Účetní období definuje § 3 odst. 2 zákona č. 563/1991, o účetnictví, jako 12 po sobě jdoucích měsíců. Takto stanovené účetní období se může shodovat s kalendářním rokem a označuje se jako kalendářní rok, nebo se s kalendářním rokem shodovat nemusí, pak hovoříme o tzv. hospodářském roku.
 
Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo delší než uvedených 12 měsíců.
 
Hospodářský rok má 12 kalendářních měsíců. Nemusí být zahájen měsícem lednem, ale také si ho nelze stanovit zcela libovolně. Musí začínat pouze prvním dnem, a to kteréhokoliv kalendářního měsíce v roce. Toto období potom končí v následujícím roce vždy posledním dnem měsíce předcházejícího měsíci, v němž hospodářský rok začíná. Hospodářský rok je i zdaňovacím obdobím podle zákona o daních z příjmů.
 
Účetní a zdaňovací období – velmi blízké pojmy, ale přesto stále odlišné. U obou je však možnost volby hospodářského roku. Účetní období, jak bylo zmíněno výše, je definováno v § 3 odst. 2 zákona o účetnictví, kdežto zdaňovací období upravuje § 21a zákona č. 586/1992, o daních z příjmů.
 
Účetním obdobím může být:

• kalendářní rok

• hospodářský rok (12 po sobě jdoucích měsíců)

• období při vzniku účetní jednotky (max. 15 měsíců)

• období při zániku účetní jednotky (max. 15 měsíců)

• období, které předchází změně účetního období (může být kratší i delší než 12 měsíců)

• období při fúzování, rozdělení společnosti atd.

Zdaňovacím obdobím může být:

• kalendářní rok

• hospodářský rok

• účetní období delší než kalendářní rok

• období při změně účetního období z kalendářního na hospodářský rok a naopak, pokud je toto období delší než 12 měsíců

• období při zániku účetní jednotky (nanejvýš 3 měsíce)

• období od rozhodného dne fúze

Při srovnání účetního a zdaňovacího období je patrné, že většinou je zdaňovací období totožné s účetním obdobím.

Přechod z kalendářního na hospodářský rok 

Kalendářní i hospodářský rok jsou jak účetním, tak i zdaňovacím obdobím. Je to tedy jen na samotném rozhodnutí nebo přání firmy, zda použijí hospodářský či kalendářní rok. Často si hospodářský rok volí jako své zdaňovací období stavební a zemědělské firmy, protože jejich práce jsou vázané sezonou.
 
Přechodné období mezi hospodářským a kalendářním rokem může být pro podnikatelské subjekty rozdílné.
 
Kdy se tedy může firma rozhodnout, jaká bude jeho délka zdaňovacího období?

• při přechodu z kalendářního na hospodářský rok

• pokud vznikne účetní jednotka po 1. 10. kalendářního roku

• pokud zanikne účetní jednotka do 31. 3. kalendářního roku

• při určení přechodného období mezi kalendářním a hospodářským rokem

Pokud je přechodné období kratší než 12 kalendářních měsíců, lze ho považovat za účetní období, ale není obdobím zdaňovacím.
 
Pokud je přechodné období delší než 12 kalendářních měsíců, je obdobím jak účetním, tak zdaňovacím.
 
Výhody a nevýhody přechodného období kratšího než 12 měsíců

VÝHODY:

• uplatnění všech odčitatelných položek a slev na dani

• uplatnění odpisů v poloviční výši

NEVÝHODY:

• pokud trvá přechodné období např. 11 měsíců, lze uplatnit odpisy pouze v poloviční výši

• nelze tvořit zákonné rezervy a opravné položky

• vzniká povinnost podat daňové přiznání do 1 měsíce po ukončení přechodného období

Z porovnání výhod a nevýhod lze říci, že je výhodnější mít kratší přechodné období. Relativně nevýhodné je, že daňové přiznání je nutné odevzdat do konce následujícího měsíce po ukončení zdaňovacího období. Finanční úřad může lhůtu pro podání daňového přiznání prodloužit až o 3 měsíce, pokud si účetní jednotka zažádá.
 
Výhody a nevýhody přechodného období delšího než 12 měsíců

VÝHODY:

• uplatnění veškerých daňových nástrojů včetně rezerv a opravných položek

• daňové přiznání je podáváno v běžném termínu

NEVÝHODY:

• za období delší než 12 měsíců lze uplatnit veškeré daňové nástroje pouze jednou

Vypadá to, že varianta přechodného období, které je delší než 12 měsíců, je výhodnější. Bohužel velká nevýhoda je v uplatnění např. odpisů pouze jedenkrát a v případě, že by přechodné období trvalo např. 18 měsíců, tak už se dá mluvit o velké nevýhodě.
 
Prvním úskalím, které přináší hospodářský rok jako zdaňovací období, je správné použití sazby daně. Z hlediska zákona o daních z příjmů se použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se daňové přiznání podává.
 
Termín pro oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně je nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve.

Upozornění na závěr

Změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou, což znamená, že nelze v jednom účetním období např. oznámit změnu z kalendářního roku na hospodářský a za pár měsíců si tuto změnu rozmyslet a oznamovat další změnu účetního období. Tuto další změnu může účetní jednotka provést až v dalším období. To znamená, že účetní jednotka musí minimálně jedno účetní období prožít jako změněné.
 
Je velice důležité, aby účetní jednotka, než se rozhodne změnit účetní období, velmi dobře vyhodnotila a promyslela případné daňové dopady v rámci prodlouženého či zkráceného účetního období před oznámením o změněném účetním období.