Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Zdravotní a sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Minimální zálohy na důchodové a zdravotní pojištění se OSVČ pro rok 2013 zvýšily. V souvislosti s přijetím vládního úsporného balíčku došlo ke zrušení maximálních vyměřovacích základů u zdravotního pojištění pro rozhodná období 2013 až 2015.

Sociální pojištění OSVČ

Důchodové pojištění OSVČ
 
I v roce 2013 se tradičně jako každý rok zvyšují pro OSVČ minimální zálohy na důchodové pojištění. Podnikatelé, kteří zahájí samostatnou výdělečnou činnost až v roce 2013, začnou platit zvýšené minimální zálohy již od počátku podnikání. Ostatní podnikatelé změní výši záloh až za měsíc, ve kterém podají správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích za rok 2012.
 
Zálohy budou platit podle částky, která jim vyjde v Přehledech. Ten podnikatel, který podá Přehled v dubnu 2013 a vyjde mu nižší než minimální záloha, bude již za duben 2013 (se splatností do 20. května 2013) platit novou, zvýšenou minimální zálohu na důchodové pojištění.
 
Podle současného platného znění zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14 odstavec 6): „Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 8 a 9), činí nejméně 10 % průměrné mzdy.“
 
Vyhláškou č. 324/2012 Sb. se s účinností od 1. 1. 2013 stanoví prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do roku 2013. Průměrná mzda pro rok 2013 se vypočítává jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011.
 
Všeobecný vyměřovací základ platný pro rok 2013 byl stanoven na částku 25.093 Kč a přepočítávací koeficient na 1,0315. Průměrná mzda, která se používá pro výpočet minimálních záloh na sociální pojištění, tak činí pro rok 2013 hodnotu 25.884 Kč.
 
Minimální vyměřovací základ se tak pro OSVČ, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, zvýší z 6.285 Kč v roce 2012 na 6.471 Kč v roce 2013. Pro OSVČ, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší, se pak minimální vyměřovací základ zvýší z 2.514 Kč v roce 2012 na 2.589 Kč v roce 2013.
 
Pokud jde o výši minimálních záloh na důchodové pojištění, záleží v roce 2013 na tom, zda se OSVČ rozhodne vstoupit do tzv. druhého pilíře důchodové reformy. U těch OSVČ, které do druhého pilíře nevstoupí, platí i nadále v roce 2013 sazba 29,2 % z vyměřovacího základu. Zálohy na pojistné se platí za jednotlivé celé kalendářní měsíce, kromě kalendářních měsíců, v nichž OSVČ po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Výše zálohy se stanoví uvedenou procentní sazbou z měsíčního vyměřovacího základu a zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Výše minimálních záloh na důchodové pojištění pro OSVČ provozující samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní tak bude činit od roku 2013 částku 1.890 Kč. Oproti loňsku, kdy podnikatelé platili minimálně 1.836 Kč, se tak zálohy zvýší o 54 korun. OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší budou v roce 2013 platit zálohy v minimální výši 756 Kč, což je o 21 Kč více než v roce 2012.
 
Přičemž samozřejmě platí, že osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní je důchodového pojištění účastna vždy, bez ohledu na výši dosaženého příjmu.
 
OSVČ, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost pouze jako vedlejší, je důchodového pojištění povinně účastna pouze tehdy, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho zajištění, dosažení a udržení dosáhne v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Pro rok 2012 je rozhodnou částkou 60.329 Kč, v roce 2013 se stanovená roční rozhodná částka pro vedlejší činnost zvyšuje na 62.121 Kč.
 
Pokud jde o termíny placení záloh a doplatků, pak se u důchodového pojištění v roce 2013 nic nemění (od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce).

Tab. 1: Důchodové pojištění OSVČ v roce 2013

Průměrná mzda 25 884 Kč
Maximální vyměřovací základ 1 242 432 Kč
Minimální měsíční záloha (hlavní činnost) 1 890 Kč
Minimální měsíční záloha (vedlejší činnost) 756 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ (hlavní činnost) 6 471 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ (vedlejší činnost) 2 589 Kč
Rozhodná částka pro vedlejší činnost 62 121 Kč

Nemocenské pojištění
 
U nemocenského pojištění se na rozdíl od důchodového pojištění minimální zálohy oproti roku 2012 nezvyšují a zůstávají na hodnotě 115 Kč. Výši měsíčního vyměřovacího základu si OSVČ určuje sama, musí být stejný jako vyměřovací základ pro důchodové pojištění, nebo nižší. Nesmí být ovšem nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
 
V roce 2013 zůstává minimální vyměřovací základ nemocenského pojištění 5.000 Kč. Přestože je nemocenské pojištění OSVČ dobrovolné, v případě, že se k němu OSVČ přihlásí, musí platit i zálohy na důchodové pojištění jako OSVČ, pro kterou je samostatná výdělečná činnost hlavní.
 
Stejně jako u důchodového pojištění se v roce 2013 nemění termíny placení záloh a doplatků na nemocenském pojištění (od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce).

Tab. 2: Nemocenské pojištění OSVČ v roce 2013

Minimální měsíční vyměřovací základ 5 000 Kč
Minimální měsíční záloha 115 Kč

 
Důchodové spoření
 
Pokud OSVČ vstoupí do tzv. druhého pilíře důchodové reformy, sníží se sazba odvodu na důchodové pojištění z vyměřovacího základu o 3 %, tedy na 26,2 % vyměřovacího základu. K těmto třem procentům podnikatel pak přidá další částku ve výši 2 % vyměřovacího základu a odvede tuto sumu (tzv. důchodové spoření). A to za období od měsíce, kdy se stane účastníkem důchodového spoření prostřednictvím příslušného finančního úřadu na účet zvolené penzijní společnosti.
 
