Jaké příspěvky můžete dostat od úřadu práce?

Mezi základní lidská práva patří mimo jiné právo na zaměstnání. Právě o jeho naplnění se stát snaží dostát uplatňováním státní politiky zaměstnanosti dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jedna ze složek státní politiky zaměstnanosti je tvořena aktivní politikou zaměstnanosti.
 
Aktivní politika zaměstnanosti představuje souhrn nástrojů, jejichž prostřednictvím má dojít k naplnění cíle státní politiky zaměstnanosti, tj. k maximální možné úrovni zaměstnanosti. O kterých konkrétních nástrojích je vlastně řeč?
 
Mezi základní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří:

• rekvalifikace,

• investiční nabídky,

• veřejně prospěšné práce,

• společensky účelná pracovní místa,

• překlenovací příspěvek,

• příspěvek na zapracování,

• příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Rekvalifikace

Chcete získat novou kvalifikaci nebo si zvýšit, rozšířit či prohloubit tu dosavadní? A zvýšit si tak svoji šanci na nalezení uplatnění na trhu práce? Tohoto cíle můžete dosáhnout formou rekvalifikace bez ohledu na to, zda jste na úřadu práce evidovaní jako uchazeči o zaměstnání či jako zájemci o zaměstnání.
 
Dále zákon umožňuje, pokud již zaměstnaní jste, tzv. rekvalifikaci zaměstnanců, která může proběhnout přímo u zaměstnavatele v rámci zajištění dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců.
 
Rekvalifikace může provádět pouze zařízení akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které je v rámci veřejné soutěže vybráno úřadem práce. Měla by tak být zaručena kvalita a odbornost dané instituce, jež je i následně kontrolována ze strany ministerstva. V případě, že zařízení neplní všechny požadavky plynoucí z akreditace, může následovat odejmutí akreditace rekvalifikačnímu zařízení.
 
Rekvalifikací uchazečů a zájemců o zaměstnání rozeznáváme dva druhy:

• rekvalifikace nabízené úřadem práce a

• rekvalifikace, které si uchazeč, respektive zájemce o zaměstnání zabezpečí sám.

 
Samotné rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání zabezpečované úřadem práce se realizují na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem či zájemcem o zaměstnání po schválení vhodnosti dané rekvalifikace odbornou komisí úřadu práce.
 
Výhoda těchto rekvalifikací spočívá v tom, že úřad práce za účastníka rekvalifikace uhradí náklady a mimo to mu může poskytnout rovněž příspěvek na úhradu prokázaných nákladů spojených s rekvalifikací. Do těchto nákladů by typicky spadala úhrada cestovného do místa rekvalifikace.
 
Hradit náklady rekvalifikace však úřad práce nebude za každé situace. Úhrada celkových nákladů rekvalifikace bude viset na straně uchazeče či zájemce o zaměstnání v případě, že bez vážných důvodů rekvalifikaci nedokončí nebo odmítne nastoupit do zaměstnání, které by odpovídalo nově získané kvalifikaci.
 
Naopak z poměrné části je uchazeč či zájemce o zaměstnání uhradí, jestliže v průběhu rekvalifikace přestane být uchazečem či zájemcem o zaměstnání. Neopomenutelným benefitem pro uchazeče o zaměstnání, kteří nastoupí na rekvalifikaci, je bezesporu i nárok na podporu při rekvalifikaci, která je jistě motivujícím faktorem pro úspěšné absolvování rekvalifikačního kurzu.
 
Uchazeč i zájemce o zaměstnání si mohou sami zvolit druh rekvalifikace, kterou by chtěli absolvovat za pomoci úřadu práce, jedná se o tzv. zvolenou rekvalifikaci. Podmínky pro její využití se v ledasčem liší od rekvalifikace přímo nabízené úřadem práce. Uchazeči, respektive zájemci o zaměstnání nemusí být jím zvolený druh rekvalifikace ze strany úřadu práce vůbec schválen.
 
Rozdíl se ale týká především otázky hrazení nákladů rekvalifikace. Pokud zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče či zájemce o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vhodná z hlediska jeho zdravotního stavu, úřad práce za zájemce o zvolenou rekvalifikaci může proplatit plnou cenu rekvalifikace přímo rekvalifikačnímu zařízení, a to až do výše 50.000 Kč v období tří let. Rovněž je to ale podmíněno jejím úspěšným absolvováním. S úhradou jiných nákladů než ceny zvolené rekvalifikace však již nemůžete počítat.
 
