Změny v pojištění OSVČ

Rok 2011 přinesl nepříjemné změny i do těchto pojištění OSVČ, a to hlavně ve dvou směrech:

• naprostá diskvalifikace a znevýhodnění dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ,
• zvýšení zákonných limitů (zdola i shora) v návaznosti na růst průměrné mzdy

Konec nemocenského pojištění OSVČ

Od ledna 2011 došlo k citelnému zhoršení podmínek nemocenského pojištění OSVČ („NP“), kde tak zůstává poslední dobrou zprávou, že jde stále o dobrovolné (nepovinné) pojištění. Kdo dosud využíval poměrně slušných výhod tohoto pojištění pro krytí výpadku příjmů v době dlouhodobé nemoci nebo tzv. na mateřské, pro toho bude již asi výhodnější komerční pojištění těchto období. Posuďte sami stěžejní změny NP od roku 2011:

• nemocenské se poskytuje místo od 15 až od 22 dne dočasné pracovní neschopnosti („DPN“),
• sazba pojistného na NP se zvýšila z 1,4 % na 2,3 %,
• dříve schválené vyšší nemocenské u dlouhodobější DPN bylo zrušeno, takže i v roce 2011 činí trvale jen 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
• účast na NP vzniká nejdříve dnem podání přihlášky a nikoli již zpětně od zahájení podnikání,
• podmínkou nároku na nemocenské je účast na NP nejméně 3 měsíce (i při zahájení podnikání),
• účast na NP automaticky znamená statut tzv. hlavní samostatné výdělečné činnosti („hlavní SVČ“), což má za následek povinné a také obecně vyšší pojistné na důchodové pojištění („DP“),
• vyměřovací základ pro pojistné na NP nemůže být vyšší než pro pojistné na DP,
• pokud OSVČ zaplatí alespoň jednou v roce pojistné na NP ze základu vyššího než minimálního pro DP, tak se zálohy na DP stávají „minimálním pojistným na DP“ a tedy prakticky nevratnými.

Příklad – Vedlejší SVČ s NP již od roku 2010

Jirkovi je 23 let a drobně podniká jako OSVČ, protože přitom studuje VŠ, jedná se o vedlejší SVČ. Jeho „zisk“ tedy příjem snížený o výdaje nikdy nepřesáhne 50 000 Kč za rok, takže z tohoto důvodu není povinně účasten DP a nemusí platit pojistné na sociální (důchodové) pojištění.

V lednu 2011 se těžce zranil na snowboardu, načež byl 31 dnů v dočasné pracovní neschopnosti (DPN).

Rozhodným obdobím pro nemocenské je leden až prosinec 2010 (365 dnů). Vyměřovacím základem pro výpočet nemocenské bude poměrně slušná částka 12 x 28 572 Kč (z čehož 1,4 % platných pro rok 2010 odpovídá pojistnému na NP právě 400 Kč) = 342 864 Kč.

Z čehož se nejprve vypočte denní vyměřovací základ 342 864 Kč / 365 dnů = 939,35 Kč/den, který se omezí (tzv. redukuje) pomocí stanovených redukčních hranic na 812 Kč/den.

DPN vznikla až v roce 2011, takže se Jirka může těšit na nemocenské až od 22. dne DPN, tedy jen za 10 dnů. Nemocenská se vypočte 10 dnů x 60 % z 812 Kč/den = 10 dnů x 488 Kč/den = 4 880 Kč. Takže čistě matematicky se za těchto 10 dnů „vrátilo“ pojistné zaplacené v roce 2010 na NP (12 x 400 Kč = 4 800 Kč).

S ohledem na výše nastíněné změny od roku 2011 by ovšem Jirka rozhodně měl další účast na NP dobře uvážit.

Příklad – Pokračování v účasti na NP v roce 2011

Necelá pětistovka za „den bez práce na lůžku“ při pojistném 400 Kč měsíčně Jirkovi učarovala, a tak od ledna 2011 nic neměnil a ponechal trvalý příkaz k úhradě pojistného na NP ve výši 400 Kč měsíčně. Jenže ouha! První velkou ránou zajisté bude zjištění, že účast na NP automaticky znamená, že doposud vedlejší SVČ se rázem od ledna 2011 mění na hlavní SVČ, s níž je spojena vždy povinná účast na DP, a to zcela bez ohledu na „zisk“ z podnikání. Což jej bude stát na povinném pojistném na DP nejméně 1 807 Kč měsíčně.

Kvůli hlavní SVČ musí již od ledna 2011 platit zálohy na pojistné na DP minimálně 1 807 Kč měsíčně. Minimum roku 2010 (1 731 Kč) až do Přehledu příjmů se jej netýká, protože neplatil zálohu na prosinec 2010.

Další nečekanou nepříjemností je, že pokud bude Jirka chtít ponechat pojistné na NP ve stávající výši 400 Kč měsíčně, musí platit ještě výrazně vyšší zálohu na DP. Měsíční vyměřovací základ pro NP totiž nemůže být vyšší než pro DP. Přitom z požadavku, aby pojistné na NP bylo 400 Kč měsíčně, vyplývá měsíční základ 17 392 Kč (z něhož 2,3 % je právě 400 Kč). Stejný měsíční vyměřovací základ 17 392 Kč by tak platil i pro zálohy na DP, které by činily 29,2 % z této částky, tedy úctyhodných 5 079 Kč měsíčně! O což Jirka určitě nemá zájem.

Pokud by Jirka chtěl zůstat nemocensky pojištěn (i za cenu hlavní SVČ), ale nechtěl by platit na DP více než minimálních 1 807 Kč měsíčně, musel by snížit měsíční základ pro NP na tomu odpovídající úroveň. Měsíční vyměřovací základy pro DP i pro NP by tak byly shodně 6 185 Kč, z nichž by Jirka platil zálohu na DP ve zmíněné minimální výši 1 807 Kč (29,2 % z 6 185 Kč) a pojistné na NP pouze 143 Kč (2,3 % z 6 185 Kč).

Takto nízkému pojistnému na NP by odpovídalo nemocenské již jen 78 Kč/den (60 % z redukovaného základu 129 Kč). Dodejme, že minimálním vyměřovacím základem pro NP jsou i nadále 4 000 Kč, čemuž odpovídá pojistné 92 Kč.

Nepříjemné překvapení čeká na aktivní poživatele „předčasného starobního důchodu“ (ve smyslu § 31 zákona o důchodovém pojištění), kteří vykonávají pouze vedlejší SVČ a pro malý podlimitní „zisk“ nejsou povinně účastni DP. Jestliže takovýto „předčasný důchodce“ ovšem bude účasten NP v roce 2011, pak se jeho podnikání automaticky stává hlavní SVČ načež je povinně účasten DP. Tím pádem ale vykonává „výdělečnou činnost“ ve smyslu zákona o DP, a proto mu předčasný důchod nenáleží (až do dosažení důchodového věku)!

Příklad – Odstrašující příklad dobrovolné účasti na NP

Paní Jana vykonává sice vedlejší SVČ (například z důvodu pobírání rodičovského příspěvku na tříleté dítě), ale protože její „zisk“ z podnikání je poměrně vysoký, je povinně účastna DP. Její měsíční vyměřovací základ (stanovený podle „zisku“ za rok 2009) až do března 2011 byl 10 000 Kč, od dubna 2011 (kdy byl podán Přehled o příjmech a výdajích za rok 2010) se díky lepšímu výsledku podnikání za rok 2010 zvýšil na 20 000 Kč.

Takže za prosinec 2011 zaplatila pojistné na nepovinné NP z měsíčního základu 30 000 Kč a dobrovolně vyšší zálohu na DP z měsíčního vyměřovacího základu 30 000 Kč, přičemž minimální měsíční vyměřovací základ na její DP byl stále 20 000 Kč.

Základ daně alias „zisk“ z podnikání za rok 2011 paní Janě vyšel na 50 000 Kč, je tedy pod limitem pro povinnou účast na DP při vedlejší SVČ. Proto za leden až listopad 2011 paní Jana nebude povinně účastna DP (ani dobrovolně), takže pojistné za těchto 11 měsíců platit nemusí. Jak to ale bude s tím prosincem 2011?

Z důvodu účasti na dobrovolném NP se jednalo o výkon hlavní SVČ, z čehož vyplývá povinná účast na DP za prosinec 2011. Protože si podnikatelka dobrovolně připlatila na pojistném na NP – místo aby jej za tento měsíc odvedla z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro DP (20 000 Kč), tak jej zaplatila z vyšší částky (30 000 Kč) – tak za to bude po zásluze potrestána.

Její vyměřovací základ na DP za rok 2011 bude činit:

• 3 x 10 000 Kč coby (povinný) měsíční vyměřovací základy na DP za leden až březen 2011,
• 8 x 20 000 Kč coby (povinný) měsíční vyměřovací základy na DP za duben až listopad 2011,
• 1 x 30 000 Kč coby (dobrovolně vyšší) měsíční vyměřovací základ na DP za prosinec 2011,

v úhrnu 220 000 Kč, čemuž bude odpovídat pojistné na DP (jen za účast v prosinci 2011) 64 240 Kč! Pojistné na DP je tak vyšší než samotný celoroční „zisk“ OSVČ, žádný přeplatek na pojistném na DP nevznikne.

Přitom stačila pouhá drobnost. Buď aby paní Jana za prosinec 2011 zaplatila pojistné na NP nejvýše z minimálního vyměřovacího základu pro DP (20 000 Kč), nebo aby za prosinec 2011 nezvýšila měsíční vyměřovací základ pro placení zálohy na DP (30 000 Kč), anebo obojí.

Pak by vyměřovací základ na DP za rok 2011 činil pouze zákonné minimum pro hlavní SVČ v prosinci, tedy 6 185 Kč, čemuž by odpovídalo pojistné na DP 1 807 Kč. Všechny zálohy na DP zaplacené v roce 2011 nad tuto částku by pak byly vratitelným přeplatkem!

Zvýšení zákonných limitů pojištění OSVČ

Minimální „zisk“ pro povinnou účast na DP při vedlejší SVČ (není-li účastna NP, viz výše), absolutní minimální a maximální pojistné na sociální a zdravotní pojištění, resp. zálohy na tato pojištění vycházejí z tzv. průměrné mzdy za dva roky zpátky. Pro rok 2010 byla určující průměrná mzda za rok 2008, a nyní pro rok 2011 je to průměrná mzda za rok 2009.

Zatímco zaměstnance pochopitelně jistě těší neustálý nárůst průměrné mzdy, tak naopak pro OSVČ je tento trend špatnou zprávou, protože musejí počítat s tím, že do těchto veřejných pojistných systémů budou muset rok od roku přispívat vyšší částkou, ať už se jim v podnikání daří nebo nikoliv.

Stěžejní data pro roky 2010 a 2011 shrnuje tabulka. Nová minimální záloha na sociální pojištění (1 807 Kč) platí až od měsíce podání Přehledu o příjmech a výdajích (zpravidla tedy od dubna 2011); platila-li OSVČ zálohu již za prosinec 2010. Naproti tomu, nová záloha na zdravotní pojištění (1 670 Kč) platí již od ledna 2011!