Odpovědi na dotazy z online poradny – 43. díl

Daň z příjmů

Zdanění nepracujícího důchodce s příjmem z pronájmu
Je pravda, že fyzická osoba (nepracující důchodce) neplatí daň z příjmů a nemusí ani podávat daňové přiznání, jestliže její příjem (z pronájmu) není větší než 15.000 Kč za rok?
 
 Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Dle § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů („ZDP“) je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15.000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15.000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
 
Pokud nemáte žádné jiné zdanitelné příjmy než příjmy z pronájmu, a ty jsou nižší než 15.000 Kč, nemáte povinnost podávat daňové přiznání. Pro úplnost uvádím, že starobní důchody jsou od daně z příjmů osvobozeny do výše 36násobku minimální mzdy (§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP), tj. 331.200 Kč pro rok 2015.
 

Co vše se počítá do obratu pro přechod na účetnictví?
V roce 2015 jsme vedli daňovou evidenci a překročili obrat 25.000.000 Kč (pro změnu daňové evidence na účetnictví). V dosaženém obratu cca 26.800.000 Kč je příjem z prodeje dvou kamionů evidovaných v majetku (cca 1.400.000 Kč) a příjem z vypořádání DPH při nákupu kamionu z Holandska cca 1.200.000 Kč (příjem − výdej). Můžeme tyto příjmy (cca 2.600.000 Kč) odečíst z celkového obratu a pokračovat v daňové evidenci i v roce 2016?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zákon o účetnictví („ZoÚ“) se v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. e) vztahuje na účetní jednotky – fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o DPH („ZDPH“), včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25.000.000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.
 
Obratem se pro účely ZDPH rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

• zdanitelné plnění,
• plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
• plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Naopak do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku. Do obratu se proto příjem z prodeje nákladních vozidel zahrnutých do obchodního majetku nezapočítá. Příjem v podobě vrácené DPH (daně na vstupu) není úplatou za zdanitelné či osvobozené plnění ve smyslu ZDPH, proto se do obratu pro účely tohoto zákona také nezapočítává. Podnikatel se v souladu se ZoÚ a na základě uvedených informací nestává účetní jednotkou z důvodu překročení obratu 25.000.000 Kč za kalendářní rok.
 

Zdanění úrokového výnosu z dluhopisů
Úrokový výnos z dluhopisů o jmenovité hodnotě 1 Kč nepodléhá dani z příjmů. Platí toto jak pro FO, tak i pro PO? Na kterém řádku daňového přiznání se uplatní snížení základu pro výpočet daně?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů („ZDP“) podléhají dani z příjmů i úroky z držby cenných papírů. Z pohledu zdanění dluhopisů došlo od 1. 1. 2013 k výrazným změnám.

A) Dluhopisy vydané do konce roku 2012

Dluhopisy až do konce jejich platnosti podléhají zdanění podle právní úpravy platné k datu emise. U těchto dluhopisů se v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 ZDP platným do 31. 12. 2012 základ daně stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Tento základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů a daň ze základu daně zaokrouhleného na celé stovky korun dolů činí 15 %. Je zřejmé, že při běžném úročení korunových dluhopisů je daňová povinnost vlivem zaokrouhlení v praxi vždy nulová (korunový dluhopis by musel být úročen 10 000 %, aby majiteli vznikla minimální daňová povinnost 15 Kč).

B) Dluhopisy vydané od 1. 1. 2013

Výpočet daně z příjmů z úroků z držby dluhopisů vydaných od 1. 1. 2013 podléhá již jinému výpočtovému režimu. Ustanovení § 36 odst. 3 ZDP bylo upraveno větou, že u příjmů uvedených v odst. 2 písm. a) – úroky z dluhopisů – se základ daně a sražená daň nezaokrouhlují a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. To znamená, že daň z příjmů se vypočítá z každého úrokového výnosu jednotlivého dluhopisu, a až následně se sečtou všechny takto vypočítané částky pro daného plátce – a teprve pak se tento součet zaokrouhlí na celé koruny dolů. V tomto případě již teoreticky může vzniknout daňová povinnost i z držby korunových dluhopisů.
 
Výše uvedený postup se však vztahuje pouze na fyzické osoby. U úrokových příjmů z držby dluhopisů vyplácených právnickým osobám se celý úrokový příjem zdaňuje v rámci obecného základu daně z příjmů právnických osob.

Uplatnění slevy na poplatníka
Od ledna jsem nastoupil na hlavní pracovní poměr do zaměstnání. Minulý rok jsem ve stejné práci pracoval na dohodu o pracovní činnosti. Od ledna mám hrubou mzdu 20.000 Kč a dostal jsem pouze 13.780 Kč. Mohu si uplatnit slevu na poplatníka?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Zaměstnanec je oprávněn podepsat prohlášení poplatníka a uplatňovat slevy na dani pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud jste ve stejném období neměl prohlášení poplatníka podepsané u jiného zaměstnavatele, můžete jej podepsat a slevu na poplatníka uplatnit. Slevu na poplatníka Vám zaměstnavatel uplatní nejdříve ve mzdě za měsíc následující po podpisu prohlášení (viz § 38k odst. 1 zákona o daních z příjmů). Neuplatní ji však zpětně na již spočítanou mzdu za leden. O slevu za leden ale nepřijdete. Můžete ji zpětně uplatnit v rámci ročního zúčtování daně, popř. ve vlastním daňovém přiznání za rok 2016.

Daň z přidané hodnoty

DPH u pronájmu hotelu a kauce
Pokud jako OSVČ, plátce DPH, pronajmu celý hotel bez restaurace (pouze ubytování se snídaní) jinému plátci daně, mám fakturovat nájemné hotelu s 21% sazbou daně? Na účet byla podnikateli pronajímajícímu hotel připsána kauce od nájemce ve výši 340.000 Kč. Tuto bude pronajímatel po ukončení pronájmu hotelu (může to být i za několik let) vracet buď v plné výši, nebo poníženou o částku na úhradu případných škod na hotelovém vybavení. Jak tuto kauci zaúčtovat? Podléhá DPH?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle zákona DPH je nájem vybraných nemovitých věcí obecně osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Plátce se však může rozhodnout, že u nájmu vybrané nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností daň uplatní. Nájemné pak podléhá základní sazbě DPH 21 %.
 
Pokud je ve smlouvě uvedeno, že se jedná o kauci (záruku), která bude po ukončení nájmu nájemci vrácena, případně v případě vzniklých škod započtena na pohledávku, nejedná se o úplatu, z níž by vznikla povinnost přiznat daň. DPH na výstupu by se odvedla až v případě úhrady nějakých pohledávek za nájemce. Naopak pokud by ve smlouvě bylo uvedeno, že kauce bude započtena například na poslední nájem, pak se jedná o zálohu a plátci by tak vznikla povinnost přiznat daň.
 

Zpětné uplatnění DPH ze splátek finančního leasingu
Podnikatel je registrován k DPH od 16. 1. 2016. Smí si uplatnit do odpočtu také DPH ze splátek finančního leasingu osobního automobilu vloženého do obchodního majetku v 8/2015? Myslím tím splátku od 8/2015 do 12/2015.
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Podle § 79 odst. 1 zákona o DPH („ZDPH“) má nárok na odpočet při registraci osoba povinná k dani u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Obchodním majetkem se dle § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH myslí souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností.
 
Finanční leasing je považován za službu a ve většině leasingových smluv je zakotveno, že vlastníkem předmětu leasingu je pronajímatel a vlastnické právo bude převedeno až po ukončení leasingu. S tím, že dosavadní nájemce má právo odkupu předmětu leasingu. Předmět leasingu tedy není součástí obchodního majetku nájemce po dobu trvání leasingu, ale až po jeho ukončení. Leasingové splátky jsou považovány za službu – nájem. Tudíž DPH z plateb finančního leasingu před registrací k DPH nelze uplatnit.
 
Na druhé straně, pokud by v leasingové smlouvě byla zakotvena povinnost odkupu předmětu leasingu (nikoliv možnost), půjde o dodání zboží, u kterého vzniká nárok na jednorázový odpočet DPH, a to k okamžiku předání předmětu leasingu. Pokud by toto datum dodání zboží (předmětu leasingu s povinností odkupu) bylo v období 12 měsíců před registrací, lze uplatnit odpočet z dodaného zboží. Doporučuji tedy nejprve prozkoumat smlouvu o leasingu, zda máte právo odkupu nebo povinnost odkupu. Od toho se bude odvíjet vliv na odpočet DPH.
 

Zpětný odpočet na automobil
Nejsem plátce DPH, ale v nejbližším období (letošní rok) se stanu povinným plátcem z důvodu překročení hranice 1.000.000 Kč. Mojí činností na základě živnostenského oprávnění je hostinská činnost a jsem přihlášen jako plátce paušální daně. Musím si pořídit nyní nové auto – budu mít možnost dodatečně odpočítat DPH, až se stanu oficiálním plátcem?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Podle § 79 zákona o DPH („ZDPH“) má osoba povinná k dani nárok na odpočet u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a to v případě, že toto plnění je ke dni registrace k DPH součástí obchodního majetku. Pokud si tedy plátce pořídí automobil (dlouhodobý majetek) do 12 měsíců před registrací k DPH, má nárok na odpočet, který však lze uplatnit pouze za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem – to znamená v prvním přiznání k DPH. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se použije ustanovení § 78d odst. 2 ZDPH, kde je stanoveno, že částka nároku na odpočet je rovna součinu částky vypočtené podle § 78a odst. 1, popřípadě odst. 4 ZDPH a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně.
 
Příklad: Podnikatel si pořídil v říjnu 2015 automobil, který vložil do obchodního majetku a používá ho pouze pro svou ekonomickou činnost s plným nárokem na odpočet daně. Pořizovací cena automobilu byla 605.000 Kč (základ daně 500.000 Kč, DPH 21 % 105.000 Kč). Podnikatel se ke dni 1. 2. 2016 stal plátcem DPH.
 
Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí u automobilu 5 let. K datu, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem (k 1. 2. 2016) běží druhý rok této lhůty, jelikož vůz byl pořízen v říjnu 2015. Do počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně se započítává i rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna (rok 2016). Počet zbývajících let do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně tedy činí čtyři roky. Částka odpočtu daně se vypočítá jako 1/5 ze součinu částky daně na vstupu a rozdílem mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni registrace. Ukazatel nároku na odpočet daně je 100 %, jelikož je automobil podnikatelem využíván pouze pro zdanitelná plnění.
 
Částka nároku na odpočet daně: 1/5 × 105.000 × (1 − 0) × 4 = 84.000 Kč
 

Nákladový doklad z roku 2015 v kontrolním hlášení
Mám nákladový doklad z roku 2015, u kterého ale uplatňuji DPH až v roce 2016. Bude tento doklad zahrnut do kontrolního hlášení za leden 2016?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Přijaté zdanitelné plnění se v kontrolním hlášení vykazuje v období, ve kterém nárokujete nárok na odpočet. Tedy zjednodušeně, kdy dáváte do přiznání k DPH, tehdy dáváte do kontrolního hlášení. Ve sloupci DPPD v části B.2. kontrolního hlášení, tj. pokud půjde o plnění nad 10.000 Kč, vykážete datum uskutečnění zdanitelného plnění uvedené na dokladu. Tj. ve Vašem případě bude doklad vykázán v daňovém přiznání a kontrolním hlášení za leden 2016 a ve sloupci DPPD bude datum z roku 2015.

Účetnictví

Faktura v režimu reverse charge s DUZP v roce 2015
Společnost s ručením omezeným obdržela dne 18. 1. 2016 fakturu s přenesenou povinností, datum uskutečnění je 31. 12. 2015. Je správné zaúčtovat fakturu do roku 2015?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
V případě přenesení daňové povinnosti v tuzemsku vzniká příjemci plnění povinnost odvést DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Ve Vašem případě k 31. 12. 2015. Náklady se účtují do období, se kterým věcně a časově souvisejí. Pokud náklad souvisí s rokem 2015, bude doklad zaúčtován v roce 2015. K 31. 12. 2015 vznikne povinnost odvést daň (a zároveň nárok na odpočet) a vykázat plnění ve výpisu z režimu přenesení – za prosinec, popř. 4. čtvrtletí 2015. Pokud již bylo přiznání podáno, je třeba podat dodatečné. Plnění se nebude zahrnovat do přiznání DPH ani do kontrolního hlášení za leden 2016.
 

Správné zaúčtování akcií
Společnost s ručením omezeným koupila v roce 2012 akcie a zaúčtovala na účet 063. Akcie mají podle výpisu ke konci roku 2015 vyšší hodnotu. Zaúčtuji je jako 063/414, je to tak správně?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Jedná se o dlouhodobý finanční majetek společnosti a uvedené zaúčtování přecenění na reálnou hodnotu je správné.
 

Jak zaúčtovat odchylku metody vážené nákupní ceny?
Vedeme sklad způsobem A. Jak mám zaúčtovat odchylku metody vážené nákupní ceny? Na jaké účty?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Při vedení skladu způsobem A se postupuje tak, že účetní jednotka vede zásoby na skladě po celou dobu od okamžiku jejich pořízení a přijetí na sklad až do okamžiku jejich výdeje do spotřeby, k prodeji apod. Zásoby se promítají do nákladů účetní jednotky až při jejich spotřebě. Během účetního období se účtují jako samostatné účetní operace všechny přírůstky a úbytky zásob.
 
Pořizovací cenu zásob lze rozdělit na cenu pořízení nebo na předem stanovenou cenu pořízení a odchylku od skutečné ceny pořízení a náklady s pořízením související. Při vyskladnění zásob se tyto náklady, popřípadě odchylky, rozpouštějí způsobem stanoveným vnitřním předpisem účetní jednotky.
 
Příklad:
 

                                                                         
 
Při účetní závěrce je nutné odchylky zaúčtovat prostřednictvím interních dokladů. Při účtování v programu POHODA je přímo v sestavě odchylek uveden i jejich účetní předpis.

Pracovněprávní oblast

Nárok na dovolenou zaměstnankyně po mateřské a rodičovské
Zaměstnankyně nastoupila 11. 3. 2010 na mateřskou dovolenou (až 22. 9. 2010), rodičovská trvala do 30. 9. 2012 a ihned nastoupila bez vyčerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou na další mateřskou od 1. 10. 2012 do 12. 4. 2013. Dále 13. 4. 2013 až 31. 10. 2015 pokračovala na rodičovské dovolené. Jaký má nárok na dovolenou?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok je rozhodující, zda pracovní poměr trval po celý kalendářní rok a zda v daném roce zaměstnanec odpracoval alespoň 60 dnů. To stanovuje § 212 zákoníku práce („ZP“). Mateřská dovolená se pro účely výpočtu dovolené považuje za výkon práce a rodičovská dovolená se za tuto dobu považuje jen po dobu, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. To znamená, že se doba čerpání rodičovské dovolené navazující na mateřskou dovolenou neposuzuje jako výkon práce.
 
Trval-li pracovní poměr zaměstnankyně celý rok, vznikl jí v roce 2010, kdy čerpala mateřskou dovolenou dle uvedeného po více než 60 pracovních dnů, nárok na celou výměru dovolené. Přestože část roku čerpala rodičovskou dovolenou, nebude jí dovolená krácena v souladu s ustanovením § 223 odst. 1 ZP. To stanovuje, že nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v § 212 odst. 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce (tj. např. rodičovská dovolená), zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o 1/12 a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o 1/12. Dle Vámi uváděného (za předpokladu práce v pravidelném rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku) ale nedošlo k „zameškání“ 100 směn, proto nemůže být dovolená krácena.
 
Při nastoupení na další mateřskou dovolenou došlo k výkonu práce a v roce 2012 tak došlo k naplnění podmínky alespoň 60 odpracovaných dní. Zaměstnankyně však „zameškala“ více než 100 směn – nárok tedy bude zkrácen o 5/12.
 
V roce 2013 byla podmínka opět naplněna, ale dojde ke krácení dovolené (kvůli zameškání více jak 100 směn) – nárok na dovolenou bude zkrácen o 4/12.