Odpovědi na dotazy z online poradny – 10. díl

Daň z příjmů

 Dárkové poukázky a jejich zdanění
Podléhají zdanění daní z příjmů u zaměstnanců „dárkové poukázky CADHOC“? Zaměstnáváme studenta na dohodu o provedení práce, měsíční příjem 10.000 Kč. Neplatí zdravotní ani sociální pojištění. Vzhledem k výši odčitatelných položek ani daň z příjmů. V prosinci dostal, ale od jiné firmy, výše uvedené poukázky v hodnotě 2.250 Kč. Zajímá mne, zda se tato částka bude uvádět do ročního vyúčtování daně z příjmů a nebude-li mít vliv na odvod zdravotního a sociálního pojištění.
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Neuvádíte, zda byly dárkové poukázky CADHOC v tomto případě poskytnuty z fondu kulturních a sociální potřeb (FKSP), sociálního fondu, nebo ze zisku po jeho zdanění, případně na vrub nedaňových nákladů poskytovatele. A také neuvádíte, zda byly poskytnuty v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb., o FKSP, tedy konkrétně a ve stručnosti ve formě odměny za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při mimořádných událostech (požár, živelní událost atp.) nebo za aktivitu humanitárního charakteru (péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky). Ostatní vyjmenované důvody pro poskytnutí odměny asi v tomto případě nepřicházejí v úvahu, jedná se o odměny věrnostního charakteru u příležitosti dlouhodobého výkonu práce pro zaměstnavatele nebo životních jubileí (dožití 50 let věku, případně odchod do důchodu).
 
Každopádně, i kdyby student obdržel nepeněžní bezúplatné plnění v souladu s výše uvedenou vyhláškou, pak podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozena pouze částka do úhrnné výše 2.000 Kč ročně u každého zaměstnance. Částka nad tuto hranici podléhá u zaměstnance dani z příjmů a rovněž podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění (viz § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné všeobecné zdravotní pojištění).
 

 Daňové zvýhodnění na dítě, které studuje a zároveň podniká
Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Podepsal prohlášení poplatníka, potvrzení o studiu má. Syn studuje střední denní školu a je mu 18 let. Zaměstnanec přinesl výpis z živnostenského rejstříku syna. Má rodič v takovémto případě nárok na daňové zvýhodnění?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Podle zákona o daních z příjmů § 35c může poplatník (FO) uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti. Za vyživované dítě se považuje také student, který se soustavně připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře. I v případě, že tento student při studiu souběžně podniká nebo si přivydělává jako zaměstnanec, je stále veden jako nezaopatřené dítě a bez ohledu na jeho příjmy mohou jeho rodiče nárokovat daňové zvýhodnění.
 

 Je nárok na celou slevu na poplatníka?
Ak som pracoval v ČR tri mesiace roka 2013, mám nárok na celú nezdaniteľnú čiastku (24.840 Kč), alebo len na alikvotnú čiastku?
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Základní sleva na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů se uplatňuje za zdaňovací období a je nedělitelná. Lze ji tedy uplatnit v plné výši.
 

 O jaký druh příjmů se jedná?
OSVČ pronajímá dva dodávkové automobily, které nejsou zařazené v majetku. Platí jako daňový výdaj silniční daň, havarijní pojištění, povinné ručení. Živnostenský list má i na pronájem a půjčování věcí movitých. Jde o podnikání podle § 7, nebo § 9 zákona o daních z příjmů?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Příjmem z podnikání je rovněž příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku poplatníka podle § 7 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že uvádíte, že pronajímané dodávkové automobily nemáte v obchodním majetku zařazeny, bude se jednat o příjmy podle § 9 odst. 1 písm. b) téhož zákona.
 

 Daňové zvýhodnění na dítě a spolupracující osoba
Jsem OSVČ a určuji náklady paušálem. Současně rozděluji náklady a výdaje na manželku jako spolupracující osobu. Pro oba se jedná o jediný příjem. V minulém roce jsem uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě ve svém přiznání. Letos hodlám postupovat v souladu s textem dokumentu Koordinačního výboru 2/2013 392/20.02.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1. 1. 2013. Tedy uplatnit daňové zvýhodnění na dítě u manželky. Na FÚ o tomto nic nevěděli a požadují dát výše uvedený dokument výboru jako přílohu daňového přiznání. Je můj uvažovaný způsob sestavení daňového přiznání správný? Jaká je právní závaznost zmíněného dokumentu?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Ano, v tomto případě se Generální finanční ředitelství shodlo na názoru Komory daňových poradců, že na spolupracující osobu se nevztahuje ustanovení § 35ca zákona o daních z příjmů platné od 1. 1. 2013, a proto spolupracující osoba může za podmínek § 35c ZDP uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Podle mého názoru se v daňovém přiznání chystáte postupovat správně. Pokud jde o postoj správce daně, je bohužel potřeba konstatovat, že závěry KOOV nemají právní sílu zákonů. Nicméně podobně jako v Pokynech řady D, tak i v závěrech z jednání KOOV se vytváří tzv. správní praxe, kterou je správní orgán vázán, kromě případů, kdy by úpravy Pokynů D nebo závěrů jednání KOOV šly nad rámec zákona a v neprospěch daňového subjektu.
 

 Příjmy z pronájmu, invalidní důchod a sleva na poplatníka
Mám invalidní důchod 1. stupně (měsíčně cca 6.000 Kč) a k tomu roční příjem z pronájmu po paušálním odečtení výdajů ve výši cca 120.000 Kč (což jsou mé jediné příjmy). Musím podávat daňové přiznání za rok 2013? Zmíněný invalidní důchod do přiznání asi udávat nemusím, ale pronájem určitě ano. Mohu si uplatnit slevu na poplatníka 24.840 Kč?
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Podle § 38g zákona o daních z příjmů je povinen podat daňové přiznání každý, jehož příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly za zdaňovací období 15.000 Kč. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, pokud má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho nebo postupně od více plátců. Podmínkou je, že podepsal u všech plátců prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 6.000 Kč. Z uvedeného tedy vyplývá, že jste povinen daňové přiznání podat. Příjmy osvobozené (tzn. invalidní důchod) v něm neuvádíte. Jelikož nepobíráte starobní důchod, můžete základní slevu na poplatníka ve výši 24.840 Kč uplatnit.
 

 Pořízení auta do podnikání v daňovém přiznání
Jak se promítne v daňovém přiznání za rok 2013 nákup auta do podnikání za hotové peníze? Je nutné jej dát do majetku? A jak je to s odpisy? Auto bylo pořízeno za 145.000 Kč. Jakou částku si můžu dát do výdajů?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Samotný akt zakoupení auta do podnikání (nikoli provozní náklady) se promítne pouze v případě, kdy vložíte auto do obchodního majetku. Potom máte nárok uplatnit si daňové odpisy do výdajů. U vozidla za 145.000 Kč je možno si při rovnoměrném odpisování v roce 2013 uplatnit odpis ve výši 15.950 Kč. Při zrychleném odpisování pak 29.000 Kč. Předpokládám, že vedete daňovou evidenci nebo účetnictví, v případě uplatňování výdajů procentem z příjmů není možné auto zařadit do obchodního majetku a ani odepisovat.

Účetnictví

 Zaúčtování přijaté zahraniční faktury
Jak zaúčtovat přijatou zahraniční fakturu (v EUR) zaplacenou platební kartou z účtu vedeného v Kč?

• FAP (služby) dne 28. 10. 2013 = 31,49 Eur (k tomuto dni není vyhlášen kurz ČNB, mám tedy použít kurz ze dne 25. 10. 2013 = 25,745, tedy částku 810,71 Kč)?

• Platba byla uskutečněna platební kartou dne 5. 11. 2013 účetně dle výpisu z účtu 8. 11. 2013 (obojí je na výpisu). Banka nepoužila k přepočtu kurz ČNB, ale svůj kurz 27,495 a strhla z účtu 865,82 Kč.

 
Mohu použít pro FAP kurz ČNB (518/321 = 810,71 Kč)? A pro platbu kurz banky (321/221 = 865,82 Kč)? A tento rozdíl zaúčtovat jako kurzový rozdíl – ztrátu (563/321 = 55,11)?
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Podle mého názoru můžete tento způsob zaúčtování použít.
 

 Přerušení odpisů u hmotného investičního majetku
Jaké jsou možnosti přerušení daňových, popřípadě účetních odpisů u hmotného investičního majetku z důvodu ztráty v podnikatelské činnosti?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Pokud jde o daňové odpisy, pak podle ustanovení § 26 odst. 8 zákona o daních z příjmů poplatník není povinen daňové odpisy uplatnit, odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo. A to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník odpisy pouze evidenčně.
 
