Jak uspořit na daních při výzkumu a vývoji

Legislativa našeho státu umožňuje od roku 2005 uplatňovat odčitatelnou položku na výzkum a vývoj. Tato odčitatelná položka je zakotvena v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), konkrétně v § 34. Zákon prošel novelizací v roce 2014, kdy došlo k několika změnám. Jak postupovat při uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj, o tom stručně pojednává pokyn D-288.

Výzkum a vývoj

Spolehlivě určit, co je a co není výzkum a vývoj, nelze vždy zcela jednoznačně. Podle § 34 ZDP má projekt výzkumu a vývoje podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části související s realizací projektu výzkumu a vývoje.
 
Dále je nutné dbát podmínky přítomnosti ocenitelného prvku novosti a vyjasnění technické či výzkumné nejistoty a vyloučit neuplatnitelné činnosti, např. inovace. I tak se mohou vyskytnout sporné případy, které v posledních letech musely rozhodovat soudy. A právě v takových případech by měly nově charakter projektů výzkumu a vývoje kromě úředníků posuzovat odborné osoby nebo komise. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu v případě sporu společnosti Fortell s orgány finanční správy (spis. zn. 10 Afs 24/2014).

Dvě nezbytné podmínky pro uplatnění daňového odpočtu

1. Projekt výzkumu a vývoje

Jednou z podmínek prokázání existence projektu výzkumu a vývoje je písemný dokument o jeho založení. Ten musí být schválen ještě před zahájením samotného projektu.
 
Dokument musí obsahovat základní informace o projektu:

• základní identifikační údaje o firmě,
• cíle projektu,
• dobu řešení projektu,
• předpokládaný rozpočet,
• jména všech osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu, je nutné uvést též jejich kvalifikaci a formu pracovněprávního vztahu,
• způsob kontroly a hodnocení postupu řešení,
• den a místo schválení projektu,
• jméno a podpis odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje.

2. Oddělená evidence nákladů

Oddělená evidence nákladů slouží k přehlednému vyjádření jednotlivých nákladových položek. Z podnikového účetnictví je důležité jednoznačně určit a prokázat náklady, které přímo souvisí s konkrétním projektem výzkumu a vývoje.
 
Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu se (dle § 34b odst. 1 ZDP) rozumí výdaje (náklady), které:

• poplatník vynaložil při realizaci projektu výzkumu a vývoje na:
  • experimentální či teoretické práce,
  • projekční a konstrukční práce,
  • výpočty,
  • návrhy technologií,
  • výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části související s realizací projektu výzkumu a vývoje,
• jsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a
• jsou evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů).

Některé dílčí postupy však nejsou zákonem přesně definované, a proto dochází k rozdílným postupům při uplatňování, nejasnostem při finančních kontrolách, daňovým řízením a nakonec i soudům.

Náklady na výzkum a vývoj

Podmínkou uplatnitelnosti nákladů na výzkum a vývoj je časová a věcná souvislost s projektem výzkumu a vývoje. Všechny uplatněné náklady musí být uvedeny v oddělené evidenci nákladů, která splňuje podmínku průkaznosti a přehlednosti.
 
Za náklady vynaložené na realizaci projektů výzkumu a vývoje lze podle pokynu D-288 pro účely odpočtu na výzkum a vývoj považovat:

• osobní náklady na výzkumné a vývojové zaměstnance, nebo jejich prokazatelnou část,
• odpisy hmotného movitého majetku a nehmotného majetku používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, nebo jejich příslušnou část,
• náklady na materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na knihy a časopisy,
• další provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, např. na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné,
• úplata nebo její část u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje (nově od roku 2015),
• cestovní náhrady poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s projektem vývoje a výzkumu.

Od roku 2014 je možné navíc uplatnit 110 % z nárůstu nákladů na výzkum a vývoj oproti předchozímu období.

Náklady, které nelze do odpočtu zahrnout

Při uplatňování odpočtu na výzkum a vývoj je důležité zamezit dvojí podpoře. Proto je nutné vyloučit z odpočtu náklady, které jsou financovány z veřejných zdrojů. Jedná se především o dotační tituly zaměřené přímo na výzkum a vývoj, vytvoření pracovních míst nebo nákup majetku.
 
Obecně platí, že z odpočtu jsou vyloučeny služby. Výjimku tvoří služby poskytnuté veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou organizací. Totéž se týká nehmotných výsledků výzkumu a vývoje.
 
Náklady vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu nejsou:

• náklady, na něž byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů,
• náklady na služby, s výjimkou nákladů na:
  • služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné organizace,
  • úplatu u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje,
• licenční poplatky,
• náklady na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, pořízené od jiných osob, s výjimkou těch, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné organizace.

Příklad

Firma během účetního období (roku) vynaložila na vývoj nového stroje 2 000 000 Kč. V této částce byly zahrnuty mzdové náklady pracovníků a materiál na prototypový model. Při splnění všech podmínek může firma uplatnit odpočet na výzkum a vývoj. Daňová úspora by mohla v tomto případě být až 380 000 Kč (při sazbě daně 19 %).
 
2 000 000 x 0,19 = 380 000
 
Pokud v předcházejícím období firma vynaložila na výzkum a vývoj 1 000 000 Kč, může využít možnosti uplatnění 110 % z meziročního nárůstu nákladů a ušetřit tak celkem 399 000 Kč.
 
(1 000 000 + 1 000 000 × 1,1) × 0,19 = 399 000
 

Článek byl připravený ve spolupráci se SmarTech Solutions, s.r.o.