Odpovědi na dotazy z online poradny – 24. díl

Daň z přidané hodnoty

Sazba DPH u výuky plavání
Je možné použít sníženou sazbu DPH 15 % při poskytnutí služby – výuka plavání, když si pronajmu bazén a nejsem jeho provozovatelkou?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
První sníženou sazbu daně lze uplatnit pouze na takové služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy č. 2 k zákonu o DPH. Pokud daňový subjekt poskytuje služby, které odpovídají CZ-CPA 85.51.10 – Služby v oblasti sportovního a rekreačního vzdělávání, což se týká i výuky plavání, nelze uplatnit sníženou sazbu daně, ale základní sazbu daně, protože tento kód není uveden v příloze č. 2 k zákonu o DPH.
 

Z čeho vypočítáme překročení limitu 35.000 EUR?
Jsme plátci DPH a dodáváme zboží i do Polska jak plátcům DPH, tak i neplátcům. Z jakých plnění vypočítáme, zda jsme překročili limit 35.000 EUR pro povinnou registraci k DPH v Polsku? Do Polska fakturujeme v měně PLN. Obrat budeme počítat ze všech plnění uskutečněných do Polska, nebo jen z plnění pro neplátce DPH?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pokud plátce DPH – dodavatel dodává zboží do jiného členského státu osobám, které nejsou registrované jako plátci DPH (většinou se jedná o soukromé osoby), odvádí DPH finančnímu úřadu v ČR. Pokud je však při dodání zboží do jiného členského státu osobám neregistrovaným k DPH překročena celková hodnota – hranice stanovená daným státem (během jednoho kalendářního roku), jedná se o tzv. zasílání zboží. Dodavatel je v takovém případě povinen zaregistrovat se k DPH v tomto členském státě.
 
Celková hodnota pro posouzení hranice k registraci DPH v jiném členském státě za dodání zboží do jiného členského státu se tedy počítá pouze z uskutečněných plnění osobám neregistrovaným k DPH.
 
Výjimku z hlediska zasílání zboží tvoří dodání nových dopravních prostředků a dodání zboží s montáží nebo instalací, použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty nebo starožitnosti, jejichž dodání je předmětem jiného zvláštního režimu.
 

Poskytnutí služby plátci registrovanému v EU
Osoba registrovaná k DPH v ČR poskytne službu plátci registrovanému v EU (Itálie). Služba bude poskytnuta v ČR (jedná se o kulturní akci). Bude DPH účtované podle pravidel pro ČR? Nebo s rokem 2015 nastala nějaká změna?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Služba je poskytnuta osobě povinné se sídlem nebo místem podnikání mimo tuzemsko a místo plnění u takto poskytnuté služby je dle § 10b zákona o DPH určeno v místě konání kulturní akce. Český plátce při poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku uplatní DPH na výstupu odpovídající výši platné sazby DPH.

Pracovněprávní oblast

Fond pracovní doby pro nerovnoměrně rozloženou pracovní dobu
Potřebovala bych znát teoretickou hodnotu maximálního fondu pracovní doby pro nerovnoměrně rozloženou pracovní dobu (37,5 hodiny) po jednotlivých měsících 2015 za předpokladu, že celkový fond povolených přesčasů za celý rok (cca 400 hodin) je rovnoměrně rozložen po jednotlivých měsících.
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Pro rok 2015 vychází fond pracovní doby v rozsahu 37,5 hodiny za týden v jednotlivých měsících takto:
 

Z toho vyplývá, že v roce 2015 je celkem 251 pracovních dní a při pracovní době stanovené na 37,5 hodiny týdně zaměstnanec odpracuje 1882,5 pracovních hodin. S placenými svátky je to o 10 dní více, tj. o 75 proplacených hodin.
 
Co se týká přesčasů v rámci kalendářního roku, musím upozornit, že zákoník práce v ustanovení § 93 stanoví, že práci přesčas lze konat jen výjimečně. Zaměstnavatel ji může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů. Nicméně nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento zákonem stanovený rozsah je nutná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Rozsah takto konané práce přesčas nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně za období až 26 týdnů po sobě jdoucích, jedná se tedy o 8 hodin x 26 týdnů, tj. 208 hodin práce přesčas.
 
