Od roku 2015 došlo u bezúročné zápůjčky pro zaměstnance z daňového hlediska ke zpřísnění. Zákon o daních z příjmů nastavuje limit 300 000 Kč, při jehož překročení je potřeba takto vzniklý příjem dodanit.
Zaměstnavatel může poskytnout svému zaměstnanci zápůjčku (dříve půjčku) podle § 2390 až § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle uvedených ustanovení vzniká smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Zápůjčka je splatná buď v termínech uvedených ve smlouvě, nebo není-li uvedeno, kdy má být půjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Pokud smlouva neuvádí nic o výpovědní době, je výpovědní doba šest týdnů.
U bezúročné půjčky může vydlužitel (zaměstnanec) splatit výpůjčku i bez výpovědi. Pokud bylo vrácení zápůjčky ujednáno ve splátkách a zaměstnanec je v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu.
Podle výše uvedeného by tedy smlouva o zápůjčce měla obsahovat následující údaje:
- účel a výši zápůjčky,
- výši splátek a dobu splatnosti,
- způsob zaplacení zápůjčky při skončení pracovního poměru.
Zaměstnancům jsou nezřídka poskytovány bezúročné půjčky jako zaměstnanecké benefity. Zaměstnavatelé mohou poskytovat zaměstnancům bezúročné půjčky ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě, vnitřním předpise nebo pracovní smlouvě.
Daňový režim zápůjček
V roce 2014 byl majetkový prospěch, který takto vznikl zaměstnanci z „odpuštěných úroků“ – tedy majetkového prospěchu, osvobozen bez omezení od daně z příjmů fyzických osob.
Od 1. 1. 2015 je od daně z příjmů osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček (viz § 6 odst. 9 písm. v) zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“).
Za zaměstnance jsou podle § 6 odst. 2 ZDP pro účely zdanění považováni také společníci a jednatelé. Zápůjčky budeme sledovat a sčítat vždy u stejného zaměstnavatele a jeho zaměstnance.
Z hlediska zdanění a odvodů tedy nastávají u bezúročné půjčky dva možné režimy:
- majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky v úhrnu do 300 000 Kč je osvobozen od daně z příjmů a nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění,
- majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky v úhrnu nad 300 000 Kč je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem, a to ve výši úroku obvyklého, který se zdaní jako příjem ze závislé činnosti a vypočte se jen z částky přesahující stanovený limit. Zároveň se takto stanovená hodnota majetkového prospěchu zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Úrok obvyklý
Pokyn GFŘ D-22 uvádí k stanovení úroku obvyklého v případě bezúročných zápůjček poskytnutých od 1. 1. 2015 následující postup.
Úrok obvyklý se použije jen pro částky nad stanovený limit uvedený v § 6 odst. 9 písm. v) ZDP. Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek.
Zaměstnavatel pak musí vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zaměstnavatel zaměstnanci zápůjčku poskytuje.
Výše úroku obvyklého nemusí pak být stejná po celou dobu splácení, od zaměstnavatele správce daně očekává, že bude reagovat na změny v bankovních úvěrech a stanoví vždy úrok obvyklý v příslušném čase.
Vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin a výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku.
Příklad 1
Zaměstnavatel poskytl dne 1. 4. 2015 zaměstnanci bezúročnou zápůjčku na vybavení domácnosti ve výši 250 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo stanoveno splácení zápůjčky k poslednímu dni každého následujícího měsíce ve výši 5 000 Kč. Stejný zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zápůjčku na pořízení osobního automobilu dne 1. 8. 2015 ve výši 150 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo stanoveno splácení zápůjčky k poslednímu dni každého následujícího měsíce ve výši 5 000 Kč.
Zaměstnavatel vypočte celkovou nesplacenou jistinu v jednotlivých měsících příslušného roku. Dle níže uvedené tabulky nám vyšlo, že k překročení limitu osvobození došlo v měsících srpen až prosinec příslušného roku. Budeme tedy muset stanovit sazbu obvyklého úroku. U zápůjčky na pořízení vybavení domácnosti a osobního automobilu by mohly být srovnatelné podmínky s účelovým spotřebitelským úvěrem – v roce 2015 tedy úrok např. 7 % p.a.
