Novela zákona o daních z příjmů platná od 1. 1. 2009

Před koncem roku vyšla ještě jedna novela, a to č. 482/2008 Sb., která se týká pouze dvou změn, přičemž obě se použijí ještě za rok 2008, a to:

• § 4 odst. 1 písm. i), který se týká osvobození od daně z příjmů u dávek sociální péče, plynoucí z důvodu péče o osobu blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na péči podle zákona o sociálních službách, a zde se doplňuje: "jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle § 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách";

• druhou změnou je zvýšení hranice vlastního příjmu u druhého manžela při uplatnění slevy podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a to ze 38 040 Kč na 68 000 Kč. Zde se dále doplňuje, že do výše vlastního příjmu se nezahrnuje také příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má na tento příspěvek nárok, a který je podle § 4 od daně osvobozen.

Novela zákona zvyšuje sazbu daně z příjmů fyzických osob z původně plánovaných 12,5 % na loňských 15 %, a zároveň vrací výši slev na dani na poplatníka, na druhého z manželů a v případě daňového zvýhodnění na dítě také na úroveň roku 2008.

V této souvislosti je třeba uvést, že se snižuje sazba pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnancem na 6,5 %, pojistného na důchodové zabezpečení hrazené OSVČ na 29,2 % a pojistného na nemocenské pojištění OSVČ na 1,4 %.

Superhrubá mzda

Pokud jde o superhrubou mzdu došlo novelou zákona k některým technickým upřesněním, týkající se zaměstnanců, u kterých podléhá pojistné zahraničním předpisům a dále novela řeší i způsob zaokrouhlování povinného pojistného na celé koruny směrem nahoru.

Nová formulace principu superhrubé mzdy v § 6 odst. 13 však vyvolává dojem, zda se pojistné nemá připočítávat i v případě dohod o provedení práce. Proto také bylo 20. 1.  2009 MF vydáno Sdělení k praktické aplikaci tohoto ustanovení, které je na stránkách České daňové správy a z něhož vyplývá, že pro příjmy podléhající tuzemskému pojištění se nic nemění. Což znamená, že u dohod o provedení práce, které nepodléhají tuzemskému pojištění, se nebudou tyto příjmy o žádné pojistné navyšovat. U právnických osob činí sazba daně z příjmů 20 % a pro rok 2010 19 %.

Novela zákona řeší kritizovanou daňovou neuznatelnost finančních nákladů z úvěrů a půjček (§ 25 odst. 1 písm. w ), v tom směru, že důvodem daňové neuznatelnosti zůstává výše těchto nákladů a vysoká kapitalizace jen v případě úvěrů a půjček od spojených osob nebo od třetích osob, pokud jsou spojenou osobou zajištěny.

Úprava zkráceného finančního leasingu, tedy pokud je sjednaná doba nájmu kratší než je stanoveno, se přesouvá z odst. 5 do odst. 4 (§24) a zároveň se odstraňují nejasnosti u leasingů s vyšší odkupní cenou. Tato nová úprava zajišťuje, aby bylo možné i v těchto případech uplatňovat nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu v průběhu trvání smlouvy a nikoliv až po odkoupení předmětu leasingu.

Náklady na prohloubení kvalifikace

V oblasti vzdělávání zaměstnanců se potvrzuje, že náklady vynaložené na prohloubení kvalifikace v případě, kdy účast na vzdělávání bude považována za výkon práce, budou tyto náklady daňovými a zároveň u zaměstnance osvobozeny, a to i v případě kdy dochází v rámci rekvalifikace ke zvýšení kvalifikace. Nebude se tak zkoumat, zda se jedná o zvyšování kvalifikace, resp. vyššího stupně vzdělávání, ale podmínek za nichž je vzdělávání dosahováno. Toto nové znění tak jednoznačně a výrazně posiluje právní jistotu zaměstnavatelů i zaměstnanců v rámci firemního vzdělávání.

V oblasti výdajů na pracovní cesty § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 se u výdajů za spotřebované pohonné hmoty u podnikatelů nebude postupovat podle průměrných cen vyhlášených MF po uplynutí zdaňovacího období, ale bude možné použít ceny stanovené pro účely poskytování cestovních náhrad zaměstnancům v pracovním poměru. Tedy stejný postup, jako v případech, kdy zaměstnanec nedoloží doklad o ceně pohonné hmoty. MF tedy již nebude po skončení zdaňovacího období pro účely cestovních náhrad u OSVČ tyto ceny vyhlašovat.

Dále do § 24 odst. 2 písm. t) se doplňuje věta, že při prodeji vyvolané investice (§ 29 odst. 1) lze uplatnit jako výdaj (náklad) jen tu část hodnoty vyvolané investice, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku, a to jen do výše příjmů z prodeje.

U neuznatelných výdajů § 25 bylo zrušeno v odst. 1 písm. zm), týkající finančních nákladů finančního leasingu přesahující 1 % nájemného, pokud toto procento přesahuje 1 mil. Kč.

Podle novely bude vždy nedaňovým nákladem zaměstnavatele (§ 25 odst. 1 písm. h) také poskytování zájezdů ve formě nepeněžního plnění stejně jako to bylo již zavedeno u příspěvků na kulturní pořady a sportovní akce. Osvobození
u zaměstnance do výše 20 000 Kč však zůstává.

V § 25 odst. 1 písm. zd) se doplňuje pro právní jistotu, že pokud poplatník snížil základ daně o hodnotu závazků, např. při ukončení nebo přerušení činnosti, anebo při změně uplatňování daňových výdajů v souladu s § 23 odst. 8, není možné výdaje spojené s úhradou těchto závazků v následujících letech, kdy činnost opět začne provozovat nebo opět změní způsob uplatňování výdajů, uplatnit jako daňový výdaj, neboť by se jednalo o uplatnění příslušného výdaje dvakrát.

Změna definice zvířat jako hmotného majetku

V § 23 odst. 14 se z důvodu zabránění obcházení daňové povinnosti doplňuje, že i v případě, kdy podnikatel vedoucí účetnictví vloží pohledávky nebo zásoby do obchodní společnosti nebo družstva, musí v roce kdy ke vkladu došlo, zvýšit základ daně o zbývající hodnotu zásob a pohledávek, které ještě do základu daně nezahrnul.

Změna § 24 odst. 1 písm. e) kde se mění definice zvířat jako hmotného majetku v závislosti na změně definice v účetnictví. Hmotným majetkem jsou dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč. Toto ustanovení se použije pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008. U základního stáda a tažných zvířat zaevidovaných do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2007, se až do doby jejich vyřazení z majetku poplatníka použije znění ZDP platné do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Možnost uplatnění snížení základu daně u poskytnutí daru v § 15 i u § 20 se rozšiřuje na poskytnutí darů právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Pokud jsou příjemcem daru tyto osoby, posuzuje se splnění podmínek, které se týkají účelu daru nebo příjemce daru, podle právních předpisů příslušného státu. Pokud takováto úprava neexistuje, musí být splněny podmínky stanovené našimi právními předpisy.

Za příjmy ze zdrojů na území České republiky bez ohledu na to, zda plynou od daňového rezidenta či nerezidenta, se podle § 22 odst. 1 písm. h) budou nově považovat příjmy z převodu obchodních podílů v obchodních společnostech nebo družstev, které mají sídlo na území České republiky.

V § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 se mění formulace v případě úpravy základu daně u neuhrazených závazků u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. Povinnost zvýšit základ daně o částku neuhrazeného závazku po uplynutí 36 měsíců od splatnosti se tak vztahuje pouze na poplatníky vedoucí daňovou evidenci, nikoliv na poplatníky, kteří nevedou ani účetnictví ani daňovou evidenci.

Technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku

V § 32a odst. 6 se poněkud mění formulace pokud jde o technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku následovně: „Dojde-li po ukončení technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku s pořizovací cenou nižší než 60 000 Kč, jehož účetní odpisy byly uplatňovány jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 2, ke zvýšení pořizovací ceny na částku přesahující 60 000 Kč, odpisuje se tento nehmotný majetek ze vstupní ceny při splnění podmínek uvedených v odst. 1 jako nově pořízený nehmotný majetek; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy.“

V § 35a odst. 6 a 35b odst. 7 dochází k odstranění nepřiměřené tvrdosti zákona při výpočtu sankce poplatníků uplatňující slevu na dani v režimu investičních pobídek, pokud chybně vykáží vysoký základ daně (např. neuplatněním všech odpisů) před uplatněním slevy na dani. Nárok na slevu tak nebude snižován o dvojnásobek součinu sazby daně a té části změny základu daně, která vznikla porušením stanovených podmínek ale pouze o jednonásobek.

V § 38 odst. 1 se na konec tohoto odstavce doplňuje věta: „Jednotný kurs a kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů a účetnictví pro přepočet cizí měny nelze v jednom zdaňovacím období použít současně.“

Toto řešení se doplňuje z důvodu obcházení daňové povinnosti tím způsobem, že pro oceňování cizí měny na českou využívali poplatníci v jednom zdaňovacím období kombinaci jednotného kursu s kursy podle účetních předpisů. V případě výdajů kursu vyššího a příjmů naopak nižšího.

Novela zákona o rezervách

Pokud jde o novelu zákona o rezervách, zde jedinou, zato však nepříjemnou změnou je zpřísnění podmínek pro tvorbu rezerv na opravu hmotného majetku, kdy pro rezervy, jejichž tvorba začne v roce 2009 bude platit, že finanční prostředky ve výši tvorby rezervy bude muset poplatník v termínu pro podání daňového přiznání uložit na svůj zvláštní účet a ponechat je tam pro účely financování plánované opravy. V případě, kdy poplatník neuloží peněžní prostředky v příslušné výši v uvedeném termínu, zruší celou dosud vytvořenou rezervu v následujícím období.