Zálohy na sociální a zdravotní pojištění se hradí podle výše vypočítané v posledním přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. A to již v měsíci podání tohoto přehledu až do měsíce předcházejícího podání přehledu za další rok.

Příklad 1

OSVČ hradila v roce 2012 měsíční zálohy na zdravotní pojištění 2.000 Kč a na sociální pojištění 4.300 Kč. Přehled na zdravotní pojišťovnu (ZP) i Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) za rok 2012 podala v březnu 2013, ze kterého jí vznikly zálohy na zdravotním pojištění 3.000 Kč a na sociálním pojištění 6.500 Kč.
 
Za rok 2013 jí daňové přiznání zpracoval a podal daňový poradce a přehledy podala v červenci 2014, protože do konce dubna 2014 oznámila, že jí přiznání zpracovává a podává daňový poradce.
 
OSVČ tedy hradí zálohy takto:
 

Podmínky pro snížení záloh

Vzhledem k tomu, že zálohy se hradí na období dopředu a podnikání v jednotlivých letech nemusí být tak úspěšné, jak tomu bylo v letech minulých, umožňují zákony požádat o snížení záloh na zdravotní i sociální pojištění. Přesněji řečeno jde o snížení měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh, ze kterého se následně zálohy vypočítají.
 
Podmínky pro toto snížení jsou dvě:
 

Příklad 2

OSVČ měla v roce 2013 daňový základ z podnikání ve výši 400.000 Kč. Přehledy podala v březnu 2014 a od tohoto měsíce hradila zálohy na zdravotní pojištění 2.250 Kč a sociální pojištění 4.867 Kč.
 
Již před podáním tohoto přehledu však zaznamenala v roce 2014 propad svého podnikání, který se nepodaří do konce roku 2014 dorovnat.
 
Žádost o snížení záloh bude moci podat již v dubnu 2014 (při současném splnění druhé podmínky) a může požádat, aby její zálohy byly sníženy až do měsíce předcházejícího podání přehledu za rok 2014 (tedy zálohy zasáhnou částečně i rok 2015, než OSVČ podá přehled za rok 2014).

Příklad 3

OSVČ z příkladu 2 bude v dubnu 2014 při podání žádosti o snížení záloh porovnávat průměrný daňový základ za rok 2013 s měsíčními daňovými základy leden až březen 2014.
 
a) splňuje podmínky:

• průměrný roční daňový základ za rok 2013: 400.000 / 12 = 33.333,33 Kč

• daňový základ leden 2014: 30.000 Kč

• daňový základ únor 2014: 18.000 Kč

• daňový základ březen 2014: 18.000 Kč

• CELKOVÝ DAŇOVÝ ZÁKLAD 2014: 66.000 Kč

• průměrný roční daňový základ za rok 2014: 66.000 / 3 = 22.000 Kč

• poměr průměrů 2014/2013: 22.000 / 33.333,33 Kč = 0,66

 
b) nesplňuje podmínky:

• průměrný roční daňový základ za rok 2013: 400.000 / 12 = 33.333,33 Kč

• daňový základ leden 2014: 30.000 Kč

• daňový základ únor 2014: 20.000 Kč

• daňový základ březen 2014: 20.000 Kč

• CELKOVÝ DAŇOVÝ ZÁKLAD 2014: 70.000 Kč

• průměrný roční daňový základ za rok 2014: 70.000 / 3 = 23.333,33 Kč

• poměr průměrů 2014/2013: 23.333,33 / 33.333,33 Kč = 0,69

 
Pokud by tato OSVČ dosáhla dále v dubnu 2014 příjmů jen 15.000 Kč, její průměrný roční daňový základ za rok 2014 by byl 21.250 Kč (85.000 / 4), což by již splnilo podmínku pro podání žádosti o snížení záloh, ale až v měsíci květnu 2014.

Zálohy alespoň v minimální výši

I když by podnikání bylo ztrátové, zálohy se musí platit alespoň v minimální výši stanovené pro zdravotní i sociální pojištění.
 
Pokud však podnikání není hlavní činností podnikatele, nemusí zálohy na zdravotní pojištění v průběhu roku hradit, proto by nemusela tato OSVČ podávat žádost o snížení. Celé pojištění by vypořádala po skončení roku, byť třeba byla dosud zvyklá hradit průběžné zálohy i při souběhu podnikání se zaměstnáním.
 
U sociálního pojištění by OSVČ musela hradit zálohy alespoň v minimální výši připadající na vedlejší činnost.

Přerušení podnikání v průběhu roku

Může se stát, že podnikání bude dokonce v průběhu roku přerušeno – v tom případě nemusí OSVČ podávat žádost o snížení záloh, protože jí povinnost hradit zálohy na zdravotní a sociální pojištění z podnikání zaniká. U zdravotního pojištění však musí dát pozor, zda za ni hradí pojistné někdo jiný – zaměstnavatel či stát, nebo bude muset hradit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
 
Přerušení podnikání je nutné na příslušných úřadech včas oznámit – lze to učinit přímo při podání oznámení o přerušení podnikání na jednotném formuláři.

Žádost o snížení záloh

Žádosti o snížení záloh se podávají na tiskopisech, které jsou zveřejněny na internetových stránkách příslušných institucí.
 

Formuláře jsou interaktivní, samy přepočítají průměrné hodnoty běžného roku. OSVČ musí sama zkontrolovat, zda má nárok na snížení záloh a pokud splní obě výše uvedené podmínky, pak může žádost podat.
 
Rozhodnutí o této žádosti by mělo přijít do 30 dnů po podání, většinou však úřady reagují dříve a v naší praxi se nestalo, že by žádosti nevyhověly, pokud jsou opravdu splněny podmínky pro snížení.
 
Někdy je však problém s tím, jaké údaje do žádosti uvést. Bylo zmíněno, že prvním obdobím, kdy lze žádost podat, je duben kalendářního roku. To však ještě nemusí být podán přehled za uplynulý rok (pokud daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, je například letošní termín podání až 1. 8. 2014).
 
V takovém případě jsme pro snížení záloh v roce 2013 narazili u ČSSZ na problém s prokázáním daňového roku, kdy nebyly ještě zaneseny do systému údaje za rok 2012. Žádost jsme nakonec podávali dvakrát – v dubnu 2013 pro zálohy za duben až červen 2013 s porovnáním údajů ledna až března 2013 s rokem 2011 a v červenci 2013 s porovnáním údajů ledna až června 2013 s rokem 2012 pro zálohy od července 2013 dále.
 
Pro OSVČ, kterým mezi jednotlivými roky podnikání kolísá zisk, tedy existuje účinný nástroj, jak eliminovat tento výkyv i v oblasti záloh na zdravotní a sociální pojištění, aby zbytečně neplynulo penále z nezaplacených záloh, které by bylo zastaveno až v momentě podání přehledu, ve kterém by již byly vypočteny zálohy nižší. Je však nutné se o tuto oblast starat dopředu a podat žádost na příslušný úřad včas.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.