Kdy musí studenti platit pojistné na sociální zabezpečení?

Prázdniny klepou na dveře a studenti už se nemůžou dočkat zaslouženého volna. Spousta z nich ale nebude jen odpočívat. Někteří budou svůj volný čas trávit na brigádě a absolventi mohou nastoupit do svého prvního zaměstnání. Kdy a za jakých podmínek jim vzniká povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení?
 
Studenti, kteří během školního roku nebo o prázdninách pracují, mají povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení, jestliže jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Týká se to těch studentů, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu, nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 korun za měsíc.
 
Od 1. 1. 2012 zakládají povinnou účast na důchodovém a nemocenském pojištění také dohody o provedení práce s příjmem u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 korun za měsíc. Zaměstnavatel má povinnost odvádět za studenty pojistné na sociální zabezpečení. Studentům se tato doba započítává do doby pojištění potřebné pro důchod.
 
Pokud absolvent nenastoupí do zaměstnání ani se nezaregistruje na úřadu práce, nevzniká mu povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení, není ale důchodově pojištěný. Jestliže se absolvent rozhodne registrovat na úřadu práce, nemusí ani v tomto případě platit pojistné. Doba evidence na úřadu práce se hodnotí podle pravidel uvedených v zákoně o důchodovém pojištění a dokládá se zpětně až v souvislosti se žádostí o důchod.

Podnikaví studenti

Absolventi i samotní studenti mohou začít podnikat a stát se tak osobou samostatně výdělečně činnou. Ti, kteří ještě studují a nedosáhli věku 26 let, se považují za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
 
Při výkonu vedlejší SVČ se platí pojistné na důchodové pojištění pouze, pokud se k tomu sami přihlásí, nebo v případě, kdy daňový základ ze SVČ dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění (v roce 2012 je rozhodná částka 60 329 Kč s odečtením 5 028 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána).
 
Zahájení samostatné výdělečné činnosti se ohlašuje příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podle trvalého bydliště, kde studentům rovněž poradí, jak postupovat.
 
Pokud studenti nebo absolventi plánují vycestovat za prací nebo sezonním výdělkem do zahraničí, nemusí to oznamovat České správě sociálního zabezpečení. Nevzniká mu ani povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Podpora studentům v nezaměstnanosti

Absolventi nárok na podporu v nezaměstnanosti nemají. Podporu mohou dostat pouze v případě, že v posledních dvou letech (rozhodné období) pracovali v součtu alespoň 12 měsíců (vykonávali činnost, která byla dobou důchodového pojištění). V prvních dvou měsících budou dostávat podporu ve výši 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku, další dva měsíce 50 % a zbývající měsíc potom už jen 45 %.
 
Studenti, kteří po ukončení svého studia nemohou najít zaměstnání, mohou získat podporu při rekvalifikaci. Musí se ale účastnit rekvalifikačního kurzu nebo programu, který zajišťuje úřad práce.

Doba studia a pojištění

Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 nezapočítává do doby pojištění potřebné pro důchod a nehodnotí se už ani jako náhradní doba pojištění. V tomto případě studentům ani absolventům povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení nevzniká.
 
Účast na důchodovém pojištění si studenti, kteří dosáhli věku 18 let, mohou zajistit dobrovolným důchodovým pojištěním. Nejnižší pojistné hrazené v roce 2012 je 1 760 korun za měsíc. Je stanoveno jako 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2012 (to je z částky 6 285 Kč).