Do doby, než začne fungovat Centrální registr smluv důchodového spoření, je samozřejmě potřeba informovat příslušnou správu sociálního zabezpečení o skutečnosti, že se OSVČ stala účastníkem druhého pilíře a že tedy bude odvádět nižší zálohy na důchodové pojistné. Jinak by mohla být snížená platba evidována jako dluh.
 
U OSVČ je pojistným obdobím kalendářní rok, je ale možno platit pojistné předem, a to i po částech. Správcem Centrálního registru smluv bude Specializovaný finanční úřad. K samotnému odvodu důchodového spoření se OSVČ nemusí nijak samostatně registrovat, stačí, že je na příslušném finančním úřadu registrována jako poplatník daně z příjmů fyzických osob.
 
Po skončení pojistného období podává OSVČ pojistné přiznání k pojistnému na důchodové spoření, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Nejpozději v této lhůtě pak také doplatí OSVČ příslušnou částku pojistného.
 
V případě, kdy je OSVČ současně s podnikáním i zaměstnána, pak základem pojistného na důchodové spoření je součet dílčích základů ze samostatné výdělečné činnosti a ze závislé činnosti, přičemž tento základ nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, který pro rok 2013 činí 1.242.432 Kč.
 
Pokud by byl maximální vyměřovací základ dosažen závislou činností, pak je vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti nulový. Při překročení maximálního vyměřovacího základu bude správa sociálního zabezpečení vracet přeplatek na pojistném na základě žádosti pojištěnce.

Zdravotní pojištění OSVČ

Stejně jako u sociálního zabezpečení se i u zdravotního pojištění odvozují zálohy na zdravotní pojištění od všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového pojištění. Měsíční vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění činí nejméně 50 % průměrné měsíční mzdy.
 
Minimální vyměřovací základ se tak pro OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, zvýší z 12.569 Kč v roce 2012 na 12.942 Kč v roce 2013.
 
Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění bude v roce 2013 dosahovat 1.748 Kč, tedy 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Oproti roku 2012 se zvyšuje o 51 Kč měsíčně.
 
Maximální vyměřovací základ se vypočítá jako 72násobek průměrné mzdy, tedy 1.863.648 Kč. Ovšem v souvislosti s přijetím vládního úsporného balíčku došlo ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.
 
Stejně jako v roce 2012 se zálohy musí zaplatit do 8. dne následujícího měsíce. Podnikatelé (stávající OSVČ), kteří v roce 2012 platí minimální zálohy na zdravotní pojištění, musí na rozdíl od záloh na důchodové pojištění zaplatit novou minimální výši zálohy za zdravotní pojištění už za leden 2013, nikoli tedy až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012. Na účet zdravotní pojišťovny musí být pojistné připsáno nejpozději 8. února 2013.
 
Podnikatelé, kteří zahájí samostatnou výdělečnou činnost až v roce 2013, začnou platit zvýšené minimální zálohy poprvé do 8. dne následujícího měsíce ode dne zahájení podnikání.
 
Stejně jako v roce 2012 nemusí OSVČ, pro které je samostatně výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, platit minimální zálohy na pojistné. Pojistné se u nich vypočítá po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze skutečně dosažených příjmů, ze kterých se rovněž případně určí i zálohy na další období.
 
Za OSVČ, pro něž je samostatně výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, se považují ty OSVČ, které jsou souběžně s podnikáním zaměstnány, a zaměstnavatel za ně odvádí pojistné alespoň z minimální mzdy.
 
Rovněž minimální měsíční zálohu nemusí platit osoby, za které je plátcem pojistného stát. Tyto OSVČ neplatí zálohy v prvním roce podnikání. V druhém roce a v dalších letech pak platí dle svých skutečně dosažených příjmů, tedy třeba i méně než je minimální měsíční záloha.

Osoby, ze které je plátcem pojistného stát, jsou vyjmenovány v § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se například o:

  • nezaopatřené děti,
  • poživatele důchodů z důchodového pojištění,
  • ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství,
  • příjemce rodičovského příspěvku,
  • uchazeče o zaměstnání,
  • osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
  • osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
  • osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a další.

Pokud jde o termíny placení záloh a doplatků, u zdravotního pojištění se v roce 2013 nic nemění.

Tab. 3: Zdravotní pojištění OSVČ v roce 2013

Minimální vyměřovací základ (hlavní činnost) 12 942 Kč
Maximální vyměřovací základ zrušen
Minimální měsíční záloha (hlavní činnost) 1 748 Kč

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Vyplácení přeplatků na daních začne po 1. dubnu 2025

    |

    Finanční správa začne vyplácet přeplatky na daních z příjmů po 1. dubnu 2025. Pokud poplatník podá daňové přiznání do tohoto data a požádá o vrácení přeplatku, částka mu bude zaslána na účet do 2. května 2025. U přiznání podaných po 1. dubnu běží 30denní lhůta pro vrácení až od data podání. Přeplatek nelze vrátit bez žádosti, kterou lze podat elektronicky přes portál MOJE daně, datovou schránkou nebo v papírové podobě na finanční úřad. Právnické osoby a podnikatelé musí uvést bankovní účet registrovaný u finanční správy.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících