„Zákony jsou džungle.“ Jak často jsme si možná toto úsloví řekli nebo jsme se s tímto názorem setkali. Nicméně někdy není nazbyt než se touto „džunglí“ prokousat. My vám v tom dnes pomůžeme a možná sami zjistíte, že to často není až tak zlé, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Klíčovým předpisem pro tuto problematiku je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením se zabývá Část třetí, konkrétně od § 68 do § 84.

Již první věta § 68 v odst. 1 nám říká, že „fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.“ Byť se to zdá pro většinu z nás samozřejmé, toto ustanovení je velmi důležité, neboť v poslední době docházelo ve většině případů spíše ke „zneužívání“ výhod pro zdravotně postižené ze stran zaměstnavatelů, než k účelu, pro který je tento zákon určil. Z tohoto důvodu také došlo za poslední roky k výrazným legislativním změnám jak pro zaměstnavatele, tak pro zdravotně postižené zaměstnance.

Chráněné pracovní místo (§ 75)

Nejdříve se zaměříme na největší změnu, ke které v letošním roce došlo. V § 75 část nazvaná Chráněné pracovní místo (CHPM) v odstavci 1 vcelku srozumitelně tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti charakterizuje: „Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let.“

Laicky řečeno, každý zaměstnavatel, který se nyní rozhodne zaměstnat osobu se zdravotním postižením, může požádat svůj příslušný úřad práce o vymezení CHPM na každého takového zaměstnance. Pokud se rozhodne zaměstnat dva, tři, pět, deset či více zaměstnanců, pro každého jednoho zaměstnance bude vymezeno jedno CHPM. V dalších odstavcích je uvedeno, za jakých podmínek je příspěvek poskytnut a co je třeba splnit ze strany zaměstnavatele.

Zejména se jedná o podmínku neexistence dluhů (s taxativně uvedenými výjimkami) u finančního úřadu, zdravotních pojišťoven, ČSSZ a celního úřadu. Odstavec 6 dále seznamuje s formálními náležitostmi žádosti o zřízení či vymezení CHPM.

Ve čtvrtém odstavci je uvedeno, jak se stanoví výše příspěvku na zřízení CHPM: „Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.“

Pozorný čtenář si jistě všimne, že je zde zmínka o „maximální výši příspěvku“. Minimální částka příspěvku, se kterou může zaměstnavatel vždy počítat, zde však není uvedena. Každý úřad práce může stanovit rozdílnou výši příspěvku. Pokud bude postupovat obdobným „klíčem“, jako tomu bylo doposud, bude vzata v potaz zejména míra nezaměstnanosti v daném městě či kraji. Proto doporučujeme ještě před samotným podáním žádosti osobně navštívit pracoviště úřadu práce, v jehož působnosti zvažujete zaměstnat zdravotně postižené a projednat zde, s jakou částkou můžete počítat.

Záleží však často na ochotě každého úředníka, do jaké míry bude sdílný a přístupný. Jasně a stručně, v Praze je míra nezaměstnanosti nejnižší, proto nelze rozumně očekávat, že zde bude příspěvek na stejné úrovni jako např. v Mostě, kde je v současné době míra nezaměstnanosti nejvyšší v ČR.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM (§ 76)

Dostáváme se nyní k druhému příspěvku, o který může zaměstnavatel úřad práce požádat. První podmínkou však je, aby již měl s úřadem práce uzavřenou smlouvu o vymezení či zřízení CHPM dle § 75. Pokud ano, může požádat o příspěvek na provoz tohoto místa.

Nicméně je třeba splnit druhou podmínku, o které se hovoří v poslední větě odstavce 1 v § 76. „Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa.“

Nejdříve je tedy nutné, aby osoba se zdravotním postižením byla na CHPM zaměstnána po dobu 12 měsíců a až poté je možné se na úřad práce obrátit s žádostí o příspěvek na úhradu provozních nákladů.

Roční výše tohoto příspěvku může činit, opět „maximálně“ 48 000 Kč na jedno zřízené CHPM.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM (§ 78)

Nyní se dostáváme k další oblasti, která za poslední roky dostála nemalých změn. My se však, abychom si nepletli hlavu čísly a srovnáváním, zaměříme pouze na aktuální novelu a ustanovení tohoto paragrafu.

Kdo může tento, pro nás již v pořadí třetí, příspěvek využít? Odpověď nám poskytuje první odstavec uvedeného paragrafu: „Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech (§ 75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.“

Pokud tedy má zaměstnavatel na svém pracovišti zaměstnané i další zaměstnance, kteří nejsou osobami se zdravotním postižením, nemusí mít na tento druh příspěvku automaticky nárok. Odstavec 11 totiž uvádí, že pro zjištění této podmínky (zaměstnání více než 50 % osob se zdravotním postižením) je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.

