, že výše uvedená daňová pravidla platí až pro NM zaevidovaný v majetku poplatníka ve zdaňovacím období započatém v roce 2004. U dříve zaevidovaného NM, resp. DNM ještě i dnes díky přechodným ustanovením novel ZDP přežívají jiné dva dřívější daňové přístupy:

NM zaevidovaný v majetku poplatníka do 31. prosince 2000:

• do té doby si ZDP definoval NM a jeho daňové odpisy (podle zařazení do odpisové skupiny) – u něj se pokračuje v započatém daňovém odpisování NM podle tehdejších pravidel ZDP.

DNM zaevidovaný od 1. 1. 2001 do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003

• v tomto období se ZDP samostatně vůbec nezabýval NM, to přenechal pouze účetním předpisům. Daňovým nákladem byly a jsou i nadále účetní odpisy takovéhoto DNM.

Dále se již budeme věnovat pouze „novému“ NM zaevidovanému v majetku poplatníka ve zdaňovacím období započatém v roce 2004. Jak bylo předesláno, tento NM se daňově odpisuje, přičemž oproti známějšímu hmotnému majetku („HM“ – auta, stroje, stavby…) se odpisování NM odlišuje zejména v těchto třech bodech:

Doba odpisování:

• odpovídá době užívacího práva NM, je-li sjednáno jen na dobu určitou,
• v ostatních případech se uplatňují měsíční odpisy podle druhu NM:

• audiovizuální díla (např. filmy) 18 měsíců,
• software 36 měsíců (v roce 2004 to bylo 48 měsíců, žádné přechodné ustanovení),
• nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců (v roce 2004 to bylo 72 měsíců, dtto),
• zřizovací výdaje 60 měsíců a
• ostatní nehmotný majetek 72 měsíců.

• Odpisuje se od měsíce následujícího po nabytí NM, a to vždy rovnoměrně a bez přerušení.

U NM, nabytého vkladem nebo přeměnou (fúze, rozdělení, převod jmění na společníka) pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem za podmínky, že vkladatelem, zanikající nebo rozdělovanou společností (družstvem) mohly být daňové odpisy u tohoto NM uplatňovány.

Třetí typ starostí s NM u účtujících podnikatelů se točí kolem jeho technického zhodnocení („TZ“), což představuje rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti anebo změnu účelu NM. V letech 2004 a 2005 se zde přiměřeně uplatňoval daňový režim TZ platný pro hmotný majetek, což působilo jisté výkladové potíže. Proto byla od 1. 1. 2006 upravena problematika TZ pro NM samostatně s těmito daňovými specifiky oproti HM:

• Limit je zde sice stejný – 40.000 Kč – ale týká se každého ukončeného TZ a nikoli jejich ročního úhrnu.
• Odpisuje se od měsíce následujícího po ukončení TZ, a to rovnoměrně bez přerušení.
• NM po TZ se odpisuje po zbývající dobu, nejméně však polovinu doby odpisování daného NM ad výše.
• Pouze v případě TZ u NM s právem užívání sjednaným na dobu určitou se odpisuje do konce této lhůty.
• TZ na již odepsaném NM se odpisuje polovinu doby odpisování daného NM ad výše.

Dodejme, že počínaje 1. 1. 2008 se může poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do NM (také u HM) požádat finanční úřad o rozhodnutí o závazném posouzení, zda je tento zásah do majetku technickým zhodnocením. Aby správci daně nebyli zahlceni dotazy, podléhají správnímu poplatku 10.000 Kč.