Odměňování zaměstnanců v podnikatelské sféře

Mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo mzdovým výměrem. Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet.
 
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný mzdový výměr.
 
Mzdový výměr obsahuje:

• údaje o způsobu odměňování (forma mzdy, ukazatele, podle nichž je zaměstnanci poskytována mzda, mzdové sazby, působnost zaměstnanců, kteří o mzdách rozhodují, období pro poskytování jednotlivých mzdových složek apod.),

• údaje o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva (kolektivní, pracovní nebo jiná) nebo vnitřní předpis.

 
Změnu skutečností uvedených ve mzdovém výměru je zaměstnavatel povinen provést písemně, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
 
Pravomoc při určování a sjednávání mzdy se zaměstnancem, který je statutárním orgánem, se ponechává orgánu, který statutární orgán do funkce ustanovil. Mzdu zaměstnance, který je statutárním orgánem, může určit i jiný orgán, jestliže to tak stanoví zvláštní právní předpis.

Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku s tím, že jestliže zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, je povinen zaměstnanci poskytnout za tuto práci přesčas příplatek.
 
Zaměstnavatel má možnost sjednat se všemi zaměstnanci mzdu s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok. U vedoucích zaměstnanců bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas.

Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek

Za práci, kterou je nutno konat v době svátků, má zaměstnanec právo na dosaženou mzdu a placené náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Náhradní volno poskytne zaměstnavatel zaměstnanci nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době.
 
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Mzda za noční práci

Za dobu noční práce (tj. v době od 22:00 hodin do 06:00 hodin) přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Ztížené pracovní prostředí a výši příplatku za práci v něm vymezila vláda s účinností od 1. ledna 2007 nařízením č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v § 6.
 
Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Co se rozumí ztěžujícím vlivem je uvedeno v § 6 odst. 2 nařízení vlády.
 
Příplatek činí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2 nařízení vlády.

Mzda za práci v sobotu a v neděli

Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
 
V některých mimoevropských zemích připadá obvyklé pracovní volno na jiné dny v týdnu, než jsou sobota a neděle. V tomto případě poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům, které vysílají na práci do těchto zemí, k dosažené mzdě příplatek shodný s příplatkem za práci v sobotu a v neděli.

Naturální mzda

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) v § 119 obsahuje ochranu zaměstnanců před svévolným poskytováním mzdy ve formě nepřiměřeného množství výrobků, výkonů, prací nebo služeb nebo ve formě lihovin a jiných návykových látek a před poskytováním mzdy v naturální formě, v rozporu s potřebami zaměstnance místo mzdy v penězích.
 
Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytnout jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých a v rozsahu přiměřeném jeho potřebám. Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy (§ 111 zákoníku práce) nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 112 zákoníku práce).
 
Jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky (s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek), výkony, práce nebo služby.
 
Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala:

• ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce nebo služby ostatním odběratelům,

• obvyklé ceně, nebo

• částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce nebo služby nižší než obvyklá cena.

Mzda při uplatnění konta pracovní doby

Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a § 87) zákoník práce upravuje odlišný způsob poskytování mzdy. Umožňuje poskytovat zaměstnanci ve vyrovnávacím období mzdu ve stejné měsíční výši bez ohledu na jeho sjednaná nebo stanovená práva (tzv. stálou mzdu). Stálou mzdu lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem. Stálá mzda zaměstnance však nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku.
 
Uplatní-li se v kontu pracovní doby postup dle § 86 odst. 4 zákoníku práce, přísluší zaměstnanci stálá mzda, která nesmí být nižší než 85 % jeho průměrného výdělku.
 
Podle § 354 odst. 4 zákoníku práce je k určení stálé mzdy pro uplatnění konta pracovní doby rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
 
Zaměstnavatel za tím účelem vede účet mzdy zaměstnance, na kterém vykazuje:

• stálou mzdu zaměstnance,

• dosaženou mzdu zaměstnance za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle zákoníku práce a podle sjednaných, stanovených nebo určených podmínek.

 
Jestliže je souhrn práv po ukončení vyrovnávacího období nebo po skončení pracovního poměru na dosaženou mzdu vyšší než souhrn stálých mezd, které byly zaměstnanci vyplaceny, je zaměstnavatel povinen doplatit zaměstnanci vykázaný rozdíl. Stálá mzda se poskytuje za pracovní dobu rozvrženou v příslušném kalendářním měsíci. Stálá mzda přísluší zaměstnanci i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne.
 
Je-li souhrn práv zaměstnance na dosaženou mzdu nižší než souhrn vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel oprávněn srazit pouze tu část, která odpovídá stálé mzdě za dobu, kdy zaměstnanec nepracoval, ačkoliv podle rozvrhu pracovní doby pracovat měl (dovolená, nemoc, překážky v práci na straně zaměstnavatele, za které přísluší náhrady mzdy). Za tyto dny obdrží buď náhradu mzdy, nebo dávky nemocenského pojištění.

Související článek:
Vzor mzdového výměru