Případně máte-li to sjednané v kolektivní smlouvě, pak období se prodlužuje na 52 týdnů po sobě jdoucích, tzn. až 416 hodin práce přesčas. Toto období se nemusí shodovat s kalendářním rokem. Samozřejmě můžete zaměstnanci poskytnout za práci přesčas náhradní volno. Proto Vám, jak z výše uvedeného vyplývá, nejsem schopna říct konkrétní výši fondu pracovní doby bez znalosti ostatních rozhodných skutečností.
 

Uvolněný starosta a proplacení dovolené
Mám zaměstnance v s.r.o., který byl 10. 11. zvolen starostou jako uvolněný. V docházce mu nastavím překážky na straně zaměstnance – zůstává nadále v evidenci. Zbývá mu ale 12 dní dovolené. Proplácí se, nebo ne?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Otázka dovolené pro zaměstnance, který je dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce, je řešena ustanovením § 212 odst. 4 zákoníku práce. Toto ustanovení hovoří o povinnosti poskytnout zaměstnanci tu část dovolené, kterou si u Vás zaměstnanec nestihl vyčerpat před uvolněním, u toho, pro nějž je uvolněný, tzn. u obce. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění.
 
Dále si je nutné v provazbě na Váš dotaz uvědomit znění § 222 odst. 2 zákoníku práce. To jednoznačně vylučuje možnost poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou v době trvání pracovního poměru. Náhradu lze poskytnout pouze v případě skončení pracovního poměru.
 

Musím ohlásit ukončení smlouvy na pojišťovnu a OSSZ?
Starobní důchodce, OSVČ a současně zaměstnaný na plný úvazek, ukončil pracovní smlouvu se zaměstnavatelem a žádnou novou již neuzavřel. Je povinen tuto skutečnost ohlásit zdravotní pojišťovně a OSSZ? Z podnikání nebyl loni zisk, takže nevznikla povinnost platit zálohy.
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Ohledně ukončení pracovněprávního vztahu Vám jako zaměstnanci ve vztahu k OSSZ a zdravotní pojišťovně nevzniká žádná ohlašovací povinnost. Doporučila bych Vám však obrátit se na OSSZ a požádat o přepočet důchodu. Za každých 360 dnů, kdy jste vykonával činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění, máte totiž nárok na zvýšení důchodu o 0,4 % výpočtového základu.

Účetnictví

Co zahrnout do daňové evidence?
Jsem na mateřské dovolené a mám vedlejší SVČ. Do roku 2013 jsem si uplatňovala výdaje paušálem, ale za rok 2014 si povedu daňovou evidenci. Budu si v DE účtovat jen o příjmech z vedlejší výdělečné činnosti, nebo musím účtovat i o rodičovském příspěvku jako nedaňovém příjmu? Musím účtovat o odvodech záloh na zdravotní pojištění, když je to nedaňový výdaj? Musím do účetnictví zadávat počáteční stav pokladny, když jsem do konce roku 2013 uplatňovala výdaje paušálem? Jakým způsobem můžu účtovat platbu zálohy zdravotního pojištění, kterou jsem provedla ze svého soukromého účtu, místo firemního (firemní účet mám také)?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
S přechodem na daňovou evidenci jsou spojeny nutné administrativní úkony. Je zapotřebí upravit základ daně za rok 2013 dle § 23 odst. 3 zákona o daních z příjmů („ZDP“) o cenu nespotřebovaných zásob, výši pohledávek, výši záloh a další položky – pokud existují. V takovém případě je poplatník povinen podat dodatečné daňové přiznání za rok 2013 a opravný přehled o příjmech a výdajích ČSSZ.
 
Daňová evidence je vedena dle § 7b ZDP. Úkolem daňové evidence je podávat přehled o:

• příjmech a výdajích – jsou členěny pro zjištění základu daně,
• majetku a dluzích.

 
Přesná podoba evidence není předepsaná zákonem. Nejčastěji se používá tzv. peněžní deník, ve kterém se rozlišují daňové a nedaňové příjmy a výdaje.
 
V případě rodičovského příspěvku se nejedná o příjem ze samostatné činnosti, proto ho v DE neevidujeme.
 
