Odpovědi na dotazy z online poradny – 38. díl

Pracovněprávní oblast

Nárok na stravné
Jsme firma se sídlem na Slovensku, ale organizační složku máme v Brně. Zaměstnanec z Brna byl na pracovní cestě u nás na Slovensku, kde se zdržel 4 hodiny a dalších 5 hodin v ČR. Na jaké stravné má nárok? Nebylo mu nic poskytnuto.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová:
Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Pokud má zaměstnanec v pracovní smlouvě sjednané místo výkonu práce v Brně, pak se pro něj cesta do sídla firmy stává pracovní cestou.
 
Nárok na zahraniční stravné vznikne zaměstnanci pouze v případě, že pracovní cesta mimo Českou republiku bude trvat alespoň 4 hodiny nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne současně nárok na tuzemské i zahraniční stravné. Jelikož zaměstnanec byl na zahraniční služební cestě méně jak 5 hodin, počítá se mu pouze tuzemské stravné, přičemž čas strávený v zahraničí se přičítá k tuzemské pracovní cestě. Na pracovní cestě byl tedy zaměstnanec celkem 9 hodin a podle § 163 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci v podnikatelské sféře náleží stravné nejméně ve výši 69 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin. Pokud byla zaměstnanci poskytnuta bezplatná strava, pak se mu nárok na stravné krátí o 70 % za každé takto poskytnuté jídlo.
 

Srážky ze mzdy a nástup do práce v polovině měsíce
Budu provádět zaměstnanci srážky ze mzdy (je v konkurzu). Do práce nastoupil v půlce měsíce 16. 10. Započte se nezabavitelná částka celá, nebo se nějak krátí, když pracoval zatím jen půl měsíce?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová:
Základní nezabavitelná částka je odvozena od životního a existenčního minima jednotlivce, popřípadě normativních nákladů na bydlení jednotlivce, takže ji nelze krátit v závislosti na tom, že zaměstnanec zahájil pracovní poměr v průběhu měsíce, a tudíž si „méně vydělal“.
 
Nezabavitelná částka na povinného dlužníka se stanoví jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3.410 Kč, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2015 (nařízením vlády č. 327/2014 Sb.) stanovena na 5.767 Kč (čili jako 2/3 z částky 9.177 Kč). Nezabavitelná částka na povinného tedy činí 6.118 Kč.
 
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako 1/4 z nezabavitelné částky na povinného 6.118 Kč, činí tedy 1.529,50 Kč. Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy až celková základní nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru.
 

Může OSVČ zaměstnat svoje dítě?
Můžu zaměstnat svoji dceru, když jsem OSVČ? Je plnoletá a bez práce. Nechci to řešit jako spolupracující osobu.
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Podnikající fyzická osoba muže být samozřejmě i zaměstnavatelem. Nicméně upozorňuji, že je nutné dodržet všechny povinnosti, které ukládají zákony (např. přihlášení na okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu atd.). Co se týká zaměstnávání dcery, tak zákoník práce zakazuje uzavření pracovněprávního vztahu pouze mezi manželi nebo registrovanými partnery. Nicméně tento zákaz se nevztahuje na Váš případ a tedy lze obecně se sourozenci, rodiči nebo dětmi pracovní smlouvy nebo dohody konané mimo pracovní poměr uzavřít.
 

Musí mít i malá firma svého závodního lékaře?
Jsme malá firma zaměřená na automatizaci strojů se třemi zaměstnanci a dvěma pracovníky na dohodu. Jak je to se zdravotními prohlídkami? Musíme mít závodního lékaře, kam budeme všichni docházet na periodické prohlídky, nebo stačí prohlídka u obvodního lékaře každého z nás? Musíme si nechat kategorizovat naši činnost u krajské hygienické stanice? Naše činnost obnáší práci se strojem – robotem, a s počítačem (programování) a u mě jen kancelářskou práci.
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Jako na zaměstnavatele se na vás v problematice zdravotních prohlídek zaměstnanců a uchazečů o práci vztahují povinnosti uvedené v ustanoveních § 32 a § 224 odst. 1 zákoníku práce. První jmenované ustanovení řeší otázku vstupní lékařské prohlídky ještě před samotným vznikem pracovněprávního vztahu a druhé ustanovení ukládá zaměstnavatelům povinnost v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance pracovnělékařské služby.
 
