V praxi obchodních společností vzniká často potřeba zajistit financování vlastních zdrojů společnosti ze strany společníků. Právní úprava příplatku se liší podle toho, zda jde o společnost s ručením omezeným nebo o akciovou společnost.
V praxi obchodních společností vzniká často potřeba zajistit financování vlastních zdrojů společnosti ze strany společníků. Leckdy je z různých důvodů důležité, aby šlo opravdu o vlastní zdroje společnosti, nikoliv cizí zdroje ve formě půjčky či úvěru.
V takovém případě je vhodné, a v praxi poměrně používané, poskytnutí příplatku do vlastního kapitálu společnosti, ale mimo základní kapitál, a to zejména v akciové společnosti (neboť v akciové společnosti se nevyžaduje o rozhodnutí pořídit notářský zápis).
Právní úprava příplatku se liší podle toho, zda jde o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.
Příplatek ve společnosti s ručením omezeným
Ve společnosti s ručením omezeným upravuje příplatkovou povinnost ustanovení § 121 obchodního zákoníku. Toto ustanovení rozlišuje dvě formy příplatku – povinný a dobrovolný.
Povinný příplatek
Společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál, a to peněžitým plněním (nepeněžitý příplatek je v s.r.o. nepřípustný) nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů.
V praxi často jde o případy, kdy se společnost dostane do finanční problematické situace a je třeba, aby společníci poskytli společnosti určité dodatečné finanční prostředky, aniž by zvýšili její zadluženost.
Valná hromada o uložení příplatkové povinnosti může rozhodnout pouze v případě, že jí takové oprávnění dává společenská smlouva. V případě, že by to společenská smlouva neumožňovala, bylo by nutné před rozhodnutím o uložení příplatkové povinnosti společenskou smlouvu změnit, k čemuž by ale byl nezbytný souhlas všech společníků, neboť se tím zasahuje do práv všech společníků.
O samotném uložení příplatkové povinnosti rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů společníků přítomných na valné hromadě, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů.
Pokud by výše příplatku dosáhla hodnoty poloviny základního kapitálu, nelze již další (povinný) příplatek uložit.
Příklad
Společnost s ručením omezeným má tři společníky, a to pana Horáka, pana Nováka a pana Mrkvičku. Pan Horák a pan Novák mají obchodní podíl o velikosti 25 %, jimž každému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 50.000 Kč, a pan Mrkvička má obchodní podíl o velikosti 50 %, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 100.000 Kč. Základní kapitál této společnosti tedy činí 200.000 Kč.
Valná hromada společnosti rozhodla v roce 2011 o povinném příplatku ve výši 80.000 Kč celkem, kdy pan Horák a pan Novák byli povinni poskytnout příplatek ve výši 20.000 Kč a pan Mrkvička ve výši 40.000 Kč. V roce 2012 se společnost dostala do obtížné finanční situace, a tak valná hromada znovu rozhodla o příplatku. Povinně může valná hromada uložit společníkům příplatek pouze do celkové výše 20.000 Kč. Společníci ale mohou poskytnout příplatek nad tuto výši dobrovolně.
Dobrovolný příplatek
Dobrovolně může společník poskytnout příplatek i v případě, když tak nestanoví společenská smlouva, a to i nad hodnotu poloviny výše základního kapitálu. K tomu, aby společník příplatek mohl poskytnout, je třeba souhlasu valné hromady.
Příplatek nemá vliv na výši vkladu společníka, ani na výši základního kapitálu společnosti.
Forma rozhodnutí
O rozhodnutí valné hromady o uložení příplatkové povinnosti musí být pořízen notářský zápis (viz § 141 odst. 1 obchodního zákoníku). V praxi se často diskutovalo o tom, zda musí být notářský zápis pořízen i o rozhodnutí, kterým valná hromada uděluje souhlas s poskytnutím dobrovolného příplatku, protože v tomto případě již pořízení notářského zápisu postrádá svou logiku. A to zejména v případech, kdy má společnost jediného společníka, který chce své společnosti poskytnout peněžní prostředky a je nucen platit nemalé peníze za pořízení notářského zápisu.
Bohužel, ustanovení § 141 odst. 1 obchodního zákoníku odkazuje na celý § 121 obchodního zákoníku, tedy i na rozhodnutí o udělení souhlasu s poskytnutím dobrovolného příplatku. Ač to pravděpodobně nebylo záměrem zákonodárce, mám za to, že za stávající právní úpravy je nutné i v těchto případech pořídit notářský zápis.
Vrácení příplatku
Pokud společnost později zjistí, že poskytnuté příplatky již dále nepotřebuje, může je společníkům vrátit, avšak pouze v rozsahu, v jakém převyšuje ztráty společnosti. Mám za to, že o vrácení příplatku rozhoduje valná hromada. Zda je třeba notářský zápis, je opět sporné, protože je otázkou, zda jde o rozhodnutí dle § 121 obchodního zákoníku. Z důvodu právní jistoty pořízení notářského zápisu doporučuji.
