Od 1. ledna 2012 zavedla novela zákoníku práce účast na nemocenském a důchodovém pojištění pro osoby, které konají práci na základě dohody o provedení práce, která dříve pojištěnou činností nebyla.

Dohoda o provedení práce zakládá účast na nemocenském pojištění pouze v těch měsících, ve kterých zaměstnanec dosáhl započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Zaměstnanec je účasten pojištění i v případě, jestliže vykonává v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhne v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč.

Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť. V praxi to znamená, že pokud odměna tohoto zaměstnance na dohodu o provedení práce v jednom kalendářním měsíci přesáhne 10 000 Kč, je zaměstnavatel povinen zaplatit a odvést pojistné na sociální zabezpečení.

Z dávek nemocenského pojištění se zaměstnanci, který je účasten na nemocenském pojištění na základě dohody o provedení práce, poskytují při splnění stanovených podmínek nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Ochranná lhůta ze zaměstnání zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce, neplyne.

Oznamovací povinnost

Zaměstnavatel má povinnost oznámit nástup do zaměstnání v souladu se zněním příslušných paragrafů zákona o nemocenském pojištění v dané lhůtě po skončení kalendářního měsíce, v němž vznikla poprvé účast na nemocenském pojištění. Den skončení zaměstnání tohoto zaměstnance je zaměstnavatel povinen oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání.

Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu. Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny.

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o provedení práce, má nárok na nemocenské od 22. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti (maximálně 380 kalendářních dnů), při splnění podmínek účasti na nemocenském a důchodovém pojištění při pracích konaných na základě dohody o provedení práce.

Náhrada mzdy

Po dobu prvních 21 kalendářních dnů je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy, kterou mu poskytuje zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny. Při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne, při karanténě od 1. pracovního dne.

Od 4. pracovního dne a při karanténě od 1. pracovního dne pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Výše náhrady mzdy závisí na dosaženém průměrném výdělku zaměstnance na jednu odpracovanou hodinu. V roce 2012 jsou 3 redukční hranice: 146,65 Kč, 219,98 Kč a 439,95 Kč.

Průměrný hodinový výdělek do první redukční hranice (do 146,65 Kč) se započítává z 90 %, do druhé redukční hranice (od 146,65 Kč do 219,98 Kč) se započítává z 60 % a z třetí redukční hranice (od 219,98 Kč do 439,95 Kč) se započítává z 30 %. K hodinovému výdělku nad 439,95 Kč se již nepřihlíží. Náhrady mzdy pak činí 60 % z redukovaného hodinového výdělku.

Dávky nemocenského pojištění

Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Výši těchto tří redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí formou Sdělení ve Sbírce zákonů.

V roce 2012 činí 1. redukční hranice 838 Kč, 2. redukční hranice 1 257 Kč a 3. redukční hranice činí 2 514 Kč. Redukce se provede tak, že se započte do první redukční hranice u nemocenského 90 % denního vyměřovacího základu, u peněžité pomoci v mateřství 100 % denního vyměřovacího základu.

Z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 % denního vyměřovacího základu. Z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 % denního vyměřovacího základu.

K části nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výše nemocenských dávek činí 60 % denního vyměřovacího základu od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.
 

Příklad 1

 
Výpočet výše nemocenského při vzniku dočasné pracovní neschopnosti v roce 2012:

Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti                            28
Počet hodin pracovní neschopnosti pro náhradu mzdy                 60
Průměrný hodinový výdělek                                                          1 000,00 Kč
Počet kalendářních dnů pro náhradu mzdy                                   21
1. – 3. den (3 dny)                                                                          0,00 Kč
4. – 21. den (18 dní)                                                                       8 712,- Kč
 
Počet kalendářních dnů nemocenského (od 22. dne PN)              7
 
Redukce denního vyměřovacího základu (do 838 Kč na 90 %)     296,00 Kč
 
Nemocenské od 22. dne        60 % z 296 (178,00 x 7 dnů)           1 246,00 Kč

CELKEM NÁHRADY MZDY A NEMOCENSKÉ                               9 958,00 Kč
 

Příklad 2

Výpočet výše peněžité pomoci v mateřství při nástupu na MD v roce 2012:

Počet kalendářních dnů peněžité pomoci v mateřství                                28
Denní vyměřovací základ                                                                          500,00 Kč
(odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu cca 15 200 Kč)
 
Redukce denního vyměřovacího základu (do 838 Kč na 100 %)              500,00 Kč
 
PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ     70 % z 500 (350,00 x 28 dnů)      9 800,00 Kč