Téměř každá osoba samostatně výdělečně činná („OSVČ“) přemýšlí, zda je pro ni výhodnější vést daňovou evidenci, či uplatňovat výdaje paušálem.
 
Vzhledem k tomu, že pro ty, kdo uplatňují výdaje paušálem, je již složitější si za rok 2015 uplatnit daňové zvýhodnění na dítě či slevu na manžela, mohou začít uvažovat o tom, zda by nebylo lepší přejít na daňovou evidenci. Nebo naopak ti, kdo vedou daňovou evidenci, mohou uvažovat, zda by pro ně nebylo jednodušší uplatňovat výdaje procentem.
 
Co všechno vyžaduje přechod z daňové evidence na paušál či přechod z paušálu na daňovou evidenci? O tom bude pojednávat následující článek.

Přechod z daňové evidence na paušál

Pokud již nechceme uplatňovat skutečné výdaje, ale chceme je uplatnit procentem z příjmů, je potřeba upravit základ daně z předešlého roku. To lze provést mimo jiné dodatečným daňovým přiznáním. Řídíme se při tom § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Tímto dodatečným přiznáním se dodaňují případné neuhrazené pohledávky či jiné položky.
 
Základ daně se tedy upravuje o pohledávky, závazky a zásoby k 31. 12. předchozího zdaňovacího období. Pohledávky a zásoby základ daně zvyšují, závazky ho naopak snižují. Nespotřebovaný materiál a drobný hmotný majetek s pořizovací cenou do 40.000 Kč základ daně neovlivňují. Jestliže následně dojde k úhradě pohledávek, nebudou se již tyto příjmy zahrnovat do příjmů zdanitelných v dalším zdaňovacím období, protože již byly v dodatečném přiznání zdaněny.
 
Při vyplňování dodatečného přiznání se zaměříme zejména na tabulku E v Příloze č. 1 a pak na 6. oddíl v daňovém přiznání. Tam vyplňujeme hodnoty položek, které zvyšují či snižují základ daně.
 
Pozor si dejte u finančního leasingu. Do základu daně lze zahrnout nájemné u finančního leasingu pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. Pokud jste uplatňovali do výdajů nájemné u finančního pronájmu s vyhlídkou na následnou koupi najatého hmotného majetku, nemuseli byste při přechodu na paušál splňovat podmínky pro daňovou uznatelnost nájemného.
 
Podle § 24 odst. 4 ZDP touto podmínkou je, aby byl tento majetek zahrnut do obchodního majetku. Avšak poplatník, který uplatňuje výdaje paušálem, nemá podle smyslu § 4 odst. 4 ZDP obchodní majetek.
 
Kdy je nejlepší tuto změnu uskutečnit:

• Nejlepší je, když víte již při tvorbě řádného daňového přiznání, že příští rok již chcete vést výdaje paušálem. Můžete tedy upravit daňový základ již v řádném daňovém přiznání a vyhnete se tak tvorbě dodatečného přiznání.
• Pokud jste například v lednu 2016 podali řádné daňové přiznání za rok 2015 a v březnu 2016 jste se rozhodli, že v roce 2016 byste chtěli přejít na paušál, musíte podat opravné daňové přiznání, a to do 1. 4. 2016. Finanční úřad pak bude přihlížet k opravnému přiznání a nikoliv k řádnému, protože bylo podáno před uplynutím zákonné lhůty pro podání řádného daňového přiznání.
• Pokud se k tomuto kroku rozhodnete až po uplynutí zákonného termínu pro podání daňového přiznání za předcházející zdaňovací období, tedy po 1. 4. 2016, musíte podat dodatečné daňové přiznání. Aby vám nevznikla sankce, je nutné držet se postupu podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP, kde je uvedeno, že „v tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo.“

Pokud nemáte k 31. 12. žádné neuhrazené pohledávky, závazky či zásoby apod., můžete rovnou přejít na paušál bez případného podávání dodatečného přiznání.

Jak se přechod dotkne přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Pokud změníte základ daně, musíte podat i opravný přehled pro Českou správu sociálního zabezpečení („ČSSZ“). Sociální pojištění se totiž počítá z daňového základu. Lhůta pro podání opravného přehledu je nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se OSVČ dozvěděla o změně výše vyměřovacího základu.
 
Naproti tomu pojistné na zdravotní pojištění se počítá z rozdílu příjmů a výdajů. Opravný přehled pro zdravotní pojišťovnu tedy není třeba podávat.
 
Zde ovšem nastane taková situace, že pokud v roce 2015 dojde k dodanění pohledávek (závazků apod.), nebude se shodovat základ daně z daňového přiznání se základem pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. A nebude se shodovat ani v následujícím roce, kdy dojde k případné úhradě pohledávek (závazků apod.). Do výpočtu pojistného se zahrnuje skutečná úhrada v daném roce. Proto je potřeba stanovit základ pro odvod zdravotního pojistného odděleně.

Příklad 1

Podnikatel má za rok 2015 příjmy z volné živnosti ve výši 750.000 Kč. Doposud vedl daňovou evidenci a jeho skutečné výdaje činí 200.000 Kč. Zjišťuje, že je pro něj výhodnější uplatnit výdaje procentem ve výši 60 % příjmů, tedy 450.000 Kč. K 31. 12. 2014 má neuhrazené pohledávky ve výši 30.000 Kč.
 
Pokud si tedy přeje přejít z daňové evidence na uplatňování výdajů procentem, musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2014, kde zvýší základ daně o výši neuhrazených pohledávek, čili o 30.000 Kč.
 
Pokud tyto pohledávky ve výši 30.000 Kč byly uhrazeny v roce 2015, kdy podnikatel uplatňuje již výdaje procentem z příjmů, nebudou se již do příjmů v roce 2015 zahrnovat, neboť byly zdaněny v dodatečném přiznání za rok 2014.
 
Základ daně pro rok 2015 bude tedy stanoven takto:

750.000 Kč − 30.000 Kč = 720.000 Kč (příjmy)

720.000 Kč × 0,6 = 432.000 Kč (výdaje určené 60 % z příjmů)

720.000 Kč − 432.000 Kč = 288.000 Kč (základ daně)

Přechod z paušálu na daňovou evidenci

Nyní přejdeme k opačnému případu, a to k přechodu z paušálu na daňovou evidenci. Při přechodu jde opět o úpravu základu daně. Pokud ke konci roku nemáte žádné pohledávky, můžete na daňovou evidenci přejít snadno, nemusíte provádět žádnou úpravu základu daně.
 
Pokud však k 31. 12. evidujete nezaplacené faktury, musíte o tyto pohledávky zvýšit základ daně. To buď stihnete udělat rovnou v řádném daňovém přiznání, a když ne, tak podáte dodatečné daňové přiznání za rok předcházející roku, kdy došlo ke změně v uplatnění výdajů. Případný příjem peněz za tyto pohledávky v dalším roce se bere jako příjem, který již není zdanitelný.
 
Při přechodu z paušálu na daňovou evidenci je třeba mít daňově vypořádané všechny transakce, protože v daňové evidenci začnete vést své záznamy od začátku.
 
Co se týká závazků, které vám vznikly v době, kdy jste uplatňovali paušál, jejich úhrady v době, kdy vedete daňovou evidenci, nebudou daňově uznatelnými.
 
Na tuto změnu se také vztahuje § 23 odst. 8 ZDP, který dále určuje, že se základ daně upravuje kromě o pohledávky a závazky také o cenu nespotřebovaných zásob a o další položky (např. rezervy), pokud se u poplatníka vyskytují.
 
Jak tuto změnu uskutečnit:

• Pokud k 31. 12. 2015 nemáte žádné pohledávky, závazky apod., můžete od dalšího roku začít s daňovou evidencí. Nic není potřeba dodaňovat a nepodává se ani dodatečné přiznání.
• Pokud k 31. 12. 2015 evidujete nějaké pohledávky, závazky apod., můžete upravit daňový základ o tyto položky již v řádném daňovém přiznání pro rok 2015 a od roku 2016 můžete začít s daňovou evidencí. Není potřeba podávat dodatečné daňové přiznání.
• Třetí variantou je, že se pro daňovou evidenci rozhodnete až v průběhu roku 2016 a k 31. 12. 2015 evidujete pohledávky, závazky apod. V tomto případě podáte dodatečné daňové přiznání za rok 2015 a také opravný přehled pro ČSSZ. Opět platí, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. V praxi to znamená, že OSVČ se k přechodu na daňovou evidenci rozhodne až po podání daňového přiznání za rok 2015 a to až po skončení roku 2016. Podá dodatečné přiznání za rok 2015 a vznikne mu vyšší daňová povinnost. Tento rozdíl daně uhradí do termínu pro podání daňového přiznání za rok 2016.

Jak se přechod dotkne přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Platí stejná zásada jako u přechodu z daňové evidence na paušál. To znamená, že pokud změníme základ daně, musíme podat i opravný přehled pro ČSSZ. Sociální pojištění se totiž počítá z daňového základu. Lhůta pro podání opravného přehledu je nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se OSVČ dozvěděla o změně výše vyměřovacího základu.
 
Naproti tomu pojistné na zdravotní pojištění se počítá z rozdílu příjmů a výdajů. Opravný přehled pro zdravotní pojišťovnu tedy není třeba podávat.
 
Zde ovšem nastává opět situace, že pokud v roce 2015 dojde k dodanění pohledávek (závazků apod.), nebude se shodovat základ daně z daňového přiznání se základem pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. A nebude se shodovat ani v následujícím roce, kdy dojde k případné úhradě pohledávek (závazků apod.). Proto je potřeba stanovit základ pro odvod zdravotního pojistného odděleně.

Příklad 2

OSVČ uplatňovala v letech 2010 až 2015 výdaje procentem z příjmů. V průběhu roku 2016 se rozhodne přejít na daňovou evidenci. K 31. 12. 2015 má neuhrazené pohledávky ve výši 40.000 Kč a závazky ve výši 5.000 Kč. OSVČ podá dodatečné daňové přiznání, kde upraví základ daně o tyto pohledávky a závazky.
 
Pokud závazky z roku 2015 uhradí v roce 2016, nezahrne je do daňově uznatelných výdajů pro rok 2016, jelikož jsou z období, kdy uplatňovala výdaje paušálem. To platí i pro pohledávky.

Změna po podání daňového přiznání

Může nastat ještě jedna situace. A to taková, že jsme za rok 2015 skutečné výdaje a takto zpracované daňové přiznání podali. Poté nám ale došlo, že by bylo výhodnější pro rok 2015 uplatnit výdaje paušálem z příjmů. Tuto změnu můžeme udělat a podat dodatečné daňové přiznání.
 
Pokud by tomu ale bylo naopak, tedy že bychom chtěli místo paušálních výdajů uplatnit výdaje skutečné, taková změna možná není.

Závěrem

Z uvedeného vyplývá, že u obou přechodů je vždy důležité zjistit, zda k 31. 12. OSVČ eviduje nějaké pohledávky, závazky, zásoby či jiné položky. Pokud existují takové neuhrazené položky, upraví se o ně základ daně. Pokud dojde k úpravě základu daně, musí se podat také opravný přehled na ČSSZ.