Přehled o příjmech a výdajích (dále jen „Přehled“) je povinna předložit osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) zdravotní pojišťovně, zpravidla podle místa svého trvalého pobytu, nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za rok 2013. To znamená do 2. května 2014.
 
OSVČ, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce, musí podat Přehled pro zdravotní pojišťovnu nejpozději do 1. srpna 2014. Skutečnost, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, má OSVČ povinnost pojišťovně doložit do 30. 4. 2014. Může ji doložit např. kopií plné moci, kterou OSVČ zmocňuje daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a předkládá ji na finančním úřadě.
 
Přehled odevzdává i ta OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs, či osoba, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není povinna daňové přiznání podávat (má nízké příjmy, má pouze příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně apod.). OSVČ, které nejsou povinny daňové přiznání podávat, předkládají Přehled nejpozději do 8. dubna 2014.

Jaké příjmy zahrnout do Přehledu?

Do Přehledu se zahrnují veškeré příjmy z roku 2013 (řádek č. 1). Zahrnují se i veškeré výdaje z roku 2013 (řádek č. 2). Výše ztráty za předchozí zdaňovací období, uplatňovaná pro daňové účely, se nezahrnuje.
 
U spolupracující osoby se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení považuje její podíl na společných příjmech.
 
U osoby, která vede účetnictví, u společníka veřejné obchodní společnosti a u komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho udržení považuje základ daně z příjmů z této činnosti (tzv. dílčí základ daně).
 
U osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se za příjem považuje (jde-li o příjmy stanovené paušální částkou) předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení se považují předpokládané výdaje za takový rok.
 
Doplatek pojistného za rok 2013 je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, nebo měl být podán Přehled za rok 2013.

Dodatečná změna skutečností

Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v Přehledu, je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Nebyl-li Přehled opraven na základě dodatečně zjištěných skutečností (např. opravné nebo dodatečné daňové přiznání, kontrola finančního úřadu apod.), ale pouze opravuje nepřesně nebo chybně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale jen o opravu řádného Přehledu.
 
Všechny výše uvedené povinnosti mají také OSVČ, které ukončily samostatnou výdělečnou činnost, resp. změnily zdravotní pojišťovnu v průběhu roku 2013 nebo v roce 2014 před odevzdáním Přehledu.

Vznik přeplatku

Do úhrnu zaplacených záloh na pojistné se zahrnují platby za rok 2013 provedené do 8. 1. 2014 včetně. Nezahrnují se platby penále, pokut, doplatky na základě dřívějších Přehledů a úhrady pojistného za měsíce, v nichž byl pojištěnec „osobou bez zdanitelných příjmů“.
 
Prokázaný přeplatek poukáže zdravotní pojišťovna na účet plátce pojistného nebo složenkou ve lhůtě stanovené zákonem. Při posuzování výše přeplatku přihlíží zdravotní pojišťovna k tomu, zda plátce nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek (dluh na pojistném, penále aj.).
 
OSVČ uvede v Přehledu, zda žádá o vrácení přeplatku, nebo o jeho použití na úhradu záloh na pojistné v dalším období. K promlčení nároku na vrácení přeplatku dochází za deset let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

Povinnost hradit zálohy na pojistné

Spolupracující osoba, na kterou je převedena část příjmů a výdajů osoby samostatně výdělečně činné, je považována za OSVČ. Musí tedy být po celou dobu, kdy postupuje jako spolupracující osoba, u zdravotní pojišťovny přihlášena jako OSVČ, musí podávat samostatný Přehled a platit zálohy na pojistné, pokud není od placení záloh zákonem osvobozena (např. je zaměstnancem a zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů).
 
Povinnost hradit zálohy na pojistné neplatí v měsících:

• ve kterých OSVČ byla současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem jejích příjmů (pojistné za takové měsíce zaplatí formou doplatku),

• ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů (osvobození od platby záloh nemusí znamenat, že se nestanovuje minimální vyměřovací základ).

 
Minimální vyměřovací základ pro OSVČ v roce 2013 nebyl stanoven v kalendářním měsíci, ve kterém po celý tento kalendářní měsíc trvala některá z následujících skutečností:

• plátcem pojistného byl i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),

• v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,

• OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání Přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením okresní správy sociálního zabezpečení),

• OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

• OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,

• OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující čtyři hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.

Výše zálohy

Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Minimální vyměřovací základ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství se vychází při výpočtu minimální a maximální zálohy.
 
V roce 2013 činila průměrná měsíční mzda 25 884 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ byl roven částce 12 942 Kč (řádek č. 9). V roce 2014 činí průměrná měsíční mzda 25 942 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ je roven částce 12 971 Kč. Minimální měsíční záloha v roce 2013 činí 1 752 Kč.
 
Nová výše zálohy musí být placena poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled, a platí se ve stejné výši až do měsíce předcházejícího měsíci, kdy bude obdobný Přehled předložen v roce 2015.
 
Částku 1 752 Kč zapíše OSVČ, pro kterou platí minimální vyměřovací základ, ale částka vypočtená podle vzorce je nižší než 1 752 Kč.
 
Částku vypočtenou podle vzorce zapíše OSVČ, pro kterou není stanoven minimální vyměřovací základ, nebo pokud je částka vypočtená podle vzorce vyšší než 1 752 Kč.
 
Nulu zapíše OSVČ, která je zároveň zaměstnána a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů.

Tab.: Formuláře pro jednotlivé zdravotní pojišťovny
 

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013 – vzor vyplnění

Související článek:
Přehled o příjmech a výdajích za rok 2013 pro ČSSZ