Příplatek v akciové společnosti
U akciové společnosti obchodní zákoník příplatek do vlastního kapitálu mimo základní kapitál neupravuje. V právní teorii se dlouhodobě vedly diskuze o tom, zda je vůbec příplatek v akciové společnosti přípustný, a pokud ano, pak za jakých podmínek. V dnešní době se již převažující právní názory ustálily na tom, že příplatek v akciové společnosti je přípustný, a to dle zásady, že každý může činit, co není zákonem zakázáno. V praxi se příplatek v akciové společnosti velmi často využívá.
Do čí působnosti patří rozhodnutí o schválení příplatku?
V případě, že stanovy neobsahují úpravu jinou, pak rozhodnutí o schválení poskytnutí příplatku ze strany akcionáře náleží do působnosti představenstva v rámci tzv. zbytkové působnosti.
Jak již ale bylo uvedeno, akcionáři si mohou toto rozhodnutí ve stanovách vyhradit do své působnosti, tj. do působnosti valné hromady. V takovém případě musí valná hromada schválit poskytnutí příplatku ze strany akcionáře, forma notářského zápisu se nevyžaduje.
Pokud schvaluje představenstvo společnosti, pak rozhoduje prostou většinou členů a rozhodnutí musí být obsaženo v zápisu ze zasedání představenstva.
Rozhodnutím o schválení poskytnutí příplatku představenstvem společnosti či valnou hromadou ještě není založen závazek akcionáře poskytnout společnosti příplatek; je rozhodnuto pouze o tom, že společnost může od akcionáře příplatek přijmout.
Příplatkovou povinnost lze založit pouze dobrovolně, a to smlouvou. Obchodní zákoník smlouvu o příplatku neobsahuje, což znamená, že půjde o smlouvu nepojmenovanou podle ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku.
Pokud se však akcionář právně zaváže příplatek poskytnout (a akciové společnosti tudíž vzniká právně závazná pohledávka), je možné příplatek zaúčtovat již k okamžiku účinnosti dané smlouvy.
To je velmi významné; zákon o kolektivním investování např. vyžaduje, aby vlastní kapitál investičního fondu měl vlastní kapitál alespoň 50 milionů korun. Vlastního kapitálu v této výši ale bude dosaženo již v okamžiku, kdy se akcionář zaváže příplatek poskytnout, není nutné v danou chvíli, aby byl příplatek i splacen.
Společnost nemůže akcionáři příplatek vrátit
Charakteristickým znakem příplatku je, že součástí obsahu tohoto vztahu není povinnost společnosti plnění akcionáři vrátit (nepůjde tedy o tvorbu cizího zdroje, jako by tomu bylo v případě, kdy by akcionář poskytnul společnosti např. půjčku). Společnost nemůže akcionáři příplatek vrátit a akcionář nemůže vrácení příplatku požadovat.
Právě uvedené ale neznamená, že společnost nemůže po dobu trvání společnosti vyplatit akcionářům plnění z vlastních zdrojů, na jejichž vytvoření se podíleli. To je možné kdykoliv za trvání společnosti, je ale třeba dodržet zákonem stanovené podmínky pro rozdělení vlastních zdrojů stanovené zejména v § 178 obchodního zákoníku.
Vlastní zdroje se v takovém případě dělí mezi akcionáře. Zákon sice nestanoví, v jakém poměru se má plnění rozdělit, nicméně mám za to, že z principu rovného zacházení s akcionáři vyplývá nutnost dělit vlastní zdroje mezi akcionáře podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. To by tedy mohlo v praxi znamenat, že by se část „vráceného“ příplatku mohla dostat i k akcionáři, který žádný příplatek do vlastního kapitálu neposkytnul.
Rozhodnutí o rozdělení ostatních kapitálových fondů vytvořených příplatky akcionářů mezi akcionáře patří dle mého názoru do působnosti valné hromady, nicméně jde o významně jednodušší proces než v případě snížení základního kapitálu společnosti.
Komentáře
Michaela Sobotková
06. 04. 2016, 12:25Dobrý den, článek byl napsaný v roce 2012, kdy ještě platil “starý obchodní zákoník” (zákon č. 513/1991 Sb.) i “starý občanský zákoník” (zákon č. 40/1964 Sb.). Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., “nový obchodní zákoník”) i “nový občanský zákoník” (zákon č. 89/2012 Sb.) jsou účinné až od 1. 1. 2014.
V době, kdy byl článek zveřejněn, byl tedy aktuální a informace správné.
Petr Šinagl
06. 04. 2016, 10:06!!! POZOR !!!
Tento článek obsahuje neaktuální a tím ZAVÁDĚJÍCÍ informace.
Právní úprava v §§ 162-166 NOZ je již zásadně jiná, než článek uvádí.