Jak správně stanovit měsíční základ nemocenského pojištění po novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti u osoby samostatně výdělečně činné? Poradí vám tento článek.
Od roku 2014 bylo novelizováno ustanovení § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které stanovuje vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pro pojistné na nemocenské pojištění. Jak tedy nově postupovat při stanovení měsíčního základu nemocenského pojištění u OSVČ?
OSVČ si i nadále určuje měsíční základ nemocenského pojištění svou platbou. Podle § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2014, však měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (5 000 Kč) a zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“) připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží.
Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 5 000 Kč, a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než 115 Kč.
Byla-li v kalendářním roce, za který je naposledy podán přehled a který bezprostředně předchází roku, ve kterém se platí pojistné na nemocenské pojištění, činnost zahájena (znovuzahájena), lze průměr určeného (vypočteného) vyměřovacího základu použít jen v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících.
Nelze-li určit maximální měsíční vyměřovací základ z naposledy podaného přehledu, rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok.
Do konce roku 2013 mohly nemocenské pojištění využívat pouze osoby samostatně výdělečně činné, které tuto činnost vykonávaly jako hlavní. Od letošního roku je systém zpřístupněn i těm, kteří provozují tuto činnost jako vedlejší.
Příklad
OSVČ zahájila činnost a zároveň se přihlásila k nemocenskému pojištění od 1. 10. 2012, činnost ukončila k 31. 12. 2012. Určený vyměřovací základ za rok 2012 si stanovila ve výši 60 000 Kč.
Znovu zahájila činnost včetně nemocenského pojištění od 1. 6. 2013 a ukončila ji 15. 8. 2013. Určený vyměřovací základ za rok 2013 si stanovila ve výši 60 000 Kč.
Při opětovném zahájení činnosti s nemocenským pojištěním v roce 2014 bude maximální vyměřovací základ do podání přehledu za rok 2013 činit 20 000 Kč (z určeného vyměřovacího základu z přehledu za rok 2012, 60 000 / 3 = 20 000), maximální měsíční platba pojistného činí 460 Kč (2,3 % z 20 000).
Od měsíce podání přehledu za rok 2013 je však vyměřovací základ stanoven z jedné poloviny průměrné mzdy. Z naposledy podaného přehledu za rok 2013 nelze určit maximální vyměřovací základ, protože činnost byla v tomto roce vykonávána pouze po dobu tří měsíců a jedná se o rok bezprostředně předcházející roku 2014, ve kterém se platí nemocenské pojištění.
Nelze-li určit maximální měsíční vyměřovací základ z naposledy podaného přehledu, rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2014 je to částka 12 971 Kč a platba pojistného stanovená sazbou 2,3 % činí 299 Kč.
Související článek:
Změny v sociálním pojištění OSVČ od roku 2014
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.