Odpovědi na dotazy z online poradny – 7. díl

Daň z přidané hodnoty

Nárok na odpočet DPH
Naše s.r.o. staví malou vodní elektrárnu – subdodavatelsky (několik firem). Některé faktury jsou s DPH, jiné jsou v režimu přenesení daňové povinnosti. Celá stavba po dokončení bude sloužit k uskutečňování ekonomické činnosti – výrobě elektřiny. Z přijatých faktur si uplatňujeme nárok na odpočet. Je to správně? Četl jsem zápis z koordinačního výboru a objevil se názor, že se zkoumá hlavní převažující činnost a teprve pak se rozhoduje, zda je nárok na odpočet.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V tomto případě se jedná o situaci, kdy je v rámci jednoho plnění (výstavba malé vodní elektrárny) poskytováno více různých druhů prací. V takovéto situaci je poměrně složité vymezit skutečný obsah těchto prací a stanovit správný daňový režim.
 
Neuvažujme v tuto chvíli variantu, že by jednotliví subdodavatelé chybně klasifikovali konkrétní stavební práce a předpokládejme, že jsou jimi poskytované činnosti z daňového hlediska správně zařazeny. Pokud za tohoto předpokladu někteří z nich fakturují v režimu přenesení daňové povinnosti a jiní v klasickém režimu, jedná se pravděpodobně o případ, kdy pro jednotlivé konkrétní subdodavatelsky poskytované služby skutečně platí různé daňové režimy. V takovém případě není totiž vůbec podstatné, jaký daňový režim by byl uplatněn v případě, že by celé plnění bylo poskytnuto jen jedním generálním dodavatelem.
 
V případě, že by vodní elektrárnu stavěl pouze jeden smluvní (generální) dodavatel (bez ohledu na to, zda jednotlivé práce pro něj vykonávají subdodavatelé na základě dalších smluvních ujednání), pak by skutečně bylo nutno určit, je-li v rámci této jedné dodávky poskytnuta jako hlavní služba stavební práce zatříděná v kódu 41 až 43 CZ-CPA. Potom by se režim přenesení daňové povinnosti uplatňoval i na činnosti, které nepatří do kódů 41 až 43 CZ-CPA, nicméně jsou součástí služby jako celku. Naopak, pokud by jako hlavní byla poskytnuta služba, která nespadá do kódů 41 až 43 CZ-CPA, pak by se režim přenesení daňové povinnosti neuplatnil ani na žádnou ze souvisejících poskytnutých služeb.
 
Pokud je uzavřen dodavatelsko-odběratelský vztah na více hlavních služeb (nelze tyto služby kvalifikovat jako jedno celkové plnění), pak musí být daňový režim určen pro každou hlavní službu samostatně. Vzhledem k tomu, že v dotazu uvádíte, že malou vodní elektrárnu staví několik dílčích firem, pak za předpokladu, že tyto firmy zařadily jednotlivé práce daňově správně, neviděl bych problém v tom, že si u faktur s klasickým daňovým režimem uplatňujete nárok na odpočet.

Jak má vypadat faktura za průvodcovské služby?
CK „A“ (plátce DPH, sídlo v ČR) si u CK „B“ (plátce DPH, sídlo v ČR) objednala (pouze) průvodcovské služby k jednodennímu zájezdu do Drážďan, který pořádá CK „A“. Jak má vypadat faktura od CK „B“ za průvodcovské služby? Má být vystavena dle § 89 ZDPH?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zvláštní režim podle § 89 je povinen použít poskytovatel cestovní služby (CK), který jedná se zákazníkem vlastním jménem při poskytnutí cestovní služby. Naopak zvláštní režim nemůže použít poskytovatel cestovní služby při obstarávání cestovní služby jménem a na účet jiné osoby (zprostředkování). Cestovní službou se rozumí kombinace služeb cestovního ruchu nebo pouze jedna služba cestovního ruchu ubytování nebo doprava osob. Pokud je předmětem služby pouze jediná služba (průvodcovské služby), a nejde o kombinaci služeb ani o službu ubytování nebo dopravy osob, zvláštní režim se nepoužije. Místo plnění bude určeno podle § 9 – podle základního pravidla. To znamená, že v tomto případě bude vystavena běžná faktura s českou DPH na výstupu.

Správná sazba u režimu přenesení daňové povinnosti
Firma vystavuje fakturu na montážní práce – pokládá panely s topením na podlahu již vybudovaného nového rodinného domu. Jaké DPH píše do faktury? Dle § 92 zákona o DPH se jedná o režim přenesení daňové povinnosti. Tedy nevypočítáváme DPH, jen zapisujeme, o jaké DPH se jedná. Co bude správně, 15 %, nebo 21 %?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Máte pravdu – pokud fakturujete jinému plátci topenářské práce, jedná se o režim přenesení daňové povinnosti u stavebních prací. Sazbu použijete takovou, jakou byste použili, kdyby o přenesení nešlo. To znamená, že sníženu sazbu 15 % použijete u bytové výstavby podle § 48 nebo u staveb pro sociální bydlení podle § 48a zákona o DPH. V ostatních případech použijete základní sazbu 21 %.