Záleží na samotném podnikateli, zda například na začátku či v průběhu účetního období provede peněžní vklad (část svých osobních peněz) do pokladny či na BÚ. Tyto peníze se zapisují jako příjmy nedaňové. Podnikatel – fyzická osoba může kdykoliv bez omezení převádět prostředky z pokladny či z BÚ pro svoji potřebu. Výběry pro osobní spotřebu se zaznamenávají v deníku ve výdajích neodčitatelných od základu daně.
 

Jak zaúčtovat opravný doklad a peníze z reklamace?
Jsem neplátce DPH. Zaplatil jsem na základě faktury přijaté službu, kterou jsem následně reklamoval, a dostal jsem zpět peníze. K přijaté faktuře vystavím opravný doklad, který dodavatel doručil. Jak mám zaúčtovat tento doklad a jak zaúčtovat přijaté peníze z reklamace?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle ustanovení § 58 vyhlášky č. 500/2002 Sb. lze v případě opravného daňového dokladu účtovat minusový náklad, pokud je opravný daňový doklad poskytnut v tomtéž účetním období. V tomto případě se při reklamaci jedná o vrácení plnění, takže je nutné ponížit nákladový účet, na nějž byla původně služba zaúčtována.
 
Pokud byla například přijatá služba původně účtována na účet 518/321, opravný daňový doklad zaúčtujeme minusovým zápisem na účet 518/315. Vrácené (přijaté) peníze z reklamace se zaúčtují zápisem 221(211)/315.

Podnikání

Musí vést cizinec účetnictví?
Holanďan, OSVČ, neplátce DPH, který bydlí celoročně v České republice. Musí vést účetnictví, nebo stačí, když povede daňovou evidenci?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Povinnost vést účetnictví je upravena v § 1 odst. 2 zákona o účetnictví. Fyzická osoba (tuzemská i zahraniční) se stane účetní jednotkou (má povinnost vést účetnictví), pokud:

• je jako podnikatel zapsaná v obchodním rejstříku,
• překročí zákonem stanovený obrat dle zákona o DPH za předcházející kalendářní rok 25 000 000 Kč,
• je podnikatelem a společníkem sdruženým ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je účetní jednotkou,
• jí to ukládá zvláštní právní předpis.

 
Fyzické osoby (tuzemské i zahraniční), které podnikají a nemají povinnost vést účetnictví (viz předchozí odstavec), mohou vést daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů. Pro upřesnění dodávám, že pokud fyzická osoba je již účetní jednotkou (vede účetnictví), může ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí pěti po sobě jdoucích účetních obdobích, v nichž tato osoba účetnictví vedla (s výjimkou ukončení své činnosti).
 

Přerušení živnosti
Pokud spolupracující osoba přeruší během roku živnost, může na ni uplatnit celý podíl výdajů a příjmů, nebo to musí být poměrem k době, kdy podnikala?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Dle § 13 zákona o daních z příjmů u spolupracujícího manžela (manželky) částka připadající na spolupracující osobu, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 45 000 Kč za každý započatý měsíc této spolupráce, podíl na příjmech a výdajích však nesmí činit více jak 50 %. V ostatních případech (spolupráce ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem) částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 15 000 Kč za každý započatý měsíc, podíl na příjmech a výdajích nesmí činit více jak 30 %.
 
Výpočet příjmů spolupracujících osob v praxi:

Pan Novák dosáhl za kalendářní rok 2014 příjmů ze samostatné činnosti ve výši 760 000 Kč a výdajů ze samostatné činnosti ve výši 510 000 Kč. V období od 17. 1. 2014 do 5. 7. 2014 byla samostatná činnost pana Nováka provozovaná za spolupráce jeho manželky (spolupráce tedy trvala sedm měsíců – počítá se každý započatý měsíc). Částka připadající na manželku, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí v tomto případě činit maximálně 7 x 45 000 Kč = 315 000 Kč. Pan Novák se rozhodl, že 40 % svých příjmů a výdajů přerozdělí na svou manželku (mohl přerozdělit maximálně 50 %).
 

 
Na manželku tedy připadá částka, o kterou příjmy přesahují výdaje, 100 000 Kč. To znamená, že limit (315 000 Kč) nebyl překročen a spolupracující osoby si výše uvedené přerozdělené příjmy a výdaje mohou uvést do daňového přiznání.
 

