Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Zprostředkování v daních z příjmů a v DPH

Zprostředkování v daních z příjmů a v DPH

Zprostředkovávat můžeme zboží i služby. Podívejme se na oblast zprostředkování z hlediska daně z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty a z pohledu dvou podnikatelů – jednoho konzervativnějšího a druhého dravějšího.

Zprostředkovávat lze zboží i služby. Na některé zprostředkování stačí zvládat základní prodejní techniky, pro jiné je potřeba více znalostí, certifikace či získání licence. Zprostředkovatel svoji činnost vykonává za odměnu – provizi, a bývají mu též hrazeny náklady s činností související.
 
Podívejme se na oblast zprostředkování z pohledu dvou podnikatelů – jednoho konzervativnějšího a druhého dravějšího.

Zprostředkování a daň z příjmů

A: Budu dostávat provize, kolik si mám nechat stranou na daně? Nemám rád papírování, chtěl bych, aby to bylo co nejjednodušší.
 
Preferujete-li co nejjednodušší cestu, rozhodněte se pro výdajové paušály. Záleží na tom, co zprostředkováváte. Pokud zprostředkováváte prodej zboží a služeb kromě finančního poradenství, pak využijete paušál ve výši 60 %.
 
Jste-li ovšem finanční poradce, bude potřeba detailněji vaši činnost analyzovat. Paušální výdaje mohou být buď ve výši 40 %, nebo 60 %.
 
Finanční správa na svých webových stránkách v dotazech a odpovědích pro rok 2013 rozebrala jednotlivé činnosti a výši paušálů u nich následovně:

Činnost Komentář Výše paušálu
Zprostředkování pojištění Není živností, řídí se zvláštním předpisem, kterým je zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. 40 %
Zprostředkování investic Není živností, činnost je upravena zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 40 %
Zprostředkování doplňkového penzijního spoření (III. pilíř důchodové reformy) – vázaný zástupce penzijní společnosti Není živností, protože nejsou splněny podmínky dle živnostenského zákona: vázaný zástupce penzijní společnosti podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, vykonává činnost jménem a na účet pouze jedné penzijní společnosti. 40 %
Zprostředkování doplňkového penzijního spoření (III. pilíř důchodové reformy) – investiční zprostředkovatel, jeho vázaný zástupce nebo vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry Není živností, činnost těchto zprostředkovatelů je upravena zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 40 %
Sjednání důchodového spoření (II. pilíř důchodové reformy) Obdobné jako u zprostředkování doplňkového penzijního spoření. 40 %
Zprostředkování stavebního spoření V zákoně č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, není upravena činnost zprostředkovatelů, proto se jedná o živnost volnou – zprostředkování obchodu a služeb. 60 %
Zprostředkování penzijního připojištění (bylo možno sjednávat do 30. 11. 2012) V zákoně č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, není upravena činnost zprostředkovatelů, proto se jedná o živnost volnou – zprostředkování obchodu a služeb. 60 %

Pro použití výdajových paušálů při výpočtu daně mluví jednoduchost jejich použití. Stačí evidovat vaše příjmy za příslušný rok a nemusíte schraňovat žádné doklady k výdajům. Navíc můžete být v situaci, kdy vaše výdaje na podnikání jsou takřka nulové, pak se vám to vyplatí.
 
Proti bude mluvit nemožnost uplatnění některých daňových odpočtů – na manželku a daňového zvýhodnění na děti. Máte-li tedy manželku na mateřské dovolené doma se třemi dětmi, může pro vás být výhodnější dát si více práce s administrativou a uplatnit skutečné výdaje.
 
Pro příklad uvádím zprostředkovatele, který neuplatňuje žádné slevy na dani (kromě slevy na poplatníka), je svobodný a bezdětný.
 
Příjem: 450 000 Kč
Výdaje uplatněné paušálem 60%: 270 000 Kč
Základ daně: 180 000 Kč
Daň před uplatněním slev: 27 000 Kč
Sleva na poplatníka: 24 840 Kč
Daň po slevě: 2 160 Kč
 

Že se vám to zdá málo? Nezapomeňte, že kromě daně máte povinnost platit také zálohy na sociální a zdravotní pojištění a na přehledech na tato pojištění zálohy vypořádat a případný doplatek uhradit.
 
B: To já chci zaplatit na daních co nejméně, i když to bude znamenat větší administrativu, co pro to mám udělat?
 

U vás to bude záležet na výši vašich příjmů za rok. Je dobré podle toho, jak se bude vyvíjet výše vašich provizí v průběhu roku, uvažovat o tom, zda vám budou „stačit“ paušální výdaje, či nikoli. Pokud se rozhodnete pro skutečné výdaje – tedy pro vedení daňové evidence, měl byste vědět, které výdaje jsou daňově uznatelné a které nikoli.
 
Pokud u vaší činnosti využíváte hojně osobní automobil, což bývá u zprostředkovatelské činnosti běžné – cestujete hodně na pracovní schůzky, budete se muset zaregistrovat k dani silniční, platit zálohy za vámi používané vozidlo a do konce ledna následujícího roku podat daňové přiznání k dani silniční.
 
