Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Od roku 2012 dochází ke zvýšení redukčních hranic u nemocenské

Z dohod o provedení práce nad 10 tisíc korun měsíčně se bude odvádět nově pojistné. Nemocenské bude lidem i nadále náležet od 22. kalendářního dne nemoci.

Ke zvýšení redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu (DVZ) pro nemocenské dojde od 1. ledna 2012. Dochází k tomu kvůli vyšší průměrné mzdě. V některých případech může tedy dojít k mírnému růstu dávek.
 
První redukční hranice bude 838 korun (825 korun v roce 2011), druhá redukční hranice 1 257 korun (1 237 v roce 2011) a třetí redukční hranice vzroste na 2 514 korun (2 474 korun v roce 2011).
 
Postup pro redukci DVZ zůstává stejný. Do první redukční hranice se počítá 90 procent z DVZ (u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 procent). Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 procent. Z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 procent. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
 
Denní výše nemocenského je 60 procent redukovaného DVZ po celou dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Pro peněžitou pomoc v mateřství činí denní výše 70 procent z redukovaného DVZ jako dosud.
 
Ke zvýšení dojde také u částky rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. V příštím roce se hranice posune na 2 500 korun, oproti původním dvěma tisícům. To znamená, že pokud bude sjednaný příjem nižší než 2 500 korun, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Při výkonu takového zaměstnání bude zaměstnanec pojištěný jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhne příjmu ve výši alespoň 2 500 korun.
 
I nadále bude platit, že se nemocenské bude vyplácet až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a denní výše nemocenského bude 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. V prvních jednadvaceti dnech nemoci poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel. Tato pravidla by měla platit až do konce roku 2013.

Příklad výpočtu nemocenského v roce 2012:

Zaměstnanec v pracovním poměru, který se účastní nemocenského pojištění od 5. 1. 2010, bude uznán dočasně práce neschopným dne 1. 2. 2012. Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude trvat do 8. 3. 2012.
 
Nemocenské bude zaměstnanci náležet od 22. 2. do 8. 3. 2012. Rozhodným obdobím pro výpočet nemocenského bude období od 1. 2. 2011 do 31. 1. 2012. Při vyměřovacím základu zaměstnance za rozhodné období ve výši 350 000 Kč bude denní vyměřovací základ činit před redukcí 958,90 Kč (350 000 Kč/365 dnů).

Z výše první redukční hranice (838 Kč v roce 2012) se započítá 90 %, tj. 754,2 Kč (= 90 % z 838 Kč). Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (958,90 Kč – 838 Kč = 120,90 Kč) se započítá 60 %, tj. 72,54 Kč (= 60 % z 120,90 Kč).

Redukovaný denní vyměřovací základ  bude činit 827 Kč (754,20 Kč + 72,54 Kč, zaokrouhleno na celé koruny nahoru). Výše nemocenského za kalendářní den bude činit 60 % redukovaného a na celé koruny nahoru zaokrouhleného denního vyměřovacího základu, tj. 496,2 Kč, po zaokrouhlení 497 Kč.

Změny u dohody o provedení práce

Lidé, kteří pracují na dohodu o provedení práce, se dočkají od nového roku také změny. Pokud si v kalendářním měsíci vydělají více jak 10 tisíc korun, budou se muset účastnit nemocenského a důchodového pojištění.
 
Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť. V praxi to bude znamenat, že pokud odměna zaměstnance na dohodu o provedení práce v jednom kalendářním měsíci přesáhne 10 tisíc korun, je zaměstnavatel povinen zaplatit a odvést pojistné na sociální zabezpečení. Zaměstnanec, který vykonává v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce, je účasten nemocenského pojištění, pokud součet jeho příjmů z těchto dohod přesáhne v kalendářním měsíci 10 tisíc korun.
 
Z dávek nemocenského pojištění se zaměstnanci budou poskytovat, při splnění stanovených podmínek, nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Ochranná lhůta ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce neplyne. Zaměstnavatel má povinnost oznámit nástup do zaměstnání takového zaměstnance v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o nemocenském pojištění v dané lhůtě po skončení kalendářního měsíce, v němž vznikla poprvé účast na nemocenském pojištění. Den skončení zaměstnání tohoto zaměstnance je zaměstnavatel povinen oznámit do osmi kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících