Dohoda o provedení práce už není tak výhodná jako dřív

Letošní rok přinesl změny také pro dohodu o provedení práce. Zvýšil se počet hodin a zavedla se hranice 10 tisíc korun. Pokud si lidé vydělají víc než deset tisíc, podlehne jejich příjem odvodům na zdravotní a sociální pojištění.

Až do loňského roku byla dohoda o provedení práce nejvýhodnějším a nejjednodušším pracovněprávním vztahem. Od roku 2012 se její pravidla ale zásadně změnila. Zvyšuje se mimo jiné počet hodin, na který může být sjednaný rozsah práce. Místo dosavadních 150 hodin to je rovný dvojnásobek.

Další novinkou je, že pokud si lidé vydělají za měsíc více než 10 tisíc korun, účastní se sociálního a zdravotního pojištění. Tyto zaměstnance musí zaměstnavatel zaregistrovat na České správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně. Odvody na pojistném se týkají i těch dohod, které byly uzavřené před 1. lednem 2012, pokud zaměstnanec činnost vykonává i v následujícím roce.

Jelikož se „dohodáři“ s odměnou vyšší než 10 tisíc korun účastní důchodového pojištění, povede jim zaměstnavatel evidenční list důchodového pojištění. Při ukončení dohody jim potom vystaví potvrzení o zaměstnání, takzvaný zápočtový list. Zaměstnavatel bude také potvrzovat údaje potřebné k posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Protože jsou dohodáři s odměnou vyšší než 10 tisíc korun měsíčně účastni nemocenského pojištění, budou jim v případě nemoci náležet také dávky nemocenské. Zaměstnavatel je v případě nemoci povinen zaplatit zaměstnanci náhradu odměny. K tomu je zapotřebí předchozí rozvržení směn (ideálně jako součást dohody o provedení práce). Maximální délka směny musí být nejvýše dvanáct hodin denně jako u ostatních zaměstnanců.

Ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství lidem, kteří pracují na dohodu o provedení práce, nenáleží.

Z dohody o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně se neodvádí zdravotní ani sociální pojistné. Pokud má zaměstnanec sjednaný jen tento druh pracovního poměru a není osobou, za kterou platí pojistné stát, musí se zaregistrovat a platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Příklad 1 (DPP podle starých pravidel)

Společnost XYZ s.r.o. zúčtovala v říjnu 2011 příjem svému zaměstnanci, se kterým má uzavřenou dohodu o provedení práce. Hrubý příjem činil 12 000 Kč. Zaměstnavatel z této částky neodvádí ani nesráží žádné pojistné. Ze základu daně (12 000 Kč) srazí pouze zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 15 %, což je 1 800 Kč. Zaměstnanec dostane čistou mzdu ve výši 10 200 Kč.

Příklad 2 (DPP podle nových pravidel)

Společnost XYZ s.r.o. zúčtovala v lednu 2012 příjem svému zaměstnanci, se kterým má uzavřenou dohodu o provedení práce. Hrubý příjem činil 12 000 Kč. Zaměstnavatel z této částky odvede 25 % sociální (3 000 Kč) a 9 % zdravotní (1 080 Kč) pojištění, celkem tedy 4 080 Kč.

Zaměstnanci srazí 6,5 % sociální (780 Kč) a 4,5 % zdravotní (540 Kč) pojištění, celkem tedy 1 320 Kč. Ze základu daně 16 080 Kč (12 000 + 4 080) srazí ještě zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 15 %, což dělá 2 412 Kč. Zaměstnanec dostane čistou mzdu ve výši 8 268 Kč (12 000 – 780 – 540 – 2 412).