Otcovská je poměrně nový institut zavedený na počátku roku 2018. Kdo má nárok na její čerpání a jaké jsou podmínky? Koho zákon naopak vylučuje z čerpání této dávky? A jaká jsou její další specifika?
Otcovská je v rámci systému nemocenského pojištění novou sociální dávkou od data 1. 2. 2018. Jejím účelem je kompenzace příjmu v důsledku přerušení výdělečné činnosti. Téma otcovské poporodní péče upravuje zákon o nemocenském pojištění.
Otcovská je nepostižitelná exekučními srážkami. Jejímu čerpání nebrání skutečnost, že matka dítěte pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Jedná se totiž o náhradu příjmu otce ze systému dávek nemocenského pojištění. Platí, že otcovská náleží muži jen jednou, tedy i v případě, kdy se narodilo či bylo svěřeno do péče více dětí.
Nástup na otcovskou si otec dítěte určuje samostatně a nelze ji čerpat ve dnech pracovního klidu. Pokud je dítě v průběhu čerpání otcovské v nemocnici nebo zemře, podpůrčí doba se nestaví a otcovská pak náleží po celou podpůrčí dobu sedmi kalendářních dnů. Pokud je však v průběhu jejího čerpání hospitalizován otec, otcovská mu nenáleží.
Do tří let by se otcovská měla prodloužit ze sedmi na deset dní. Stanovuje to nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, která bude muset být v České republice zavedena do legislativy nejpozději do začátku srpna 2022. Směrnice si klade za cíl přispět k rozdělení péče mezi muže a ženu, a zaručit tak lepší uplatnění matek na trhu práce.
Aby mohla být dávka vyplacena, musí být současně splněno několik podmínek. Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na nemocenském pojištění, tzn. v případě zaměstnance je to trvání zaměstnání s účastí na pojištění v době nástupu na tuto dávku.
U osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) musí být splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň třech měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.
Nárok na dávku nevzniká, pokud k nástupu na otcovskou dojde až po zániku pojištění. Nárok na otcovskou nemají studenti a osoby vedené na úřadu práce. Zaměstnanci zaměstnaní na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) s měsíčním zúčtovaným příjmem do výše 10 000 Kč včetně rovněž nemají nárok na otcovskou, nevzniká jim totiž účast na nemocenském pojištění.
Příjemci dávky
Kdo se pro účely této dávky považuje za jejího příjemce? Jde o otce dítěte, který je uveden v rodném listu, přičemž rodiče dítěte nemusí být sezdaní. Nárok na otcovskou tedy nemá druh či manžel matky dítěte, který není jeho otcem. Dále je příjemcem této dávky muž, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, není-li dítě starší sedmi let.
Podle zákona má nárok na otcovskou:
- zaměstnanec s pracovní smlouvou (i při zaměstnání malého rozsahu), na DPP (ve výši alespoň 10 001 Kč) nebo na dohodu o pracovní činnosti,
- jednatel společnosti, uvolněný člen zastupitelstva,
- člen statutárního orgánu, který v době, kdy nárok na otcovskou uplatňuje, je pojištěn, tj. zúčtovaný příjem činí alespoň 3 000 Kč,
- OSVČ, která se dobrovolně účastní na nemocenském pojištění po dobu alespoň třech měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.
Nárok na otcovskou naopak nemá:
- muž, jehož dítě je umístěno v zařízení nahrazující péči rodičů nebo je umístěno do péče náhradních rodičů,
- otec ve výkonu trestu, v zabezpečovací detenci nebo ve vazbě, je-li účasten pojištění,
- druh, manžel matky dítěte, který není jeho otcem.
Dávka otcovské se muži poskytuje po dobu sedmi kalendářních dní vcelku. Podmínkou je, že od porodu neuplynulo více než šest týdnů. Nástup na otcovskou je tedy možný maximálně do konce šestého týdne od narození dítěte.
Výše otcovské
Výpočet otcovské je stanoven totožným způsobem jako peněžitá pomoc v mateřství. Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Zopakujme si základní pojmy.
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem OSVČ je pak úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění.
Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Podání žádosti
Žádost o dávku podává zaměstnanec před nástupem na čerpání dávky u svého zaměstnavatele, který je povinen jí předat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“). Současně s tím musí zaměstnanec svého zaměstnavatele požádat o rodičovskou dovolenou na základě zákoníku práce.
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o době čerpání otcovské pro účely nemocenského a důchodového pojištění. Dny otcovské jsou uváděny jako vyloučené dny na příloze k žádosti o dávku při následném uplatnění nároku na vyplacení dávek nemocenského pojištění.
V případě, že se jedná o OSVČ, podává žádost u příslušné OSSZ, u které je registrovná. Tiskopis „Žádost o dávku otcovské poporodní péče“, na kterém se žádost o dávku podává, je k dispozici na kterékoliv OSSZ.
Pokud se dítě narodilo v zahraničí, je nutné k žádosti přiložit doklad prokazující otcovství. V případě, že došlo k převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče, je třeba k žádosti přiložit rozhodnutí tohoto orgánu.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.