Zvláštním právním předpisem je zde v tomto smyslu myšlen především zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který zaměstnavateli (bez ohledu na počet zaměstnanců) ukládá povinnost zajistit si smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb za účelem zajišťování těchto služeb pro zaměstnance i osoby ucházející se o zaměstnání. Zákon nerozlišuje, zda je uzavřena se zaměstnancem pracovní smlouva, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti.
 
Konkrétně zákon hovoří v ustanovení § 54 o tom, že v případě, kdy zaměstnavatel zaměstnává současně zaměstnance zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, případně jsou pro výkon práce stanoveny podmínky jinými právními předpisy, o nutnosti uzavřít tzv. smlouvu o poskytování pracovně-lékařských služeb. A to buď se specialistou v oboru pracovního lékařství, nebo praktickým lékařem. Výjimka se vztahuje pouze na zaměstnavatele, kteří mají zaměstnance zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Pak vstupní a periodické prohlídky může provádět praktický lékař zaměstnance.
 
Proto je nutné při tomto vycházet ze správné kategorizace prací vykonávaných ve vaší firmě. Povinnost poslat návrh (oznámení) na příslušnou krajskou hygienickou stanici o zařazení prováděné práce do kategorie prací zaměstnavateli stanovuje vyhláška č. 432/2003 Sb. Podrobnosti ke kategorizaci prací naleznete na Portálu POHODA v článku Kategorizace prací.
 

Může být DPP uzavřena na nulovou částku?
Může být dohoda o provedení práce uzavřena na nulovou částku? Aby pouze vymezovala činnost mezi společností a dobrovolníkem, který nechce odměnu?
 
 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Pro všechny formy základních pracovněprávních vztahů platí, že zaměstnanci náleží za vykonanou práci odměna. Zákoník práce odměnu jednoznačně zaměstnanci zaručuje, a to v ustanovení § 109: „Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.“
 
Nařízení č. 567/2006 Sb. dále vyčísluje sazbu minimální mzdy, potažmo odměny z dohody, a nejnižší úroveň tzv. zaručené mzdy, dle toho, do jaké skupiny vykonávaná práce patří. Proto tedy jinými slovy nelze sjednat pracovněprávní vztah bez práva zaměstnance na odměnu. Nicméně pokud dobrovolník chce činit práci bez odměny, lze s ním například uzavřít tzv. nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 nového občanského zákoníku.
 

Použití zaměstnancova vlastního auta na služební cestu
V naší firmě vysíláme někdy zaměstnance na služební cesty jejich vlastním soukromým vozidlem. Jeden nový kolega chce používat vlastní auto, ale toto auto kupoval na nějakou firmu se sídlem na Slovensku. Kolega má jen souhlas, že auto může používat pro vlastní potřebu. Může kolega použít toto auto pro naši firmu? A kdo pak platí silniční daň? Ta firma, co vlastní auto, nebo naše firma?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek (viz § 157 odst. 2 zákoníku práce). Zaměstnanec mající nárok na náhradu jízdních výdajů tedy může se souhlasem zaměstnavatele použít kohokoliv silniční motorové vozidlo (kromě vozidla zaměstnavatele). Výdaje vzniklé k vozidlu v souvislosti s pracovní cestou zaměstnance se však nesmí objevit v účetnictví nebo daňové evidenci firmy, od které má zaměstnanec vozidlo vypůjčené.
 
Zaměstnavatelé se stávají poplatníky silniční daně v případě, kdy svému zaměstnanci vyplácí cestovní náhrady za použití osobního automobilu, a to za předpokladu, že tato daňová povinnost nevznikla již provozovateli takového vozidla.

Daň z přidané hodnoty

Musí se nepodnikatel registrovat k DPH při překročení obratu?
Fyzická osoba bez živnostenského listu (nepodnikatel) koupila nebytový prostor, který pronajímá na základě nájemní smlouvy (bez dalších služeb), příjem je osvobozený a přiznává příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů. Počítají se tyto příjmy do obratu dle § 4a zákona o DPH a může se stát plátcem DPH ze zákona v případě, že za 12 měsíců po sobě jdoucích přesáhne tímto příjmem obrat 1.000.000 Kč?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle ustanovení 6 odst. 1 zákona o DPH se plátcem stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1.000.000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Uvedený poplatník se tedy nemusí registrovat k dani z přidané hodnoty ani při překročení obratu 1.000.000 Kč.
 
