Malá škola základů účetnictví pro Společenství vlastníků jednotek – III. část

Dalo by se říct, že se jedná o tzv. „gró“ každé účetní, které si velmi přísně střeží. A protože jsem přesvědčena, že by měl mít každý možnost tomuto porozumět, ať už ze zvědavosti nebo pro to, aby měl každý člen SVJ jistotu v kontrole a srovnání účetnictví jejich SVJ, nabízím malou ukázku na jednoduchých příkladech.

Časové rozlišování nákladů a výnosů v závěru roku

U záloh je typická jedna skutečnost, která účtování poněkud komplikuje. Skutečné náklady na služby jsou většinou známy až po skončení účetního období. Podle platných předpisů o účetnictví by tedy měly být při účtování o skutečných nákladech do období, kterého se týkají, využívány dohadné účty (přechodné účty aktiv a pasiv). Řada účetních o dohadných položkách neúčtuje.

Přechodné účty aktiv a pasiv – už z názvu účtové skupiny plyne, že jde o účty, které mají posloužit pouze na přechodnou dobu. Jejich význam si rozebereme, jak pro potřeby účetnictví, tak pro daňové účely.

• Účetní hledisko – zákon o účetnictví přikazuje účetním jednotkám účtovat o předmětu účtování (tedy i o nákladech a výnosech) do období, s nímž časově a věcně souvisí, viz § 3 odst. 1. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

• Daňové hledisko – stejný požadavek na časové rozlišování nákladů a výnosů klade na účetní jednotky i zákon o daních z příjmů, viz § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Příklad – použití účtů 381 (náklady příštích období)

SVJ uhradilo firmě X smluvní nájemné za pronajatou kancelář na celý rok 2013 předem v prosinci 2012.

Pokud by bylo předem hrazené nájemné zaúčtováno na účtu 518 už v prosinci 2012, mohlo by to být posuzováno jako vědomé krácení daně, protože by došlo k neoprávněnému snížení základu daně o částku, která do roku 2012 nepatří.

Příklad – použití účtu 383 (výdaje příštích období)

Jiné SVJ uhradilo firmě Z smluvní nájemné kanceláře za rok 2012 až v lednu 2013.

Vzhledem k tomu, že se náklad týká roku 2012, musí se zaúčtovat do roku 2012. Souvztažným účtem k nákladovému účtu 518 bude na přechodnou dobu (do doby úhrady) účet 383 Výdaje příštích období. Místo účtu 383 nemohl být použit účet 321 Dodavatelé, protože SVJ nemá k dispozici žádnou fakturu, pouze smlouvu o pronájmu.

Příklad – použití účtu 384 (výnosy příštích období)

SVJ pronajímá kancelář, kterou má ve svém vlastnictví. Nájemné na rok 2013 bylo uhrazeno předem už v prosinci 2012.

Výnos z pronájmu kanceláře vstoupí do základu daně v roce, kterého se týká (tj. v roce 2013), i když byl uhrazen už v roce 2012.

Příklad – použití účtu 385 (příjmy příštích období)

SVJ jako v předchozím příkladu pronajímá kancelář, ale nájemné za rok 2012 bylo uhrazeno až v lednu 2013.

Výnos z pronájmu kanceláře vstoupí do základu daně v roce, kterého se týká (tj. v roce 2012), i když byl uhrazen až v roce 2013.

Příklad – použití účtu 388 (Dohadné účty aktivní) a účtu 389 (Dohadné účty pasivní)

1. SVJ nestačilo do konce roku 2012 vystavit fakturu poskytovateli internetu, kterému přeúčtovává část nákladů za společnou elektřinu.

Dohadné účty aktivní

Souvztažným účtem k účtu 388 (Dohadné účty aktivní) bývá běžně účet výnosový. U SVJ je to v tomto případě jiné, protože společnou elektřinu hradí vlastníci jednotek. O částku přeúčtovanou poskytovateli internetu se jim sníží skutečné náklady, takže výnosový účet nepoužijeme.

2. V závěru roku byla provedena oprava vchodových dveří. Dodavatel však nestačil vystavit fakturu. Cena byla předběžně dohodnuta na 10.000,–.

Dohadné účty pasivní

Jelikož nemáme fakturu, ale věcně a časově provedená práce souvisí s rokem 2012, použijeme účet 389 a v následujícím roce zúčtujeme a náklady o rozdílnou částku ponížíme.
 