V následujícím odstavci 12 je pak stanoveno, že způsob výpočtu a druhy provozních nákladů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Tímto předpisem je vyhláška č. 518/2004 Sb., a to v Části třetí (§ 11 až § 14), která konkrétně stanoví jak při výpočtu postupovat. Zároveň upozorňujeme, že nelze tento příspěvek, ani předchozí dva příspěvky, poskytnout na ty zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti.

Odstavec 2 následně uvádí výši a účel tohoto příspěvku: „Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl ze základu pojistného z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč.“

Podle následujícího (třetího) odstavce je možné po uplynutí 12 kalendářních měsíců požádat o zvýšení, nejvýše však o 2 000 Kč měsíčně na každého jednoho zaměstnance. Nicméně toto zvýšení nelze uplatnit pro zaměstnance, kteří mají CHPM vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele, např. tedy pro „domácí pracovníky“.

Dle informací Ministerstva práce a sociálních věcí „podmínka 12 měsíců je splněna i v případě, pokud v posledních dvou kalendářních čtvrtletích roku 2011 a v prvních dvou kalendářních čtvrtletích roku 2012 zaměstnavatel zaměstnával v daném období více než 50 % OZP, doba 12 měsíců je splněna tedy i zpětně.“

Uvedený příspěvek je úřadem práce poskytován zpětně za uplynulé čtvrtletí, a to na základě písemné žádosti zaměstnavatele, jež musí být na úřad práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.

Zákon dále stanoví formální náležitosti žádosti o tento druh příspěvku a podmínky, jež je nutné splnit. Jedná se o velmi podobné podmínky, jako u příspěvku na zřízení či vymezení CHPM dle § 75.

A kam zmizely chráněné dílny?

Možná si někteří říkáte „Jak je to s chráněnými dílnami?“. Od 1. 1. 2012 došlo ke sjednocení dvou institutů: Chráněné pracovní dílny a Chráněného pracovního místo do jednoho. Tímto jedním „výsledným institutem“ je právě Chráněné pracovní místo. S pojmem chráněné pracovní dílny se tedy již nesetkáte.

Podle plánu Ministerstva práce a sociálních věcí by mělo tímto krokem dojít ke zjednodušení stávající právní úpravy, stejně tak jako odpadnutí částečné administrativní zátěže pro zaměstnavatele.

Nicméně i nadále je zachováno tzv. náhradní plnění, což je možnost plnit povinný podíl zaměstnávaných osob se zdravotním postižením, a to formou odebírání výrobků či služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením.

Daňové úlevy pro zaměstnavatele

Poslední část článku se bude věnovat výhodám pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené. Sice se nejedná v tomto případě o klasický příspěvek či dotaci, ale rozhodně stojí za zmínku, neboť se díky tomuto opatření dá ročně ušetřit desítky až stovky tisíc korun na dani z příjmů.

Opustíme však již zákon o zaměstnanosti a přesuneme se do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Konkrétně nás bude zajímat § 35. V prvním odstavci se píše, že poplatníkům se daň snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Pokud je výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 tohoto paragrafu desetinné číslo, stanoví se poměrná část z uvedených částek.

Nebojte se zaměstnat zdravotně postižené

Snahou tohoto článku bylo přiblížit nejčastěji využívané finanční příspěvky a možnosti pro ty zaměstnavatele, kteří se nebojí zaměstnat zdravotně postižené uchazeče o zaměstnání. Je samozřejmé, že to s sebou nese určité obavy či možná větší investice (např. na přípravu pracoviště). Nicméně jak jsme si ukázali, nejste na to sami. Stát v tomto nabízí pomocnou ruku, tak proč ji nevyužít? Možná sami budete překvapeni, kolik kvalitní práce dokáže tato často velmi podceňovaná skupina osob pro vás vykonat.

Nebudete-li si vědět rady či kde začít, neváhejte se obrátit na vámi příslušný úřad práce. Ze svých nedávných zkušeností musíme sami říci, že i jednání úředníků již není tak „odtažité“ či „strnulé“, jako tomu možná bývalo. Důležité je při jednáních nic nepředstírat, narovinu seznámit se svým podnikatelským záměrem a snažit se vyjít vstříc. To samé pak můžete očekávat i z druhé strany.

A pokud se s nějakým odmítnutím či nepochopením setkáte, vytrvejte. Snažte se pochopit i státní úředníky, kteří se musí často vypořádat i s takovými „zaměstnavateli – dobrotivci“, kteří o příspěvek požádají, ale nakonec se zjistí, že tyto prostředky byly „záhadně“ investovány jinak a že zaměstnanci – zdravotně postižení, dostávají jen část těchto financí. I právě proto došlo, dochází a pravděpodobně bude dál docházet k určitým změnám, aby se zneužívání co nejvíce eliminovalo (nikoliv natrvalo odstranilo).

Související články:
Podnikání a zaměstnávání invalidních důchodců
Příspěvky a dotace pro OSVČ se zdravotním postižením