Důchodová reforma je jedním z nejvíce diskutovaných politických témat. Minulá vláda spustila od 1. 1. 2013 penzijní reformu, která spočívala v rozčlenění spoření na důchod do tří pilířů:

• první pilíř – povinné důchodové pojištění,
• druhý pilíř – důchodové spoření,
• třetí pilíř – doplňkové penzijní spoření.

Současná vládní koalice prosadila zrušení druhého pilíře důchodové reformy, který skončil v roce 2015. Od roku 2016 si tak přispěvatelé do tohoto pilíře přestali tímto způsobem spořit a do konce září 2016 se musí rozhodnout, jak s naspořenou částkou naloží. Možnost je buď si peníze nechat vyplatit, nebo je nechat převést do třetího pilíře.
 
Po ukončení druhého pilíře se tedy začalo diskutovat, jak postupovat dál, neboť je jasné, že je potřeba motivovat lidi v produktivním věku ke spoření na důchod. V současné době tak změnou zákonů dochází k zatraktivnění penzijního a životního pojištění, a to především přes zvýšení daňových úlev spoření na stáří.

Spoření na důchod příspěvkem zaměstnavatele v současných podmínkách

Na důchod si tak nyní můžeme spořit buď v rámci penzijního pojištění, nebo využít životní pojištění. Příspěvek zaměstnavatele do těchto fondů je pak do určité výše osvobozen od daně z příjmů a neodvádí se z něj ani sociální a zdravotní pojištění.
 
Hranice osvobození je stanovena následovně:

• do konce roku 2016: 30 000 Kč,
• od roku 2017: 50 000 Kč.

Lze využít u zaměstnanců, kteří mají u zaměstnavatele uzavřenu pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.
 
Osvobozené platby zaměstnavatele pak jsou:

• příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření,
• příspěvek na penzijní pojištění,
• příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění = životní pojištění.

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření

Penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázané na účet zaměstnance u penzijní společnosti je nejstarší formou spoření na důchod. Od roku 2013 jej nahradilo doplňkové penzijní spoření. Původní smlouvy na penzijní připojištění se převedly do transformovaného fondu se zachováním obdobných podmínek, nebo si jejich účastníci mohli zvolit přechod do doplňkového penzijního spoření. Od roku 2013 tak lze nově sjednat pouze smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, v transformovaném fondu pouze dobíhají staré smlouvy.
 
Tyto dvě formy spoření tvoří dohromady třetí pilíř důchodové reformy. V obou spořeních je možnost získávání státního příspěvku.
 
V doplňkovém penzijním spoření si může účastník sám ovlivňovat zhodnocení svých úspor tím, že se rozhoduje, do jakého účastnického fondu bude investovat. Účastnické fondy se liší mírou rizikovosti a tím také výší výnosů.

Penzijní pojištění

Dále může zaměstnavatel přispívat formou platby na penzijní pojištění poukázané ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění.
 
Zde musí být splněny následující podmínky:

• byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let,
• právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění.

Institucí penzijního pojištění se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je:

• provozován na principu fondového hospodaření,
• zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
• povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

V tomto případě se jedná o penzijní pojištění na základě zákona č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. V roce 2011 byla schválena jeho novela, která upravuje pravidla činnosti institucí penzijního pojištění, ale současně zamezuje jejich vzniku v ČR.
 
Evropský soudní dvůr v minulosti rozhodl, že ČR sice nemusí zaměstnanecké penzijní pojištění zavádět, ale musí zavést do svého právního řádu příslušná ustanovení. Proto jsou tato ustanovení i v zákoně o daních z příjmů, ač je v současné době nelze aplikovat.

Soukromé životní pojištění

Poslední možnou osvobozenou platbou je platba na soukromé životní pojištění – tedy příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění.
 
Osvobození platí i v těchto případech:

• při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
• stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění,
• v případě smrti.

Současně musí být splněny následující podmínky:

• výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
• podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
• pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
• právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné.

Osvobození zaniká:

• dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo
• dojde-li k předčasnému ukončení pojistné smlouvy.

Pokud osvobození zanikne, příjmem podle § 6 zákona o daních z příjmů (ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo) jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny.
 
Dodanění dle výše uvedeného se neuplatní za podmínek:

• kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo
• v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
• v případě smrti.

Výjimkou jsou pak pojistné smlouvy, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele.
 
Tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnanec je pouze povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.

Uplatnění nákladů ze strany zaměstnavatele

Všechny uvedené příspěvky zaměstnavatelů zaměstnancům jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Do uvedeného limitu (v roce 2016 do 30 000 Kč, od roku 2017 do 50 000 Kč) jde také o plnění osvobozená od daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnance. Podmínkou daňové uznatelnosti je zakotvení práva zaměstnanců na příspěvek zaměstnavatele v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvě.
 
Pokud by zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem vyšší příspěvek, překračující uvedený limit v daném roce, pak by sice celý tento příjem byl daňově účinný pro zaměstnavatele, nicméně by rozdíl nad limit podléhal odvodu sociálního a zdravotního pojištění.
 
Pro rok 2016 je tedy daňově nejvýhodnější zaměstnanecký benefit do penzijního a životního pojištění v částce 2 500 Kč měsíčně, od roku 2017 to pak bude částka 4 166 Kč měsíčně.

Související články:
Zrušení životního pojištění – daňové dopady
Životní pojištění – dodanění v daňovém přiznání