Jiná situace by nastala, pokud by fyzická osoba k pronájmu ještě začala uskutečňovat činnosti, které nejsou osvobozené od daně bez nároku na odpočet (například prodej zboží). Pak by se veškeré tyto příjmy počítaly do obratu pro účely registrace k DPH.
 

Průvodce v cestovním ruchu a odvod DPH
Pracuji jako průvodkyně v cestovním ruchu, jsem plátce DPH a s klienty jsem byla na několikadenní cestě po Německu a Rakousku a jednu noc jsme spali v České republice. DPH odvádím z jednoho dne v Čechách, nebo jak je to v tomto případě s DPH?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z informací uvedených v dotazu předpokládám, že se v tomto případě nejedná o přímého poskytovatele cestovní služby, ale o průvodkyni najatou například cestovní kanceláří. Průvodkyně tedy sama neposkytuje cestovní služby (ubytování a dopravu) zákazníkům vlastním jménem. V opačném případě by byl plátce povinen použít zvláštní režim podle § 89 zákona o DPH.
 
Pro správné stanovení daňové povinnosti je v tomto případě podstatné určení místa plnění. Pro stanovení místa plnění není obecně podstatné, kde došlo k poskytnutí služby, ale pro koho byla služba poskytnuta:

• Služba byla poskytnuta osobě povinné k dani – pak je místem plnění místo, kde má tato osoba sídlo (popřípadě provozovnu). Pokud se jedná o tuzemskou osobu povinnou k dani, pro kterou byla služba poskytnuta, pak poskytnuté služby jsou zdanitelným plněním v tuzemsku a podléhají dani ve výši základní sazby daně 21 %. Jestliže se jednalo o osobu povinnou k dani v jiném členském státě, například v Německu, jedná se o služby, které se zdaní v Německu. Poplatník na faktuře vystavené německé společnosti uvede cenu bez DPH.
• Služba byla poskytnuta osobě nepovinné k dani – pak je místem plnění místo, kde má osoba poskytující službu sídlo (popřípadě provozovnu). V tomto případě jsou poskytované průvodcovské služby vždy zdanitelným plněním v tuzemsku a podléhají základní sazbě daně 21 %.

Podnikání

Jak postupovat při zrušení společnosti?
Společníci se rozhodli, že chtějí společnost zrušit, jak postupovat? Když nastane situace, že společnost má dostatek majetku, uhradí veškeré závazky a část majetku zbyde ve společnosti, jak se vypořádává likvidační zůstatek? Co můžeme zařídit sami a na co je nutný notářský zápis? A co když společnost chce zrušit společnost, ale nemá dostatek finančních prostředků na úhradu všech závazků, jak se postupuje v tomto případě?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zrušení obchodní korporace s likvidací upravuje nový občanský zákoník („NOZ“) v § 187 až § 209. Postup zrušení korporace je následující:

1. Rozhodnutí o zrušení obchodní korporace.
2. Zahájení likvidace.
3. Zjištění, zda není obchodní korporace předlužená.
4. Vypořádání pohledávek a závazků obchodní korporace, zpeněžení majetku (nebyl-li tento bod součástí konkurzu).
5. Ukončení likvidace.
6. Výmaz obchodní korporace z obchodního rejstříku – zápisem výmazu dochází k zániku obchodní korporace.

Obchodní korporace vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena nebo je prohlášena za neplatnou, přičemž její vstup do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Rozhodnutí o zrušení subjektu s likvidací k datu a vstupu do likvidace k tomuto datu je nutné notářsky ověřit.
 
Po dobu likvidace užívá obchodní korporace název s dovětkem „v likvidaci“. Statutární orgán obchodní korporace jmenuje likvidátora (fyzickou osobu), není-li společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. Likvidátor jedná jménem obchodní korporace pouze ve smyslu úkonů, které směřují k likvidaci obchodní korporace – plní její závazky, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje ji před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků, vykonává její práva.
 
Po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení majetkového (tzv. likvidačního) zůstatku a předloží ji příslušnému orgánu ke schválení. Při zrušení obchodní korporace má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku. Nestanoví-li společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se tento podíl v penězích (§ 37 zákona o obchodních korporacích).
 
Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů. Neměl-li žádný ze společníků vkladovou povinnost, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky rovným dílem. Společníkům je jejich podíl na likvidačním zůstatku vyplácen teprve poté, co jsou uspokojeni všichni věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz obchodní korporace z obchodního rejstříku.
 
Je-li jednatelem právnická osoba, zmocní tato právnická osoba fyzickou osobu, aby ji při výkonu funkce jednatele zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu (§ 154 NOZ). Postup při zániku společnosti je obdobný jako kdyby byl jednatel fyzickou osobou (opět se stanoví likvidátor). V procesu likvidace musí být zřejmý likvidační zůstatek, jinak mají statutáři v souladu se zákonem povinnost podat insolvenční návrh. Subjekt nesmí být předlužen a nesmí být v platební neschopnosti. Je možné se také jednomyslně dohodnout se všemi věřiteli na jiném způsobu vypořádání.
 

Můžu si jako OSVČ vedlejší vydělat víc než v zaměstnání?
Jsem zaměstnanec i OSVČ (vedlejší). Nevadí, že si jako OSVČ vydělám ročně více? Jako zaměstnanec cca 100.000 Kč, jako OSVČ 200.000 Kč. Když si jako OSVČ vydělávám více, nemusím samostatnou výdělečnou činnost nahlásit jako hlavní?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Samostatná výdělečná činnost je považována za vedlejší činnost, jestliže OSVČ splňuje současně některou z níže uvedených podmínek, přitom výše příjmu z vedlejší činnosti nemá na tuto skutečnost žádný vliv:

• vykonává zaměstnání,
• má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo starobního důchodu,
• má nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitý příspěvek v mateřství,
• osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
• osobně pečuje o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,
• je nezaopatřeným dítětem.

Vyšší příjem může mít pouze vliv na odvody na sociální a zdravotní pojištění (záleží na rozdílu mezi příjmy a výdaji). U vedlejší činnosti však není zapotřebí dodržet minimální vyměřovací základ jako u činnosti hlavní.

Účetnictví

Jak účtovat nárok na odpočet DPH?
Účetní jednotka založená k 1. 2. 2015 nakoupila v průběhu března a dubna 2015 kancelářské potřeby, počítač, tiskárnu, účetní program. V té době nebyla plátcem DPH a materiál byl zaúčtován v celkové ceně do nákladů. Od 1. 10. 2015 se účetní jednotka stala plátcem DPH. Jak přeúčtovat DPH u tohoto materiálu, aby mohl být uplatněn odpočet v prvním daňovém přiznání k DPH za měsíc říjen 2015?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Úprava odpočtu daně při registraci dle § 79 zákona o DPH se provádí v prvním zdaňovacím období a uvádí v přiznání na ř. 45 – Korekce odpočtů daně podle § 75 odst. 4, § 77, § 79 až § 79c. Na tomto řádku se uvádí pouze daň uplatňovaná při registraci. Neuvádí se základ daně. V programu POHODA se toto dělá tak, že se vystaví přiznání za první zdaňovací období v agendě Účetnictví/Daň z přidané hodnoty/Přiznání DPH. Vystaví se první přiznání z údajů zadaných po registraci. Přepnete na záložku Změna režimu, vyrovnání a zde je přímo řádek 45, do kterého uvedeme jeho hodnotu. Pro úplnost upozorňuji, že bychom měli mít připraven pro případnou kontrolu i rozpad řádku 45 (např. formou tabulky).
 

Dohoda o vedení účetnictví
Můj nový klient zakládá s. r. o. a potřebuje k registraci nějakou dohodu o vedení účetnictví. Ještě jsem se s tím nesetkala, poradíte mi, co mu mám vlastně vystavit?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z dotazu není zřejmé, který institut dohodu o vedení účetnictví po klientovi vyžaduje (notář, živnostenský nebo finanční úřad). Osobně mi ale není známa žádná legislativní opora, na základě které je dohoda o vedení účetnictví při zakládání s. r. o. vyžadována. Teoreticky by tato povinnost mohla vyplývat z obsahu společenské smlouvy nad rámec povinných náležitostí. V takovém případě by smlouva o vedení účetnictví uzavřená mezi Vámi a klientem byla dostačující. Povinnými náležitostmi společenské smlouvy jsou kromě jiného také určení druhů podílů a označení podílů, počet jednatelů a uvedení osoby znalce na ocenění nepeněžitého vkladu (při založení společnosti).