Novela obchodního zákoníku

Jednou z významných změn, kterou řada obchodních společností jistě přivítá, je zavedení výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu. Za tímto účelem byla do obchodního zákoníku nově zařazena ustanovení § 59a až 59c, ve kterých jsou upraveny podmínky, při jejichž splnění není nutné nepeněžitý vklad znalcem oceňovat.

Způsob stanovení hodnoty nepeněžitého vklady se přitom liší podle toho, co je předmětem nepeněžitého vkladu:

• Pokud bude předmětem nepeněžitého vkladu investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu, je možné použít při určení jeho hodnoty vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na regulovaném trhu v době 6 měsíců před splacením vkladu.

• V případech, kdy bude předmětem nepeněžitého vkladu jiný majetek než uvedený ad 1., stanoví obchodní zákoník dvě možnosti, jak vklad ocenit: 

1. první možností je určení hodnoty obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před splacením vkladu. Kdo se skrývá pod pojmem "uznávaný nezávislý odborník" není příliš jasné a může v praxi činit výkladové potíže. Nepochybně mezi uznávané nezávislé odborníky patří znalci. Otázkou je, kdo další mezi uznávané nezávislé odborníky patří – může jít např. o „bývalé“ znalce, kteří již znaleckou činnost nevykonávají apod.
2. druhým způsobem, jak určit hodnotu nepeněžitého vkladu, je použití reálné ceny vykázané v účetní závěrce za předcházející účetní období před valnou hromadou rozhodující o tomto vkladu, pokud byla ověřena auditorem bez výhrad. Aby bylo možné tento způsob ocenění využít, je samozřejmě nezbytné, aby společnost účtovala o takovém majetku v reálných cenách.

Zveřejnění oznámení

Je třeba ale zdůraznit, že aby mohlo být použit některý z výše uvedených způsobů ocenění, musí o tom rozhodnout statutární orgán společnosti (tedy u a.s. představenstvo, u s.r.o. jednatel). Pokud statutární orgán zvolí některý z těchto způsobů ocenění, je společnost povinna před splacením nepeněžitého vkladu zveřejnit oznámení, které obsahuje popis nepeněžitého vkladu, hodnotu nepeněžitého vkladu, způsob ocenění a případně i použité metody, v případě akciové společnosti vyjádření, zda hodnota nepeněžitého vkladu odpovídá alespoň počtu a emisnímu kursu akcií, které za ně byly vydány.

V případě společnosti s ručením omezeným vyjádření, zda hodnota nepeněžitého vkladu odpovídá alespoň velikosti obchodního podílu, který za něj společník ve společnosti získal, sdělení, že nenastaly výjimečné nebo nové okolnosti, které by mohly původní ocenění ovlivnit a datum, kdy bylo přijato rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu.

Obchodní zákoník dále stanoví společnosti povinnost, aby do jednoho měsíce ode dne splacení vkladu založila do sbírky listin prohlášení, které bude obsahovat stejné náležitosti, jako byly uvedeny v předchozím odstavci ohledně zveřejnění oznámení. Pokud ale společnost oznámení řádně zveřejnila, postačí v prohlášení zakládaném do sbírky listin pouze sdělit, že od zveřejnění oznámení nenastaly nové okolnosti.

V praxi se také může stát, že hodnota nepeněžitého vkladu, která byla oceněná některým z výše uvedených způsobů, bude ovlivněna výjimečnými nebo novými okolnostmi tak, že dojde k její významné změně ke dni splacení vkladu. V takovém případě je statutární orgán společnosti povinen zajistit nové ocenění, a to na základě znaleckého posudku znalce jmenovaného soudem. Pokud by statutární orgán nové ocenění nezajistil, dává obchodní zákoník toto právo za stanovených podmínek společníkům.

Finanční asistence

Nově byla do obchodního zákoníku zakotvena možnost poskytování finanční asistence. Právní úprava je obsažena pro společnosti s ručením omezeným v § 120a obchodního zákoníku a pro akciové společnosti v § 161f obchodního zákoníku.

Co se rozumí finanční asistencí? Jde o situaci, kdy společnost (ať již akciová nebo s ručením omezeným) poskytuje půjčku, zálohu, úvěr nebo jiné peněžité plnění nebo zajištění za účelem získání obchodních podílů/akcií právě v této společnosti.

Tedy např. zjednodušený příklad – pokud pan Novák, který je společník v s.r.o., chce od druhého společníka odkoupit jeho obchodní podíl, společnost mu nově může při splnění stanovených podmínek poskytnout na to např. půjčku. Dosud to možné nebylo.

Podmínky, za kterých společnost může finanční asistenci poskytnout, jsou stanoveny v § 120a obchodního zákoníku pro společnost s ručením omezeným a v § 161f obchodního zákoníku pro akciovou společnost, přičemž společenská smlouva nebo stanovy mohou stanovit další podmínky. Mezi podmínky, jejichž splnění je pro poskytnutí finanční asistence vyžadováno, patří zejména:

• u společnosti s ručením omezeným – finanční asistence musí být poskytnuta za podmínek obvyklých v obchodním styku, poskytnutí finanční asistence nesmí přivodit společnosti bezprostředně úpadek; společnost nevykazuje neuhrazené ztráty, jednatel vypracuje písemnou zprávu, která bude obsahovat zákonem stanovené náležitosti (zdůvodnění, proč je poskytnutí finanční asistence v zájmu společnosti, podmínky poskytnutí finanční asistence apod.),

• u akciové společnosti – finanční asistence musí být zakotvena ve stanovách společnosti a musí být poskytnuta za podmínek obvyklých v obchodním styku, představenstvo prošetřilo finanční způsobilost osoby, které je finanční asistence poskytována, představenstvo zpracovalo písemnou zprávu o finanční asistenci, poskytnutí finanční asistence předem schválila valná hromada apod.

Zpráva, kterou vypracuje statutární orgán společnost, musí být bez zbytečného odkladu po vypracování (ale ještě před konáním valné hromady, která poskytnutí finanční asistence schvaluje) založena do sbírky listin.