Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností – II. část

Účast na nemocenském pojištění

Významnou měrou ovlivnila a do značné míry ztížila život podnikatelům novela v souvislosti s platbou nemocenského pojištění, jež vstoupila v platnost v roce 2011. Od tohoto období platí, že v případě, že se osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) rozhodne pro dobrovolnou účast na nemocenském pojištění, je vždy považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost, a to bez ohledu na to, že by byl studentem, starobním či invalidním důchodcem.
 
To vyplývá opět ze zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a to z § 9 odst. 6. Dále je v § 9 odst. 9 stanoveno, že „pokud byla osoba samostatně výdělečně činná účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných jen po část kalendářního měsíce, považuje se v tomto kalendářním měsíci samostatná výdělečná činnost vždy za hlavní samostatnou výdělečnou činnost.“
 
V současné době tedy není možné, aby si osoba vykonávající vedlejší činnost hradila nemocenské pojištění. Jakmile by totiž začala, okamžitě se stává osobou vykonávající hlavní činnost, a to spolu se všemi povinnostmi, které z toho vyplývají.
 
Co se týče stanovení výše pojistného na nemocenské pojištění, pak platí, že vyměřovacím základem je měsíční základ, jehož výši si sama OSVČ určí. Přitom však platí, že takto určený měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a zároveň nemůže být vyšší, než měsíční vyměřovací základ zálohy na pojistné na důchodové pojištění v daném kalendářním měsíci. Pojistné z tohoto vyměřovacího základu činí 2,3 %. Nejnižší pojistné na nemocenské pojištění v roce 2013 činí 115,- Kč.
 
Výše uvedené tedy vylučuje tu možnost, aby si OSVČ hradila nemocenské pojištění např. ve výši 1.000,- Kč měsíčně a přitom si hradila zálohy na důchodové pojištění ve výši 1.890,- Kč, což odpovídá minimální záloze na důchodové pojištění.
 
Toto opatření bylo zřejmě zavedeno z důvodu, že řada OSVČ si např. před plánovaným nástupem na mateřskou zvýšila odvody na nemocenské pojištění až několikanásobně, s cílem získat co možná nejvyšší peněžitou pomoc v mateřství. Tomu je tedy prozatím konec.
 
Pro zajímavost, maximální možná výše při platbě zálohy na důchodové pojištění ve výši 1.890,- Kč měsíčně odpovídá rozmezí možných měsíčních částek na nemocenské pojištění ve výši 115,- Kč až cca 145,- Kč. Konkrétní výši maximálně možných záloh na nemocenské pojištění v závislosti na zálohách na důchodové pojištění vám sdělí místně příslušná Česká správa sociálního zabezpečení.

Vedlejší činnost a daňové přiznání

A jak je to s daňovým přiznáním, je nutné jej podávat? A musí se z vedlejší činnosti platit daně? Odpověď na první otázku zní jednoduše – ano. Na druhou otázku, stejně jako při výkonu hlavní činnosti, lze odpovědět tak, že záleží na vašich příjmech, k nim uplatněných výdajích a také na počtu daňových slev či nezdanitelných částí základu daně, jež uvádíte do daňového přiznání.
 
Rozhodně není správné se domnívat, že z důvodu výkonu vedlejší činnosti se na vás bude vztahovat osvobození od platby daně z příjmů – žádné takové automatické osvobození neexistuje.
 
Nicméně můžete využít slevy na dani či uplatnit nezdanitelné části základu daně a díky tomu můžete svou daňovou povinnost snížit, až vám může vyjít k úhradě daně z příjmů nula korun. Suma sumárum, postup je naprosto stejný, jako byste podnikali na hlavní činnost.
 
Stejnou povinnost máte i při podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, který podáte na svou zdravotní pojišťovnu a příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Právě v těchto dokumentech uvádíte rozhodné skutečnosti pro stanovení svých případných záloh a zároveň zde uvádíte, ve kterých měsících jste vykonávali hlavní či vedlejší činnost.
 
Pokud jde o termíny podání, opět jsou naprosto totožné s termíny pro podání daňového přiznání a obou přehledů jako pro osoby, které vykonávají hlavní činnost.
 
Možná si také kladete otázku, zda je výkon vedlejší činnosti oproti hlavní nějakým způsobem omezen. Nemusíte se obávat, žádná omezení ohledně druhu podnikání, ať už na základě živnostenského oprávnění či jiné výdělečné činnosti, zde nejsou.
 
V rámci vedlejší činnosti můžete vykonávat naprosto stejný druh činnosti, jako byste ji vykonávali coby ze statutu hlavní. Zároveň platí, že pokud v průběhu roku vzniknou důvody pro „přesunutí“ z hlavní činnosti na vedlejší nebo naopak, je potřeba opět na tuto skutečnost včas upozornit příslušné instituce, včetně finančního úřadu.

Závěrečný přehled

Co tedy z výše uvedeného vyplývá? Pokud uvažujete o podnikání a jste zároveň zaměstnáni v rámci pracovního poměru, který zakládá účast na důchodovém pojištění, nebo jste studenty či poživateli starobního či invalidního důchodu, případně splňujete jinou podmínku pro podnikání jakožto vedlejší činnosti, neváhejte této situace využít. Může vám to ušetřit až desítky tisíc korun ročně, a to pouze na povinných odvodech na zdravotním či sociálním pojištění.
 
Vždy také pamatujte na to, že máte za povinnost předložit doklady pro posouzení, zda se jedná o vedlejší činnost. Jak z výše uvedeného vyplývá, většinou to leží na našich bedrech, jindy si příslušná Česká správa sociálního zabezpečení dokáže podklady zajistit sama (například pobírání invalidního či starobního důvodu).
 
V každém případě však doporučujeme osobně si ověřit, zda jste v pořádku zaevidováni a vedeni jako OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Předejdete tak pozdějším nedorozuměním a možným komplikacím.
 
Stejně tak nezapomeňte, že pokud jste OSVČ vykonávající vedlejší činnost, vztahují se na vás úplně stejné povinnosti, i co se týče termínů pro podání daňového přiznání a přehledů.
 
V tabulce níže uvádíme závěrečný přehled základních a stěžejních údajů v rámci podnikání na hlavní a vedlejší činnost. Pro srovnání uvádíme i údaje platné pro rok 2012.

Související články:
Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností – I. část
Průvodce začátkem podnikání
Nejčastější omyly při zahájení podnikání