Skladové zásoby při ukončení živnosti
Jak postupovat se skladovými zásobami při ukončení živnosti, když jsem vedla daňovou evidenci?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
U nespotřebovaných zásob se rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází při stanovení základu daně za zdaňovací období (či jeho část), které předchází dni ukončení samostatné činnosti, upraví (základ daně se zvýší) o cenu těchto nespotřebovaných zásob dle § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů („ZDP“).
 
Například pokud má poplatník za rok 2014 rozdíl mezi příjmy a výdaji (základ daně) 30 000 Kč a zůstanou mu při ukončení samostatné činnosti k 31. 12. 2014 nespotřebované zásoby v ceně 50 000 Kč, musí rozdíl mezi příjmy a výdaji o tuto cenu zvýšit. To znamená, že základ daně za rok 2014 je 80 000 Kč.
 
Jestliže poplatník tyto nespotřebované zásoby prodá do pěti let od vyřazení z obchodního majetku, bude zdanitelným příjmem dle § 10 ZDP rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně (případný zisk).
 
Pokud nespotřebované zásoby poplatník prodá až po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku, bude se jednat o příjem osvobozený od daně dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP.

Daň z příjmů

Jak stanovit odpisy a vstupní cenu?
Společnost s ručením omezeným zakoupila prodejnu včetně haly, skladu a pozemků (za cenu 3 000 000 Kč). Znalecký posudek na nemovitost je 2 200 000 Kč, hala 1 000 000 Kč, sklad 300 000 Kč, inženýrské sítě 285 000 Kč, venkovní úpravy 4 500 000 Kč, pozemky 600 000 Kč. Jakým způsobem se odepisují inženýrské sítě a venkovní úpravy (jaká je odpisová skupina)? Vstupní cenu pozemku a ostatního stanovím procentem ze znaleckého posudku? Mohli byste mi popsat správný postup?
 
 Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Z uvedeného dotazu vyplývá, že hodnota zakoupeného majetku činila dle znaleckého posudku 8 885 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uvedený majetek byl koupen za celkovou kupní cenu 3 000 000 Kč, je třeba rozdělit tuto cenu poměrně na jednotlivé majetky.
 
Otázkou je, co jsou ony venkovní úpravy a zda je vůbec možné technické zhodnocení pozemku. Tedy, zda jde o samostatnou stavbu, či může jít i o součást ocenění jiného majetku. Pokud jde o zatřídění inženýrských sítí a venkovních úprav do odpisových tříd, doporučuji obrátit se na příslušné poradenské a konzultační pracoviště, které provádí zatřiďování hmotného majetku do odpisových skupin nebo pro potřeby stanovení sazeb DPH.
 

Smlouva o výkonu funkce jednatele a příspěvek na stravu
Pokud má jednatel sepsanou smlouvu na výkon funkce jednatele za rok 2014 (jeho měsíční odměna činí 1 000 Kč), má nárok na příspěvek na stravu, který je pro zaměstnavatele daňově uznatelný? Jak se v tomto případě prokazuje docházka a odpracovaná doba? Může se příspěvek uplatnit na všechny pracovní dny?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Odměna jednatele sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce je zdaňována stejně jako příjem zaměstnance a lze tak využívat všech daňových výhod určených pro zaměstnance. Jestliže valná hromada přizná jednateli nárok na zaměstnanecké bonusy, odměny, cestovní náhrady, stravné a další náhrady příslušející zaměstnancům dle zákona o daních z příjmů („ZDP“), posuzují se tyto náhrady stejně jako u zaměstnanců. Jednateli tedy může být poskytnut mimo jiné i příspěvek na stravování ve stejném daňovém režimu jako u zaměstnanců (důležité je mít všechny přiznané nároky uvedené ve smlouvě o výkonu funkce jednatele).
 
U daňové účinnosti příspěvku na stravování je třeba dát pozor na stanovení rozsahu pracovní doby a splnění zákonné podmínky přítomnosti zaměstnance v práci během stanovené směny alespoň tři hodiny v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Nárok na příspěvek na stravování platí pro každý kalendářní den v roce, ve kterém jednatel splní výše uvedenou podmínku přítomnosti v práci alespoň tři hodiny během stanovené směny.
 
Ačkoliv smlouva o výkonu funkce nepodléhá zákoníku práce, pro účely daňové lze evidenci pracovní doby prokazovat stejně jako u jiného zaměstnance. Vést evidenci pracovní doby je možné jak v písemné (listinné), tak i elektronické formě.