Jak již bylo řečeno, rekvalifikováni nemusí být pouze uchazeči či zájemci o zaměstnání, ale také zaměstnanci. Taková rekvalifikace může probíhat u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace je realizována prostřednictvím dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.
 
Má-li se rekvalifikací získat, zvýšit či rozšířit kvalifikace, může zaměstnavatel uzavřít dohodu s úřadem práce. Pokud bude tato dohoda uzavřena, mohou být ze strany úřadu práce hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a případně i jiné náklady s ní spojené, a to až do jejich skutečné výše.
 
Další informace ohledně rekvalifikací naleznete v článku Nemůžete dlouhodobě najít práci? Zkuste rekvalifikaci.

Investiční pobídky

Poměrně novým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou investiční pobídky, kterým se u zaměstnavatele díky finanční podpoře od státu povzbuzuje motivace k vytvoření nových pracovních míst. Lze tak získat hmotnou podporu právě na vytvoření nových pracovních míst a mimo to také na částečnou úhradu nákladů na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců.
 
Poskytnutí této hmotné podpory je vázáno na vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Přičemž o příslib investiční pobídky nemůže žádat kterýkoliv zaměstnavatel. Hmotná podpora formou investičních pobídek je totiž striktně vázána na míru nezaměstnanosti v daném území. Limitem pro získání investiční pobídky je, aby v dané územní oblasti míra nezaměstnanosti byla nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice.
 
Existuje však ještě další překážka, která by mohla zabránit příslibu investiční pobídky, a to umožnění nelegální práce. Bylo-li totiž rozhodnuto o uložení pokuty zaměstnavateli za umožnění nelegální práce, nelze hmotnou podporu poskytnout po dobu tří let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Veřejně prospěšné práce

Pokud se vám nedaří dlouhodobě sehnat práci ani brigádu a nechcete zůstat jen tak nečinně sedět doma a jste evidovaní na úřadu práce, nabízí se další možnost, jak tuto situaci řešit. Úřady práce úzce spolupracují s mnohými zaměstnavateli. Mohou jim poskytnout určité benefity, s jejichž využitím zaměstnavatelé vytvoří pracovní místa, na která jsou pak umisťováni uchazeči o zaměstnání.
 
Zpravidla se nejedná o pracovní příležitosti dlouhodobého rázu. Nicméně zaměstnavatelé si takto často „vyzkouší“ nové zaměstnance, které následně zaměstnají natrvalo. Tak proč to nezkusit?
 
První možností jsou veřejně prospěšné práce. Na základě nich můžete pro jednoho zaměstnavatele pracovat až dvanáct měsíců. Jedním rokem to nemusí však vůbec skončit, protože umisťovat na základě veřejně prospěšných prací lze opakovaně.
 
Na mzdu či plat takto umístěných uchazečů o zaměstnání může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
 
A pro koho můžete na základě veřejně prospěšných prací pracovat? Zejména se bude jednat o práce pro obce. Výjimkou však nebudou ani státní či jiné obecně prospěšné společnosti. Prostřednictvím veřejně prospěšných prací nelze vykonávat jakoukoliv činnost, ale pouze činnost obecně prospěšnou. Pod tím si lze představit například údržbu veřejných prostranství, budov či komunikací a sportovišť.
 
Ale pozor, veřejně prospěšné práce nelze spojovat pouze s činnostmi zaměřenými na údržbu. Mohou zahrnovat i pomocné práce ve školách, v sociální oblasti, oblasti kultury či práci osobního asistenta pro osoby se zdravotním postižením.

Společensky účelné pracovní místo

Úřad práce vám rovněž může nabídnout tzv. společensky účelné pracovní místo. Takovéto místo bude zejména určeno pro ty uchazeče o zaměstnání, kterým není možné zajistit pracovní místo jiným způsobem.
 
Společensky účelné pracovní místo může mít několik podob. Podstata společensky účelného pracovního místa spočívá především ve zřízení zcela nové pracovní příležitosti či vyhrazení pracovního místa přímo pro konkrétního uchazeče o zaměstnání. Nicméně za společensky účelné pracovní místo je považováno i takové pracovní místo, jež zřídí uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti (více viz článek Podnikatel a úřad práce – jde to dohromady?).
 
Společensky účelné pracovní místo vznikne pouze na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem, popřípadě uchazečem o zaměstnání, který zřizuje společensky účelné pracovní místo za účelem samostatné výdělečné činnosti.
 