Dodání zboží do jiného členského státu
Rakouská firma, která má pobočky jak v ČR, tak v SR, je dodavatelem zboží. Objednavatel je společnost v ČR, ale zboží požaduje dodat do svého centrálního skladu na území Slovenska. Česká pobočka uvedené rakouské firmy nemá v ČR sklady a zboží je expedováno přímo z Rakouska, nicméně nám dodavatel odmítá dodat zboží na Slovensko s tím, že by musela být i fakturace na slovenský subjekt, i když je zboží následně dopraveno do ČR. Je toto oprávněné, nebo můžeme požadovat dodání zboží do jiného členského státu EU s tím, že následně je opravdu zboží dodáno do státu, kde je placeno DPH? Ještě pro jistotu uvádím, že pobočka rakouské společnosti fakturuje české společnosti s DPH 21 %.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Z pohledu zákona o DPH neexistuje žádný důvod, proč by zboží nemohlo být fakturováno na subjekt v ČR a dodáno do SR. Důvod, proč se tomu rakouský dodavatel brání, je zřejmě v tom, že je registrován k DPH v ČR a fakturuje Vám to pod svým českým DIČ – proto Vám dává na fakturu české DPH 21 %. Naproti tomu registraci na Slovensku nemá a nechce ji řešit. Při dodání zboží na Slovensko existuje možnost, že je povinnost přiznat daň na Slovensku, protože přeprava zboží byla ukončena na Slovensku. To je třeba řešit podle slovenských zákonů. Pokud nevzniká povinnost přiznat daň na Slovensku (podle slovenských zákonů), je místo plnění v ČR a provedete zde jako odběratel zboží samovyměření.

Vztahuje se na faktury reverse charge?
Manžel podniká v oblasti stavebnictví, vztahuje se na něj režim reverse charge. Nyní pracuje pro archeologickou firmu, která provádí průzkum určitého území. On zde má dva stavební stroje (malý bagr a nakladač). Vztahuje se na vystavené faktury režim přenesení daňové povinnosti?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud manžel podniká v oblasti stavebnictví, tak se na něj pravděpodobně vztahuje režim přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací. Režim používá plátce DPH, pokud fakturuje jinému plátci DPH. Nepíšete, jaké činnosti konkrétně manžel dělá, ale mezi činnosti s kódem CZ CPA 41 až 43, na které se uplatňuje zvláštní režim, patří např. bourací práce, výkopové a zemní práce, práce bagrem – terénní úpravy a výkopové práce, odklízení zeminy atd.

Účetnictví

Předkontace pro odvod plateb na důchodové spoření
Jakou předkontaci mám použít u odvodu plateb na důchodové spoření, pokud vedu daňovou evidenci? Jako nejvhodnější se mi zdá předkontace 6Vfzam (Odvod do fondů zaměstnance).

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Ano, v ekonomickém systému POHODA se v daňové evidenci pro odvod plateb zaměstnance na důchodové spoření používá předkontace 6Vfzam – Odvod do fondů za zaměstnance. Důchodové spoření je totiž svou podstatou pojistným, třebaže je vybíráno prostřednictvím finančních úřadů za použití daňového řádu.

Využití soukromého vozidla pro firemní účely
Náš zaměstnanec využívá své soukromé vozidlo pro firemní účely. Firma odvádí za toto vozidlo silniční daň dle platných sazeb. Zajímalo by mě, co dalšího z toho pro zaměstnance a zaměstnavatele plyne. Musí si zaměstnanec vést knihu jízd nebo stačí zaměstnavateli nahlásit počet najetých km k proplacení? Musí zaměstnavatel náhrady proplácet měsíčně nebo stačí jednou za rok, což by bylo upraveno ve směrnicích? Musí zaměstnavatel sepsat nějakou smlouvu o užívání vozidla, kde se také zmíní o proplácení náhrad? Popřípadě jaké další věci s tím souvisí? Dále by mě zajímalo, na které účty náhradu budu účtovat.

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Používá-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele při služebních cestách soukromé vozidlo, náleží mu cestovní náhrady podle § 157 zákoníku práce. Pro prokázání nároku na náhrady je zaměstnanec povinen poskytnout písemné doklady potřebné k vyúčtování do 10 dnů po skončení cesty, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak. Zaměstnavatel má povinnost mu cestovné proplatit do 10 dnů od předání vyúčtování, pokud se nedohodnou jinak. Při poskytování cestovních náhrad musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci veškeré náhrady, které mu náleží, a zaměstnanec se jich nemůže vzdát. Nelze tedy poskytovat náhrady za použití vlastního auta a neposkytovat stravné. Konkrétní podmínky pro poskytování cestovních náhrad včetně výše náhrad by měl zaměstnavatel stanovit ve vnitřním předpisu. Cestovní náklady se účtují na účet 512, který je vhodný analyticky rozdělit na cestovné daňově uznatelné a cestovné daňově neuznatelné.

