Dne 1. ledna 2008 nabyla účinnosti tzv. technická novela zákoníku práce, jejímž cílem bylo zejména odstranit nejzávažnější legislativně-technické nepřesnosti v zákoníku práce. Na jejím základě nedochází v zákoníku práce v zásadě k žádným velkým koncepčním změnám, a právě proto si vysloužila přízvisko „technická“.
K jakým úpravám tedy od 1. ledna 2008 v oblasti pracovního práva došlo?
1. Zkušební doba
Novela upřesnila počítání zkušební doby. Podle znění účinného do 31. prosince 2007 se zkušební doba počítala až ode dne následujícího po vzniku pracovního poměru (první den pracovního poměru tedy do zkušební doby nepatřil). To přinášelo v praxi řadu praktických problémů, proto novela toto změnila a vrátila se k původní úpravě, jak byla obsažena ve „starém“ zákoníku práce, podle které zkušební doba začne běžet již ode dne vzniku pracovního poměru.
2. Odstupné
Nově je stanoveno, že při rozvázání pracovního poměru z důvodu, že zaměstnanec není schopen dále konat práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání (§ 52 písm. d) ZPr), nenáleží zaměstnanci odstupné, pokud se zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti za vznik úrazu nebo nemoci z povolání.
Pokud by si tedy zaměstnanec pracovní úraz, pro který není schopen dále pracovat, přivodil sám např. v opilosti, zaměstnavatel škodě nemohl zabránit a tato skutečnost byla jedinou příčinou škody (viz § 367 odst. 1 ZPr), pak zaměstnanci odstupné v případě rozvázání pracovního poměru nenáleží.
Technická novela rovněž odstranila pochybnost o tom, zda je zaměstnanec povinen vrátit odstupné podle § 68 ZPr i v případě, kdy bude konat práci po skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce. Nyní je tedy nepochybné, že zaměstnanec si v takovém případě smí odstupné ponechat.
Pokud by ale konal práci pro zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, je povinen odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit, pokud začal konat pro téhož zaměstnavatele práci před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla výše odstupného odvozena.
Příklad:
Zaměstnavatel ukončil se zaměstnancem pracovní poměr dohodou z důvodu, že jeho provozovna v Rudné, kde zaměstnanec pracoval, byla přemístěna do Berouna. Zaměstnanec nemohl takto daleko do zaměstnání dojíždět a proto ukončili se zaměstnavatelem pracovní poměr dohodou z důvodu uvedeného v § 52 písm. b) ZPr k 31. březnu 2008.
Zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku. Zaměstnanci se nepodařilo nalézt práci a proto se nakonec dohodl s původním zaměstnavatelem, že pro něj bude i nadále pracovat, a to od 1. června 2008 na základě pracovní smlouvy.
Zaměstnanec je tedy povinen vrátit zaměstnavateli odstupné ve výši jednoho průměrného výdělku. Pokud by uzavřel se zaměstnavatelem pouze dohodu o provedení práce, pak odstupné není povinen vracet.
3. Změna úpravy pracovní doby
Novela umožnila zaměstnancům mladším 18 let pracovat v souhrnu ve všech pracovněprávních vztazích 40 hodin týdně s tím, že délka směny nesmí v jednotlivých dnech překročit 8 hodin. Doposud směli mladiství zaměstnanci pracovat pouze 6 hodin denně a 30 hodin týdně.
Další změny doznala právní úprava konta pracovní doby. Oproti původní úpravě nemusí již zaměstnavatel získat souhlas každého zaměstnance k tomu, aby mohl zavést konto pracovní doby. To bylo v praxi velmi problematické a konto pracovní doby bylo využíváno spíše sporadicky.
Technická novela rovněž zavedla možnost rozdělit přestávku v práci na několik částí tak, že alespoň jedna její část musí trvat nejméně 15 minut, u ostatních částí již takové omezení není. Dosud musela každá část trvat alespoň 15 minut.
4. Práce přesčas
Podle nové úpravy je možné sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, nicméně pouze u vedoucích zaměstnanců. Zaměstnanci v takovém případě nenáleží příplatek za práci přesčas, ani náhradní volno.
Nově byla upravena i možnost zaměstnanců, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, pracovat přesčas. Podle původní úpravy takoví zaměstnanci práci přesčas vykonávat nesměli, i kdyby chtěli. Nyní práci přesčas konat mohou, pokud s tím souhlasí – zaměstnavatel jim ale práci přesčas nemůže nařídit.
5. Příplatek za práci v sobotu a neděli a příplatek za práci v noci
Nově je umožněno sjednat v kolektivní smlouvě (pouze v ní!) jinou výši a způsob určení příplatku za práci v noci a za práci v sobotu a neděli, než stanoví zákoník práce. V kolektivní smlouvě je tak možné sjednat i nižší příplatek než stanoví zákoník práce nebo je možné místo procentní sazby použít pevnou sazbu (např. namísto 25 % průměrného hodinového výdělku může být stanovena pevná částka ve výši 100 Kč za hodinu práce přesčas).
6. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
Novela doplnila lhůtu k oznámení škody vzniklé zaměstnanci i v případě uvedeném v § 268 odst. 2 ZPr – tedy u odpovědnosti zaměstnavatele za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí. I v tomto případě tedy musí zaměstnanec zaměstnavateli škodu oznámit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozví, jinak jeho právo na náhradu škody zaniká.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.