Měsíc | Jistina 1. smlouva | Jistina 2. smlouva | Jistina celkem | Jistina nad 300 000 Kč | Úrok 7 % p.a. |
duben | 250 000 Kč | 250 000 Kč | |||
květen | 245 000 Kč | 245 000 Kč | |||
červen | 240 000 Kč | 240 000 Kč | |||
červenec | 235 000 Kč | 235 000 Kč | |||
srpen | 230 000 Kč | 150 000 Kč | 380 000 Kč | 80 000 Kč | 475,62 Kč |
září | 225 000 Kč | 145 000 Kč | 370 000 Kč | 70 000 Kč | 402,74 Kč |
říjen | 220 000 Kč | 140 000 Kč | 360 000 Kč | 60 000 Kč | 356,71 Kč |
listopad | 215 000 Kč | 135 000 Kč | 350 000 Kč | 50 000 Kč | 287,67 Kč |
prosinec | 210 000 Kč | 130 000 Kč | 340 000 Kč | 40 000 Kč | 237,81 Kč |
Úrok celkem | 1 760,55 Kč |
V prosincové mzdě zaměstnavatel zvýší hrubou mzdu o nepeněžitý příjem ve výši 1 761 Kč. Zároveň o tuto částku zvýší i základ pro sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že limit bude překročen také v roce 2016, bude v následujícím roce znovu zjišťovat pro výpočet sazbu obvyklého úroku, která bude vycházet z podmínek účelových spotřebitelských úvěrů nabízených bankami v roce 2016.
Příklad 2
Zaměstnavatel poskytl dne 1. 4. 2015 zaměstnanci bezúročnou zápůjčku na pořízení bytu 1+1 ve výši 650 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo stanoveno splácení zápůjčky k poslednímu dni každého následujícího měsíce ve výši 10 000 Kč. Ke dni 30. 11. 2015 došlo k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem dohodou s tím, že k tomuto datu zaměstnanec doplatil celkový zbývající dluh z titulu zápůjčky zaměstnavateli.
Zaměstnavatel vypočte celkovou nesplacenou jistinu v jednotlivých měsících příslušného roku. Dle níže uvedené tabulky nám vyšlo, že k překročení limitu osvobození došlo v měsících duben až listopad příslušného roku. Budeme tedy muset stanovit sazbu obvyklého úroku. Pro zápůjčku bychom mohli použít obvyklý úrok z hypotečního úvěru – v roce 2015 tedy úrok např. 3 % p.a.
Měsíc | Celková jistina | Jistina nad 300 000 Kč |
Úrok 3 % p.a. |
duben | 650 000 Kč | 350 000 Kč | 863,01 Kč |
květen | 640 000 Kč | 340 000 Kč | 866,30 Kč |
červen | 630 000 Kč | 330 000 Kč | 813,70 Kč |
červenec | 620 000 Kč | 320 000 Kč | 815,34 Kč |
srpen | 610 000 Kč | 310 000 Kč | 789,86 Kč |
září | 600 000 Kč | 300 000 Kč | 739,73 Kč |
říjen | 590 000 Kč | 290 000 Kč | 738,90 Kč |
listopad | 580 000 Kč | 280 000 Kč | 690,41 Kč |
Úrok celkem | 6 317,26 Kč |
Vzhledem k ukončení pracovního poměru zaměstnance zaměstnavatel v poslední (listopadové) mzdě zvýší hrubou mzdu o nepeněžitý příjem ve výši 6 318 Kč. Zároveň o tuto částku zvýší i základ pro sociální a zdravotní pojištění.
Komentáře
Michaela Sobotková
30. 05. 2023, 09:22Dobrý den, článek je z roku 2015, od té doby došlo ke změně legislativy (občanského zákoníku). Pokud jste klientem autorky článku Ing. Truhlářové, kontaktujte prosím ohledně konzultace v této věci přímo ji. Děkujeme Vám za pochopení.
Michael
27. 05. 2023, 17:44Zde vidím rozpor , prosím o vysvětlení
Jiný názor:Jiné řešení bezúročné zápůjčky by však nastalo v případě zaměstnance – společníka nebo jednatele, které je v režimu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů o obvyklých cenách mezi spojenými osobami.
Váš názor:Za zaměstnance jsou podle § 6 odst. 2 ZDP pro účely zdanění považováni také společníci a jednatelé. Zápůjčky budeme sledovat a sčítat vždy u stejného zaměstnavatele a jeho zaměstnance.
Jsem Váš klient.