Přechod na paušální výdaje
Vedu daňovou evidenci a používám účetní SW POHODA Lite. Doposud (do roku 2012) jsem uplatňoval skutečné výdaje, za účetní období 2013 chci přejít na paušál, dospěl jsem k tomuto rozhodnutí ale až v těchto dnech. Ke konci roku 2012 jsem měl vykázány nějaké pohledávky z faktur vydaných v prosinci roku 2012, ale proplacených až v lednu 2013. Vím, že musím podat dodatečné daňové přiznání za rok 2012 a tyto pohledávky dodatečně zdanit. Jak nejjednodušeji to v programu POHODA zařídit, aby mi tyto pohledávky nevstoupily do příjmů v roce 2013 a abych je tedy nedanil s tím paušálem podruhé? Jde to třeba provést dodatečně změnou předkontace, nebo nějak „elegantněji“?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Doporučuji použít pro tyto dodaněné pohledávky při úhradě v roce 2013 předkontaci gPNost – Ostatní příjem nedaňový. Tím Vám nevstoupí do přehledu příjmů ke zdanění. Pro hromadnou změnu více plateb naráz je možné si vyfiltrovat platby, kterých se to týká, a pak provést hromadnou změnu předkontace přes Záznam/Editace/Upravit vše, vybrat Pole agendy Předkontace a Hodnotu gPNost. Pozor, hromadná změna předkontace nejde vrátit zpět. Takže je třeba si důkladně zkontrolovat, jestli máte vyfiltrovány správné příjmy, než funkci pustíte.

Účtování finančního leasingu
Můžete mi poradit s účtováním a odpočtem DPH u finančního leasingu? Jedná se mi o kurzové rozdíly, kdy platební kalendář je v cizí měně (konkrétně EUR) a splátky také hradíme v EUR, avšak splátkový kalendář je v Kč, kde je stanoven pevný kurz na celý rok. Je mi jasné, že nárok na odpočet mám jen ve výši DPH, která je uvedena na splátkovém kalendáři. Rozdíl mezi základem daně a přepočtem z úhrady účtuji jako kurzový rozdíl? A co s rozdílem u výše částky DPH?

Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pro účely DPH musíte uplatnit základ daně a daň v Kč podle splátkového kalendáře a kurzem dodavatele. Rozdíl mezi částkou zaúčtovanou v nákladech a kurzem při úhradě v EUR bude představovat kurzový rozdíl. U DPH by Vám žádný kurzový rozdíl vznikat neměl. Na účtu 343 budete mít zaúčtovanou stejnou částku, jakou budete uplatňovat do DPH, a to kurzem dle daňového dokladu.

Občanská sdružení od roku 2014
Od 1. 1. 2014 platí nový občanský zákoník, ale nepodařilo se nám nikde dohledat, jak to je s účetnictvím pro občanská sdružení (na která se pohlíží jako na spolky). Mohou vést nadále daňovou evidenci, nebo je nutné přejít na (podvojné) účetnictví?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
V přechodných ustanoveních Nového občanského zákoníku (NOZ) se v § 3029 odst. 1 uvádí: „Dovolávají-li se právní předpisy ustanovení, která se tímto zákonem zrušují, vstupují na jejich místo jim odpovídající ustanovení tohoto zákona.“ V § 3045 přechodných ustanovení NOZ se pak stanoví: „Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle tohoto zákona.“
 
Z výše citovaných ustanovení se odvozuje kontinuita právní formy spolku jako nástupnické právní formy, které zůstávají zachována práva občanského sdružení. Tedy včetně práva vést daňovou evidenci podle předpisů platných do konce roku 2013. Samozřejmě ovšem za předpokladu, že v souladu s ustanovením § 38a zákona o účetnictví nepřesáhnou jeho příjmy za poslední uzavřené účetní období částku tři miliony korun.

Práce a mzdy

Zdanění starobního důchodu
Pokud OSVČ požádá o starobní důchod zpětně za tři roky, následně mu bude vyplacen v celé částce najednou i několik set tisíc, a z podnikání nepřesáhne částku 840 tisíc za rok, musí zdanit i celý obdržený příjem za tři roky vyplaceného důchodu? A jak to bude v případě, pokud přesáhne těch 840 tisíc?

Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Dle platné legislativy od 1. ledna 2014 platí, že limit pro osvobození důchodu od daně z příjmů je stanoven na částku 306.000 Kč. To vyplývá ze zákona o daních z příjmů § 4 odst. 1 písm. h), kde je stanoveno, že jde-li o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období. Do této částky se nicméně nezohledňuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu dle jiných právních předpisů. K 1. lednu 2014 činí výše minimální mzdy 8.500 Kč. Zároveň však platí, že pokud podnikatel přesáhne svými příjmy částku 840.000 Kč a zároveň je poživatelem starobního důchodu, podléhá v takovém případě dani z příjmů celá částka vyplaceného starobního důchodu.

Nárok na dovolenou po skončení mateřské
Od 1. 2. 2013 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, hned po rodičovské dovolené s prvním dítětem. Zaměstnavatele jsem požádala o čerpání dovolené hned po skončení mateřské. Chtěla jsem se zeptat, jaký nárok (počet dnů) na dovolenou mám. Nějakou částku jsem obdržela, ale nejsem si jistá, jestli to náš pan účetní spočítal dobře. Není mi totiž schopný vysvětlit, jakým způsobem to počítal. Jsem učitelka na 1. stupni.

Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Jak vyplývá z § 212 zákoníku práce, zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Pokud jde o mateřskou dovolenou, tato se považuje za dobu výkonu práce, a proto se nárok na dovolenou z tohoto titulu nekrátí. Nicméně jinak tomu je u rodičovské dovolené – o tuto dobu se dovolená dle zákonem stanovených postupů krátí. Pokud jste tedy požádala svého zaměstnavatele včas o to, abyste mohla čerpat svůj nárok na dovolenou bezprostředně po skončení mateřské dovolené (tzn. ještě před nástupem na rodičovskou dovolenou), zaměstnavatel této žádosti vyhovět musí. V takovém případě vám vzniká nárok na čerpání dovolené v plném rozsahu. Předchozí věta platí samozřejmě v případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky stanovené zákoníkem práce. Náhrada mzdy za čerpanou dovolenou je pak počítána dle průměrného výdělku. Tato částka podléhá všem zákonným odvodům daní a pojistného.

Proplacení nevybrané dovolené
Stará dovolená nebyla vyčerpána z důvodu mateřské a následně rodičovské dovolené. Pracovní úvazek 8 hodin denně před mateřskou. Po mateřské nastoupila zaměstnankyně na úvazek 4 hodiny denně a chce proplatit nevybranou dovolenou. Jak počítat z průměru a úvazku k dnešnímu dni?

Odpovídá Bc. Kateřina Kandlerová, účetní:
Neznáme veškeré rozhodné skutečnosti, které jsou důležité pro stanovení správného výpočtu nároku na dovolenou. Proto doporučujeme danou věc zkonzultovat s vaší mzdovou účetní. Nicméně obecně platí, jak vyplývá i ze zákoníku práce, pokud zaměstnanec pro svého zaměstnavatele odpracoval v kalendářním roce 60 dnů, pak mu přísluší dovolená za kalendářní rok. Pokud pracovní poměr netrval nepřetržitě, tak má zaměstnanec nárok na poměrnou část. Doba čerpání mateřské dovolené se považuje za dobu výkonu práce. Z tohoto důvodu se nárok na dovolenou nekrátí. Jinými slovy, do této doby náleží zaměstnanci nekrácená dovolená. Pokud jde o rodičovskou dovolenou, zde se jedná o dobu, která se nezapočítává do výkonu práce, a proto se o tuto dobu krátí dovolená dle zákonem stanovených postupů.

Daň z příjmů

Obchodování na burze a jeho zdanění
Hodlám si v budoucnosti trochu přivydělat obchodováním na burze přes online platformy. Zajímalo by mne, jestli se zisky, které vzniknou tímto typem obchodování (neboli investováním) např. do forexu, komodit, akcií přes tyto online platformy, musí přihlašovat do daňových přiznání a musí z nich být vyměřena daň, nebo jsou od daní osvobozeny. Jedná se o investování krátkodobé, kdy pozice se otevírají někdy i na pár minut až hodin.

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Vzhledem k tomu, že uvádíte, že si chcete obchodováním na burze pouze přivydělat, předpokládám, že nebudete tuto činnost provozovat jako podnikatel, tedy soustavně. V takovém případě se příjmy z těchto obchodů považují za příjmy příležitostné podle § 10 zákona o daních z příjmů. Vycházím-li z toho, že jako hlavní zdroj příjmů máte zřejmě závislou činnost podle § 6 téhož zákona, pak povinnost podat daňové přiznání vzniká v případě, pokud by příjmy z obchodů na burze v daném roce převýšily 6.000 Kč. V závislosti na výši příjmů z obchodování na burze je pak možno případně uplatnit osvobození těchto příjmů od daně podle zákona o daních z příjmů.