Rovněž na společensky účelné pracovní místo může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek. V případě vyhrazeného pracovního místa může poskytnout příspěvek až do výše vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance přijatého na společensky účelné pracovní místo, a to nejdéle po dobu dvanácti měsíců. Výše příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa je odvislá od míry nezaměstnanosti v okrese, ve kterém má být společensky účelné pracovní místo zřízeno.
 
V okrese, ve kterém míra nezaměstnanosti nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, se příspěvek pohybuje v maximální výši čtyřnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství a při zřízení více než deseti pracovních míst až šestinásobku.
 
Dosahuje-li však míra nezaměstnanosti v daném okrese průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, příspěvek je vyšší, činí totiž šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství a při zřízení více než deseti pracovních míst až osminásobek.
 
Bude-li příspěvek poskytnut za účelem zřízení výkonu samostatné výdělečné činnosti, nesmí se zapomenout na skutečnost, že jestliže se přestane samostatná výdělečná činnost vykonávat, příspěvek se musí vracet. To však neplatí, pokud příčinou ukončení samostatné výdělečné činnosti budou zdravotní důvody či smrt.

Překlenovací příspěvek

Jste v evidenci uchazečů o zaměstnání a myslíte si, že klasické zaměstnání není nic pro vás? Rozhodli jste se proto jít cestou podnikání? Pokud vám úřad práce poskytl příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa, můžete od úřadu práce dostat ještě další výhodu, která vám usnadní start podnikatelské činnosti.
 
Na základě dohody uzavřené s úřadem práce můžete totiž získat tzv. překlenovací příspěvek, a to až po dobu pěti měsíců. Jeho výše činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Ale pozor, o příspěvek lze požádat pouze do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody, na základě které má být poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místo za účelem samostatně výdělečné činnosti.
 
Nutnou podmínkou schválení tohoto příspěvku je vypracování smysluplného podnikatelského plánu (podrobněji viz článek Business plán neboli podnikatelský plán – jak na něj?).
 
A co může být překlenovacím příspěvkem pokryto? Překlenovací příspěvek má sloužit k úhradě provozních nákladů, jako jsou nájemné služby, náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků a náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je samostatná výdělečná činnost za předpokladu, že tento objekt vlastní přímo osoba samostatně výdělečná činná.
 
Vzhledem k tomu, že příspěvek je určen jako prvotní injekce ke startu při podnikání, je vyplácen jednorázově.

Příspěvek na zapracování

Dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, jehož prostřednictvím může úřad práce napomoci k umístnění osobám, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, ať již pro zdravotní důvody, péči o dítě, či jiné vážné důvody, je příspěvek na zapracování poskytovaný tomu zaměstnavateli, který takovou osobu zaměstná.
 
Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je opět dohoda mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Úřad práce takto může přispívat až tři měsíce. Přičemž výše příspěvku může činit maximálně polovinu minimální mzdy.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Dosud jsme věnovali pozornost těm nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž cílem je dosáhnout toho, aby uchazeči o zaměstnání uzavřeli pracovněprávní vztah, byť ne trvalého charakteru, a dále těm nástrojům, které umožní uchazečům o zaměstnání nastartovat svoji podnikatelskou činnost.
 
Nicméně úřad práce nemusí podávat pomocnou rukou pouze uchazečům o zaměstnání, ale také zaměstnavatelům. Řeč je o tzv. příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program. Využití tohoto příspěvku reaguje na ty situace, kdy zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
 
Přechod na jiný podnikatelský program může spočívat v cíleném záměru zaměstnavatele kompletně nebo částečně změnit výrobní program nebo v přechodu na jinou technologii. Nicméně může se jednat o případy, kdy zaměstnavatel je okolnostmi přinucen tak učinit, například v důsledku postižení povodní či požárem. Vzniká tak překážka v práci na straně zaměstnavatele, pro kterou nemůže svým zaměstnancům přidělovat práci.
 
Příspěvek poskytovaný úřadem práce tak může posloužit alespoň k částečné úhradě náhrady mzdy, která dle pracovněprávních předpisů náleží zaměstnancům po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnavatele.
 
Úřad práce tak může pomoci zaměstnavateli překlenout mnohdy nelehkou situaci, a to až po dobu šesti měsíců, po které lze příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program čerpat.
 
Výše příspěvku na jednoho zaměstnance činí maximálně polovinu minimální mzdy. Samozřejmě, jako u všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, i zde je podmínkou pro poskytování příspěvku uzavření dohody s úřadem práce.

Článek byl připravený ve spolupráci s Mgr. Ivetou Nejedlou.