Velmi vhodné, často však opomíjené, je účtování dohadných položek pasivních při zúčtování skutečných nákladů na služby. Účtárny však bohužel účty 389 (Dohadné účty pasivní) pro zúčtování skutečných nákladů do sledovaného období nepoužívají. Potom se v rozvahách SVJ objevují vysoké pohledávky a závazky z titulu nezúčtovaných nákladů na služby. Rozvaha potom poskytuje naprosto zkreslený obraz o finanční situaci SVJ.

Zúčtování (čerpání) záloh

Než se pustíme do účtování čerpání záloh, připomeňme si jejich tvorbu, která zahrnuje předpis záloh a následně jejich úhradu. Zaúčtováním předpisu záloh vznikne pohledávka SVJ za vlastníky na účtech 311 a souvztažně vznikne závazek SVJ k vlastníkům na účtech 324.

Příklad

SVJ tvoří krátkodobé zálohy, ze kterých hradí veškeré náklady rovným dílem a dlouhodobé zálohy, které si spoří na budoucí opravu střechy (DZ je tvořena dle spoluvlastnických podílů). Nevyčerpaný zůstatek KZ je převeden do dalšího roku.

Čerpání záloh bylo účtováno ve výši nákladů 5xx bez ohledu na to, jestli SVJ skutečně uhradilo všechny náklady. Některé náklady mohou být uhrazeny vzhledem ke splatnosti faktur až později, ale týkají se sledovaného roku, proto byly zúčtovány.
 
Při čerpání dlouhodobé zálohy se účet 324 nahradí účtem 955 oproti účtu 649.

Kompenzace úroků a bankovních poplatků

V praxi se bohužel setkávám se situací, kdy účetní během roku správně účtuje přijaté úroky na účtu 649 a poplatky bance na účtu 549. Na konci roku ale potom z nákladů odečte poplatky ve výši přijatých úroků, což už je špatně.
 
Poplatky bance se hradí ze záloh jednotlivých vlastníků a také se s nimi prostřednictvím účtu 649 zúčtovávají. Přijaté úroky z běžného účtu tvoří výnos SVJ a vstupují do výsledku hospodaření a není možné je použít na úhradu nákladů na správu domu. Pokud by bylo takto učiněno, bylo by možné tento způsob brát jako rozdělení výnosů mezi členy SVJ a v tu chvíli podléhají u nich dani z příjmů.
 
Kompenzaci nákladů s úroky z vkladů na běžném účtu, ani s dalšími výnosy vstupujícími do výsledku hospodaření, tedy nedoporučuji. Lepší způsob je převést tento výnos do fondu ze zisku. Dokud nebudou daňové záležitosti při použití zisku tvořeného z úroků z BÚ řádně upraveny, doporučuji tento fond nečerpat.
 
Ve většině případů se jedná řádově o stovky korun. Pokud by se jednalo o desetitisíce, domnívám se, že hrazením nákladů, třeba v případě nečekaných událostí (havárií), by se nejspíš nemělo nic stát.

Malé shrnutí

Náklady na správu domu nemohou ovlivňovat výsledek hospodaření, protože jsou až na výjimky hrazeny ze zálohově poskytovaných příspěvků na správu. Jejich vliv na výsledek hospodaření se vyloučí tak, že se náklady převedou prostřednictvím výnosového účtu (nejlépe 649) jako čerpání záloh na správu domu.
 
Z tohoto pravidla existují, pokud vím, zatím tyto dvě výjimky, viz vyhláška č. 504/2002 Sb.
 
Z příspěvků na správu domu nejsou hrazeny náklady, které:

• jsou hrazeny z vlastních zdrojů SVJ (fond ze zisku). Pro vyloučení vlivu na VH se u těchto nákladů použije účet 648 – zúčtování fondů,

• jsou hrazeny z dotace. Pro vyloučení vlivu na VH se u těchto nákladů použije účet 691 – provozní dotace.

Účetní uzávěrka a účetní závěrka

Rozdíly mezi pojmy „účetní uzávěrka“ a „účetní závěrka“ nejsou účetním laikům dost jasné, proto malé připomenutí:
 
1. Účetní uzávěrka je vžitý pojem používaný pro uzavírání účetních knih.

2. Účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří povinně:

 
Jak mají vypadat a co všechno obsahují tyto celky, jsme už důkladně probrali v prvním díle článku.

Související články:
Malá škola základů účetnictví pro Společenství vlastníků jednotek – I. část
Malá škola základů účetnictví pro Společenství vlastníků jednotek – II. část
Vymáhání pohledávky za členem SVJ