Pokud jde o odpisy účetní, tak ty přerušit nelze. Vzhledem k tomu, že účetní odpisy mají vyjadřovat skutečné opotřebení majetku (zásada věrného zobrazení), je jasné, že pokud se zjistí, že byla účetní životnost majetku stanovena špatně, nebo se výrazně změnily okolnosti, za nichž byla stanovena, je nutno dobu životnosti prodloužit nebo zkrátit, a tím dojde i ke změně odpisového plánu. Nicméně toto je pouze zvýšení nebo snížení odpisů, nikoli přerušení odpisování.
 

 Odpis pohledávky
OSVČ eviduje neuhrazené obchodní pohledávky do 30.000 Kč u některých odběratelů (z pronájmu). Na smlouvě mezi pronajímatelem a nájemcem je dosud uváděný paragraf, že smlouva je dle zákona o nájmu nebytových prostor. Od ledna již neplatí tento zákon, ale nový občanský zákoník. OSVČ tvoří opravné položky k těmto neuhrazeným pohledávkám a pak chce daňově pohledávku odepsat, ale neví, jaká je promlčecí doba pohledávky – po třech nebo čtyřech letech? Pokud bude třeba po třech letech, kdy může odepsat pohledávku? Den po 36 měsících, nebo to musí být před 36 měsíci? Ostatní podmínky pro odpis pohledávky splňuje. A dle čeho určí, kdy je pohledávka promlčená?
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Do konce roku 2013 činila promlčecí doba u pohledávek podle obchodního zákoníku čtyři roky a podle občanského zákoníku tři roky. U pohledávek vzniklých před novelou občanského zákoníku se bude postupovat podle předpisů platných při vzniku pohledávky.
 

 Vyřazení automobilu z majetku OSVČ
Jak vyřadit osobní automobil z majetku OSVČ a převést jej na sebe jakožto nepodnikatele (případně na manžela)? OSVČ nakoupila v 11/2009 osobní automobil, který užívá výhradně k podnikání. Byly uplatněny mimořádné odpisy a automobil byl během 24 měsíců odepsán (účetní odpisy = daňové odpisy) do výše základu DPH 19 %. DPH 19 % bylo zahrnuto do přiznání k DPH za 4Q 2009. OSVČ uplatňuje PHM paušálem 5.000 Kč měsíčně. Letos chce OSVČ vyřadit automobil z majetku a převést jej na sebe jako nepodnikatele nebo na manžela a následně jej prodat. Jak postupovat z pohledu DPH a DPFO? Účetní hodnota automobilu je nula již od 11/2011. Může si OSVČ převést automobil na sebe jakožto nepodnikatele za 0 Kč? Je třeba nechat osobní automobil ocenit a případně kým? OSVČ plánuje pro účely podnikání zakoupit následně automobil nový.
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Pokud jde o daň z příjmů, v tomto případě pouze vyřadíte vozidlo z obchodního majetku, přičemž vyřazením se rozumí to, že auto odepíšete z evidence majetku a přestanete o něm účtovat (uplatňovat na něj výdaje). Pokud auto prodáte v době do pěti let od jeho vyřazení z obchodního majetku, podléhá příjem z tohoto prodeje dani z příjmů (§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů).
 
U DPH je zdanitelným plněním podle ustanovení § 13 odst. 4 rovněž použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. Podle odst. 5 téhož paragrafu se použitím pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí mimo jiné i trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet daně. V takovém případě je základem daně cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Tedy je nutné odvést DPH z ceny stanovené znalcem, případně autobazarem.

Silniční daň

 Kdo by měl platit silniční daň?
Jsem jednatelem společnosti a využívám své vlastní auto, které není majetkem firmy, k podnikání a vyplácí se mi cestovné. Kdo platí silniční daň?
 
Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
Předpokládám, že nejste současně zaměstnancem společnosti, že výkon funkce jednatele vykonáváte například na základě mandátní či příkazní smlouvy. Pokud je součástí této smlouvy i ujednání o poskytování cestovních náhrad, dostáváte se na daňové postavení zaměstnance. V takovém případě se uplatní ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zákona o dani silniční, podle něhož je poplatníkem rovněž zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla.

Daň z přidané hodnoty

 Vstupují členské příspěvky do obratu pro povinnou registraci k DPH?
Zajímalo by mě, zda členské příspěvky u veřejně prospěšného poplatníka (neziskové organizace) vstupují do obratu (jeden milion korun) pro povinnou registraci k DPH?
 
Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Členský příspěvek není úplatou za zdanitelné plnění, tedy nezapočítává se. Navíc se jedná o plnění přijaté, nikoliv uskutečněné.