Odpovědnost zaměstnance za škodu

Obecná odpovědnost

Obecná odpovědnost se týká obecně všech zaměstnanců. Ke vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu musí být splněny následující předpoklady:

• vznik škody na straně zaměstnavatele

• porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním

• existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody

• zavinění zaměstnance

Při společné odpovědnosti zaměstnanců za škodu je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnanec je v takovém případě povinen hradit pouze poměrnou část škody, a to podle míry svého zavinění.
 
Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody

Zaměstnanci, který nesplnil svoji povinnost k odvrácení škody, tedy nezakročil proti hrozící škodě, ani neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu, může vzniknout povinnost, aby se podílel na úhradě vzniklé škody. Zaměstnavatel může po něm v tomto případě požadovat, aby přispěl k úhradě škody.
 
Určitým specifikem této škody je, že se nejedná o povinnost hradit vzniklou škodu, ale pouze o povinnost přispět k úhradě vzniklé škody. Záleží na zaměstnavateli, zda tento příspěvek bude požadovat. Přitom musí přihlížet k okolnostem, které bránily zaměstnanci splnit svoji povinnost, a k významu škody pro zaměstnavatele.
 
Výše náhrady škody v tomto případě odpovědnosti nesmí přesáhnout částku trojnásobku průměrného měsíčního výdělku dotyčného zaměstnance.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

Oproti obecné odpovědnosti za škodu jde o zvýšenou a kvalifikovanou odpovědnost u těch zaměstnanců, kterým se v souvislosti s jejich prací svěřují určité hodnoty k vyúčtování.
 
Patří k nim:

• hotovosti,

• ceniny,

• zboží,

• zásoby materiálu, nebo

• jiné hodnoty (např. stravenky, vstupenky na kulturní představení, poštovní známky apod.).

 
Charakteristickým znakem těchto hodnot je jejich určení pro oběh a obrat a možnost osobní dispozice zaměstnance s nimi po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Hodnotami, na které není možno uzavřít dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování právě pro nedostatek charakteristického znaku, jsou např. motorová vozidla, inventář provozních místností a kanceláří. U těchto hodnot půjde vždy o obecnou odpovědnost.
 
Za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, odpovídá zaměstnanec na základě dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti“). Bez této dohody nemůže být náhrada škody na hodnotách svěřených k vyúčtování uplatněna.
 
Dohoda o odpovědnosti musí splňovat všechny zákoníkem práce stanovené předpoklady. Především musí být uzavřena písemně. Dohodu může uzavřít zaměstnanec nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku. Byla-li svéprávnost zaměstnance omezena, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.
 
Dohoda se může vztahovat pouze na věci výše specifikované. Náležitostí dohody je její podpis. Nelze tedy vlastnoruční podpis dohody nahradit např. podpisovým razítkem zaměstnavatele (tzv. faksimile). Dohoda by byla v tomto případě neplatná.
 
Předpokladem účinnosti dohody o hmotné odpovědnosti je existence pracovního poměru zaměstnance k zaměstnavateli (na základě pracovní smlouvy, volby nebo jmenování). Dohoda o odpovědnosti může být uzavřena i s osobou, se kterou byla uzavřena dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr.
 
Dohoda může být uzavřena s jedním zaměstnancem (individuální odpovědnost), nebo může být v těchto dohodách se zaměstnanci současně ujednáno, že budou-li pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o odpovědnosti, budou odpovídat za schodek společně (společná odpovědnost). Přitom je nutno s každým členem odpovědného kolektivu uzavřít samostatnou smlouvu o odpovědnosti, nelze uzavírat dohody hromadné.
 
Vymezení funkcí, které vyžadují uzavřít dohodu o odpovědnosti, je v kompetenci zaměstnavatele. Nejčastěji půjde o pracovní místa pokladních, skladníků apod. Vymezení pracovních míst má i významné pracovněprávní důsledky. Neexistence této dohody může být důvodem k rozvázání pracovního poměru pro nesplňování předpokladů a požadavků pro výkon sjednané práce.
 
Od dohody může zaměstnanec odstoupit:

• vykonává-li jinou práci,

• je-li převáděn na jinou práci,

• je-li převáděn na jiné pracoviště,

• je-li překládán,

• pokud zaměstnavatel v době 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami,

• při společné odpovědnosti také v případě, jestliže na pracoviště je zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce.

 
Odstoupit od smlouvy musí zaměstnanec písemně.
 
Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru dotyčného zaměstnance, nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.
 
Při vzniku odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, se vychází rovněž ze zaviněného porušení povinností zaměstnance, které se však v tomto případě předpokládá, zaměstnavatel je zaměstnanci neprokazuje. Zaměstnavatel je povinen pouze prokázat, že vznikl schodek a že s odpovědným zaměstnancem byla uzavřena dohoda o odpovědnosti.
 
Chce-li se zaměstnanec zcela nebo zčásti zprostit své odpovědnosti, musí sám prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (jedná se především o nahodilé události, jako je např. oheň, povodeň nebo jiná živelní událost).
 
Odpovědnosti se zaměstnanec zprostí také tehdy, jestliže prokáže, že schodek vznikl v důsledku toho, že zaměstnavatel nevytvořil přiměřené pracovní podmínky. Zproštění odpovědnosti za schodek u zaměstnance je důsledkem povinnosti zaměstnavatele zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení majetku. Zjistí-li zaměstnavatel závady, je povinen je odstranit.

Inventarizace

Inventurou se zpravidla porovnává fyzický stav se stavem účetním. Při inventarizaci zboží se porovnává konečný stav zásob a peněžní hotovosti s předcházejícím stavem.
 
Inventarizaci je zaměstnavatel povinen provést při:

• uzavření dohody o odpovědnosti,

• zániku dohody o odpovědnosti,

• výkonu jiné práce,

• převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště,

• přeložení zaměstnance,

• skončení pracovního poměru.

 
U společné hmotné odpovědnosti musí být inventarizace provedena při:

• uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci,

• zániku všech těchto dohod,

• výkonu jiné práce,

• převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště všech společně odpovědných zaměstnanců,

• přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců,

• změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce,

• na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu,

• odstoupení některého ze společně odpovědných zaměstnanců od dohody o odpovědnosti.

 
O provedení inventarizace požádá zaměstnanec, který zodpovídá za schodek společně s ostatními při skončení pracovního poměru, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo při přeložení. V případě, že této možnosti nevyužije, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti.
 
Na druhé straně, jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou hmotnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o hmotné odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.
 
Nesplnění povinnosti provést inventarizaci nemá za následek neplatnost dohody, má však pro zaměstnavatele ty důsledky, že musí jinými důkazními prostředky prokázat stav hodnot a skutečnost, zda došlo ke škodě na svěřených hodnotách.
 
Výsledkem inventarizace bývá schodek – manko. Schodek neboli manko vyjadřuje skutečnost, že chybějí hodnoty, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat.

Rozsah náhrady škody

Zaměstnanec, který odpovídá za schodek, je povinen nahradit schodek v plné výši, tedy bez omezení.
 
Jiná je situace při společné odpovědnosti. Při společné odpovědnosti se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího zaměstnance a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Podíl náhrady jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou vedoucího a jeho zástupce) nesmí přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody.
 
Jestliže se neuhradí takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni zbytek uhradit vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. Prakticky tedy náhrada škody u vedoucího a jeho zástupce není omezena. U ostatních řadových zaměstnanců je omezena jednoměsíčním průměrným výdělkem.
 
I u společné odpovědnosti je třeba nejprve zhodnotit, zda konkrétní část vzniklé škody nezavinil jen určitý společně odpovědný zaměstnanec. Tuto částku je nutno od uplatňované náhrady na společně odpovědných zaměstnancích odečíst.

Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí

Ke vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí musejí být splněny tyto předpoklady:

• písemné potvrzení o převzetí svěřené věci

• škoda ve formě ztráty svěřené věci,

• zavinění, které se předpokládá, zaměstnavatel je neprokazuje.

 
Zaměstnanec se této odpovědnosti zprostí zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
 
Věci, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, smí být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Dohoda musí být uzavřena písemně. Lze ji uzavřít nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.
 
Ztrátu svěřených věcí je povinen zaměstnanec hradit zaměstnavateli v plné výši, omezení výší výdělku neexistuje.

Určení výše náhrady škody a způsob její úhrady

Výši náhrady škody určuje zaměstnavatel. V případě, že škodu způsobil vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem, nebo jeho zástupce, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil.
 
Zaměstnavatel je povinen výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že vznikla škoda a že za ni zaměstnanec odpovídá, mu oznámit výši požadované náhrady škody.
 
Uzná-li zaměstnanec závazek nahradit škodu v určené výši a dohodne-li s ním zaměstnavatel způsob úhrady, je zaměstnavatel povinen uzavřít dohodu písemně, jinak je neplatná. Zvláštní písemná dohoda však není třeba, jestliže zaměstnanec již škodu uhradil.
 
Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady, pokud přesahuje 1 000 Kč, je zaměstnavatel povinen projednat s příslušným odborovým orgánem.
 
Nesouhlasí-li zaměstnanec s úhradou škody, kterou na něm požaduje zaměstnavatel, zaměstnavatel může uplatnit svůj nárok u soudu.

Související článek:
Vzor dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování