Vzniklý zisk z předchozího účetního období můžeme v zásadě použít (rozdělit) různými způsoby:

• na vyrovnání ztráty z minulých období,
• na převod do fondů,
• převedeme na nerozdělené zisky minulých let,
• rozdělíme/vyplatíme společníkům (případně jiným osobám).

Účetní zachycení zisku a jeho rozdělení

Zisk předchozího účetního období (jako rozdíl mezi výnosy a náklady) evidujeme před jeho rozdělením na účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení na straně D, ze kterého ho pak na základě rozhodnutí valné hromady převádíme na příslušné účty.
 

431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
429 – Neuhrazené ztráty minulých let
421 – Fondy (např. rezervní fond)
428 – Nerozdělené zisky minulých let
364 – Závazky ke společníkům při rozdělení zisku
 
I pokud by valná hromada o rozdělení zisku nerozhodla (např. by se vůbec nesešla), celý zůstatek účtu 431 (strana D) by se převedl na účet 428 – Nerozdělený zisk minulých let. Případný povinný rezervní fond by se však bez rozhodnutí valné hromady netvořil.
 
O rozdělení zisku (a schválení účetní závěrky) rozhoduje valná hromada do šesti měsíců od skončení účetního období. Zisk lze rozdělit „nově“ nejen mezi společníky, ale i mezi jiné osoby (například zaměstnance, jednatele atp.) – pokud tak určí společenská smlouva.
 
Podíl na zisku je splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení (pokud společenská smlouva nebo valná hromada neurčí jinak).
 
O vyplacení podílu na zisku pak rozhoduje statutární orgán (jednatel či jednatelé). Pokud by rozdělení zisku a podílů na zisku bylo v rozporu s pravidly zákona o obchodních korporacích, podíly na zisku se nevyplatí. Pokud by se přesto vyplatily, mělo by se za to, že členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře (se všemi důsledky).
 
Důležitým pravidlem, které brání vyplacení zisku (nebo zálohy na něj), je pravidlo, že tímto vyplacením nesmí dojít k úpadku (mělo by se brát v úvahu také to, jak vypadá nebo bude vypadat hospodaření v roce vyplacení).
 
Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů.
 
Podíly na zisku se nevracejí, ledaže by osoba, které byl podíl vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené zákonem o obchodních korporacích (v pochybnostech se pak předpokládá dobrá víra osoby, které byl podíl vyplacen).
 
Na zisku se společníci podílejí v poměru svých podílů (pokud neurčí společenská smlouva jinak) a podíly na zisku se vyplácejí v penězích na náklady společnosti na adresu společníka nebo na jeho bankovní účet (neurčí-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak).

Zdanění vyplacených podílů na zisku

Nejčastěji je podíl na zisku s. r. o. vyplácen společníkovi – fyzické osobě. Po tom, co společnost zdaní svůj zisk 19% daní z příjmů právnických osob, ze zisku k vyplacení tomuto společníkovi srazí 15% srážkovou daň a společníkovi vyplatí 85 %. Tímto jsou daňové povinnosti společníka splněny a tyto příjmy již ani neuvádí do svého daňového přiznání (pokud by ho podával).
 
Společnost tuto srážkovou daň sráží při výplatě podílů na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku. Daň se pak odvádí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinna srážku provést.

Zálohy na podíly na zisku

Zákon o obchodních korporacích od 1. 1. 2014 zavedl i možnost výplaty záloh na podíly na zisku. Tyto zálohy lze vyplácet pouze na základě mezitímní účetní závěrky, ze které navíc vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku.
 
Výše zálohy na výplatu zisku nesmí být vyšší, než kolik činí součet:
 

 
K výplatě zálohy nelze taky použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.
 
Zdanění záloh na podíly na zisku je naprosto stejné jako zdanění výplaty samotného podílu na zisku.
 
Po sestavení a schválení řádné účetní závěrky a rozhodnutí o výplatě podílu na zisku se záloha započítá na částku schválenou k vyplacení. Přesahuje-li podíl na zisku k vyplacení zálohu, doplatí se srážková daň z rozdílu a rozdíl se vyplatí společníkovi. Pokud by valná hromada vyplacení podílu na zisku neschválila, nebo by se vůbec nesešla, potom by společník vyplacenou zálohu musel vrátit.
 
Situaci, kdy by záloha převýšila konečnou částku určenou k vyplacení, předpisy sice výslovně neřeší, ale z obecných principů a pravidel lze dovozovat povinnost tento „přeplatek“ taky vrátit.
 
U záloh je nutné zdůraznit, že v rozvaze máme novou položku A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku, kde tuto zálohu vykazujeme.

Příklad – výplata zálohy na podíl na zisku

432 – Zálohy na podíl na zisku
364 – Závazky ke společníkům při rozdělení zisku
342 – Ostatní přímé daně
221 – Bankovní účet