Pak máte několik možností uplatnění výdajů na provoz auta, zjednodušeně se jedná o tyto:

  • automobil nezahrnete do obchodního majetku – na každý kilometr ujetý pro účely podnikání si započtete pro rok 2014 základní náhradu na opotřebení vozidla ve výši 3,70 Kč a dále náhradu za pohonné hmoty, vypočtenou jako součin průměrné spotřeby vozidla a ceny pohonných hmot,
  • automobil zahrnete do obchodního majetku – do výdajů si uplatníte odpis vozidla (osobní automobily se odepisují 5 let, a to buď rovnoměrně, nebo zrychleně dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a dále skutečně projeté pohonné hmoty pro účely podnikání,
  • bez ohledu na to, zda je vozidlo v obchodním majetku, či není, můžete využít paušál na dopravu, a to buď ve výši 5 000 Kč měsíčně, nebo 4 000 Kč měsíčně, pokud využíváte auto i soukromě.

 
Celá problematika je daleko složitější, doporučuji vám, pokud začínáte podnikat, poradit se s daňovým poradcem nebo účetním.
 
Mezi další výdaje, které můžete uplatnit na zprostředkovatelskou činnost, budou patřit výdaje na telefony, kancelářský materiál, prezentační pomůcky, výpočetní techniku či odbornou literaturu. Jednoduše vše, co je potřeba pro zajištění vaší podnikatelské aktivity a zákon o daních z příjmů povoluje a nezakazuje.
 
Neuplatníte však náklady na reprezentaci – tedy nejčastěji výdaje za pracovní obědy a jiné občerstvení. Dále výdaje na sociální a zdravotní pojištění, pokuty a penále.
 
Jestliže se vaše činnost „rozběhne“, pořídíte si patrně kancelář, pak uplatníte její nájemné, náklady na její vybavení a náklady na odměnu asistenta, případně dalších osob, které vám budou při vaší práci pomáhat.
 
Mzdová problematika není také úplně jednoduchá záležitost, i zde vám doporučuji obrátit se na odborníka. Spolupráce s jinými osobami ve vašem případě může probíhat za různých podmínek od jednorázové smlouvy podle občanského zákoníku přes pracovní poměr či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr dle zákoníku práce až po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu podle zákona o daních z příjmů.

Zprostředkování a daň z přidané hodnoty

A: Doufám, že DPH se mě netýká.
 
I když to rád neuslyšíte – může se vás týkat. U zprostředkovatelské činnosti se vás začne týkat ve dvou základních případech:

  • překročíte obrat pro povinnou registraci k DPH,
  • poskytnete své služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně.

 
Povinnost k registraci k DPH nastává po překročení obratu 1 000 000 Kč za posledních 12 měsíců. To neznamená za kalendářní rok, ale za 12 po sobě jdoucích měsíců, a toto období se tedy každý měsíc mění. Nejlepší je udělat si jednoduchou tabulku, kam si budete zapisovat příjmy v jednotlivých měsících a po překročení 12 měsíců vždy první měsíc uberete a další přidáte.
 
Pokud se vám v některém měsíci podaří obrat překročit, vzniká vám pak povinnost registrace do 15 dnů po příslušném období a plátcem daně z přidané hodnoty se stanete od prvního dne druhého měsíce po překročení obratu.
 
U zprostředkování se do obratu zahrnují i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56 zákona o DPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně, tj. zjednodušeně u zprostředkování i příjmy z finančního poradenství.
 
První dva kalendářní roky budete podávat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za každý měsíc. Poté, pokud bude váš obrat nižší než 10 mil. Kč, se budete moci rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období.
 
Druhým případem se stanete osobou identifikovanou k dani, pokud budete zprostředkovávat pro plátce z jiného členského státu EU, a vznikne vám povinnost registrace do 15 dnů od uskutečnění této činnosti. Kromě podání přiznání vám vznikne i povinnost podávat souhrnná hlášení.
 
B: A jak je to s DPH? Na účtenkách od benzínu je pěkně vysoká, rád bych to vyúčtoval.
 
Kromě povinné registrace se můžete zaregistrovat i dobrovolně, plátcem se pak stáváte po převzetí rozhodnutí o registraci k DPH od finančního úřadu. Pokud vložíte osobní automobil do majetku a budete uplatňovat skutečné výdaje na pohonné hmoty, případně budete utrácet za vyšší investice (auto, výpočetní technika), patrně se vám registrace k DPH vyplatí.
 
Jestliže vykonáváte finanční poradenství, bude část nebo i celá vaše činnost osvobozena od DPH, a výdaje na vstupu, ze kterých budete uplatňovat odpočet na DPH, budou násobeny krátícím koeficientem a uplatníte tak pouze jejich část.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Jiri Klepac
    11. 12. 2015, 22:12

    Dobry den, je prosim pro registaci k DPH u zprostredkovani rozhodujici země plnění činnosti nebo země registrace osoby, pro ktereou bude zprostředkováno? Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Sankce za nesplnění daňových povinností můžou dosáhnout stovek tisíc

    |

    Neodevzdání daňového přiznání může přijít podnikatele i živnostníky velmi draho. Po uplynutí papírového termínu 1. dubna 2025 je možné přiznání podat už jen elektronicky, a to do 2. května. OSVČ s datovou schránkou mají tuto formu povinnou, a totéž platí i pro podání přehledů zdravotním pojišťovnám a ČSSZ. Pokud někdo nestihne termín, může využít služeb daňového poradce a posunout si lhůtu na 1. července. Za zpoždění s podáním hrozí pokuta až 300 tisíc korun. Neodevzdání přehledů může znamenat sankce do 50 tisíc. Nezaplacené daně a pojistné se prodraží i na úrocích – aktuálně 12 % u daní a penále u pojistného dle typu až 0,0329 % za den. Povinnosti je třeba si hlídat, protože sankce se vymáhají důsledně.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících