Výzvu „Podpora sociálního podnikání“, v níž je pro zájemce připraveno až sto milionů korun, vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí („MPSV“). Sociální podnikání se zaměřuje na integraci znevýhodněných osob na trh práce. Kromě OSVČ a firem mohou žádat o dotaci také neziskové organizace poskytující sociální služby.
 
Žádat o dotaci mohou:

• osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ),
• obchodní korporace vymezené zákonem o obchodních korporacích (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení, družstva),
• nestátní neziskové organizace, a to:
  • obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona o obecně prospěšných společnostech,
  • ústavy dle § 402 až § 418 nového občanského zákoníku,
  • církevní právnické osoby zřízené podle zákona o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně-právní ochranu dětí.
  • spolky dle § 214 až § 302 nového občanského zákoníku.

Výše uvedené právní formy nestátních neziskových organizací musí v rámci své hlavní činnosti poskytovat základní druhy a formy sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb. Jejich výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části třetí, hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách.
 
V době podání žádosti je třeba, aby byl žadatel registrovaným poskytovatelem sociálních služeb podle výše uvedeného zákona a sociální službu poskytoval minimálně po dobu 12 měsíců.
 
Přílohou žádosti je podnikatelský plán a rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku.

Žádosti je možné předkládat do 30. září 2016. Pro případné zájemce vypsalo MPSV termíny seminářů, které se budou konat v Praze a jeden v Hradci Králové.

Tři čtvrtiny sociálních podniků fungují i po vyčerpání dotace

Prostřednictvím Evropského sociálního fondu přispělo MPSV v minulém programovém období více než 350 miliony korun na celkem 120 projektů. Po vyčerpání dotace jich funguje 79 %, jak vyplynulo z dotazníkového šetření provedeného ministerstvem v březnu a dubnu.
 
„Sociální podnik není charita – musí fungovat jako kterákoliv jiná firma. Jsme velmi rádi, že většina podniků je v provozu nadále i bez pomoci evropských peněz, což znamená, že jejich podnikatelský plán byl úspěšný,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
 
Nejvíc sociálních podniků se zaměřilo na pohostinství a stravovací služby (24 %), oblíbeným oborem jsou i úklidové služby a údržba nemovitostí (shodně po 20 %). Dvě třetiny podniků zaměstnávají lidi se zdravotním postižením, nejčastěji pracovníky s tělesným postižením či duševním onemocněním. Méně obvyklé je zapojení lidí se zrakovým, sluchovým nebo mentálním postižením.
 
Druhou nejvíc zastoupenou znevýhodněnou skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní – alespoň jednoho takového člověka zaměstnává 57 % podniků.
 
Principy a charakteristiky sociálního podnikatele:

• veřejně se hlásí ke společensky prospěšnému cíli, kterým je zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce,
• podíl zaměstnanců ze znevýhodněných skupin činí v podniku minimálně 30 %,
• více než 50 % zisku je znovu investováno do rozvoje podniku a/nebo naplňování jeho společensky prospěšného cíle,
• při výrobě a spotřebě zohledňuje environmentální aspekty a svou poptávku a nabídku směřuje alespoň částečně do daného regionu a přispívá tak k jeho rozvoji.