Jednou z novinek v zákoně o účetnictví, která nás čeká od roku 2016, je rozřazení účetních jednotek do čtyř skupin. Z nich zejména první dvě skupiny poznají určité ulehčení při zpracování účetnictví a účetní závěrky.
Kategorizace účetních jednotek je závislá na třech kritériích, jimiž jsou aktiva (nově myšleno aktiva netto), obrat a počet zaměstnanců – rozhodující je překročení dvou ze tří kritérií.
Tab.: Kategorizace účetních jednotek
Účetní jednotka | Aktiva celkem | Roční úhrn obratu | Průměrný počet zaměstnanců |
Mikro | 9 mil. Kč | 18 mil. Kč | 10 |
Malá | 100 mil. Kč | 200 mil. Kč | 50 |
Střední | 500 mil. Kč | 1 mld. Kč | 250 |
Velká | nad 500 mil. Kč | nad 1 mld. Kč | nad 250 |
Zároveň platí, že subjekt veřejného zájmu (např. banky, pojišťovny, emitenti cenných papírů, zdravotní pojišťovny, penzijní společnosti) a vybraná účetní jednotka (např. organizační složka státu, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace) jsou vždy považovány za velkou účetní jednotku, i když nedosahují uvedených kritérií.
Důležité je také podotknout, že základní kategorizace se týká veškerých účetních jednotek, tedy i nepodnikatelských subjektů.
Účetní závěrka mikro a malých účetních jednotek nemusí obsahovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, pro ostatní subjekty je nově povinnou součástí účetní závěrky. Pokud nejsou povinně auditovány, nemusí tyto první dvě skupiny účetních jednotek ani zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (pokud jim tuto povinnost neukládá jiný právní předpis) a mohou účetní závěrku sestavit ve zkráceném rozsahu, jak praví zákon.
Sestavení výkazů ve zkráceném rozsahu
Pohledem do novelizované vyhlášky k účetnictví pro podnikatele (vyhláška č. 500/2002 Sb. v platném znění) však zjistíme, že rozčlenění výkazů je složitější. Platí základní pravidlo, kdy při povinném auditu musí všechny účetní jednotky sestavit výkazy v plném rozsahu bez výjimky. Pro možnost sestavit výkazy ve zkráceném rozsahu platí následující.
Rozvaha – zkrácený rozsah jen na úroveň položek, označených v předepsaném výkazu písmenem, může sestavit mikro účetní jednotka povinně neauditovaná. Odpovídá to tedy těmto položkám:
AKTIVA
A. Pohledávky za upsaný základní kapitál
B. Dlouhodobý majetek
C. Oběžná aktiva
D. Časové rozlišení aktiv
PASIVA
A. Vlastní kapitál
B. + C. Cizí zdroje
B. Rezervy
C. Závazky
D. Časové rozlišení pasiv
Malá účetní jednotka (opět povinně neauditovaná) musí rozvahu více rozšířit a vyplnit i řádky označené římskými číslicemi kromě položek dlouhodobých a krátkodobých pohledávek (zde tedy může být vyplněn jen řádek C.II. Pohledávky).
Výkaz zisku a ztráty – plný rozsah tohoto výkazu (ať v druhovém či účelovém členění) musí sestavit všechny obchodní společnosti bez rozdílu (tedy i mikro a malé účetní jednotky bez ohledu na to, zda jsou či nejsou auditované). Ostatní účetní jednotky (např. spolky, SVJ, obecně prospěšné společnosti) mohou sestavit výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu, pokud nemají povinnost auditu. Zahrnou jen položky označené římskými číslicemi (použity pro označení výnosů) a písmeny (použity pro označení nákladů).
Tento zkrácený výkaz v druhovém členění bude tedy vypadat takto:
II. Tržby za prodej zboží
A. Výkonová spotřeba
B. Změna stavu zásob vlastní činnosti (+/−)
C. Aktivace (−)
D. Osobní náklady
E. Úpravy hodnot v provozní oblasti
III. Ostatní provozní výnosy
F. Ostatní provozní náklady
* Provozní výsledek hospodaření (+/−)
IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly
G. Náklady vynaložené na prodané podíly
V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
VI. Výnosové úroky a podobné výnosy
I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
J. Nákladové úroky a podobné náklady
VII. Ostatní finanční výnosy
K. Ostatní finanční náklady
* Finanční výsledek hospodaření (+/−)
** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/−)
L. Daň z příjmů
** Výsledek hospodaření po zdanění (+/−)
M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/−)
*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/−)
* Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII.
Příloha v účetní závěrce – mikro a malá účetní jednotka, která není povinně auditovaná, může zahrnout do přílohy jen údaje podle § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb., jimiž jsou:
- údaje podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví (tedy obchodní firma a sídlo, IČ a zápis do veřejného rejstříku, právní forma a informace o likvidaci společnosti, předmět podnikání nebo účel, pro který byla zřízena, rozvahový den, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, okamžik sestavení účetní závěrky),
- informace o použitých obecných účetních zásadách a metodách, popř. použití odchylek,
- informace o použitém oceňovacím modelu,
- výše pohledávek a dluhů s dobou splatnosti delší než 5 let,
- celková výše pohledávek a dluhů, které jsou kryty věcnými zárukami,
- výše záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a všech dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek, poskytnutá zajištění a ostatní plnění vždy souhrnné pro každou kategorii osob,
- výše a povaha jednotlivých položek výnosů a nákladů, mimořádných svým objemem nebo původem,
- celková výše pohledávek a dluhů, podmíněných závazkových vztahů a věcných záruk, které nejsou uvedeny v rozvaze,
- průměrný přepočtený počet zaměstnanců,
- informace o nabytí vlastních akcií nebo podílů.
Mikro a malé účetní jednotky, které jsou povinně auditované, dále zveřejňují:
- u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv zůstatky na počátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky, opravné položky a oprávky na začátku a na konci účetního období a jejich snížení či zvýšení a dále výši úroků, pokud jsou součástí ocenění majetku,
- název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná patří,
- povahu a obchodní účel operací, které nejsou zahrnuty v rozvaze,
- transakce se spřízněnou stranou, které nebyly uzavřeny za běžných obchodních podmínek.
Zmírnění informační povinnosti
Je zřejmé, že informační povinnost a povinnost zveřejňování zejména mikro účetních jednotek jsou zmírněny. Ovšem otázkou je, zda se s takovými výkazy spokojí např. úvěrující banka pro posouzení bonity klienta, když bude mít k dispozici u společnosti s ručením omezeným výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu a rozvahu ve zkráceném rozsahu, jak umožňuje vyhláška.
Zjednodušení přímo účetních metod, tentokrát jen pro mikro účetní jednotky, se použije při oceňování – tato skupina nebude používat ocenění reálnou hodnotou (jedná se především o cenné papíry určené k obchodování, deriváty, pohledávky nabyté a určené k obchodování apod.). Pokud dosud tento způsob oceňování mikro podniky využívaly, budou v něm pokračovat až do dne vyřazení majetku. Nově zařazený majetek od roku 2016 však již reálnou hodnotou oceňovat nebudou.
Možná se při přečtení článku zdá, že velké zjednodušení pro mikro a malé účetní jednotky zákon v samotném účetnictví nenabízí. Bude záležet na každém subjektu, zda si i pro účtování nastaví zjednodušenou cestu, aby byl schopen prezentovat pouze stručné údaje v rozvaze, nebo zůstane u stávajícího širšího účtování a zveřejňovat bude jen agregované částky, jak vyplývá z nejužší formy účetní závěrky.
Změn v účetní oblasti od roku 2016 je více, než bylo uvedeno v tomto článku, a musí je zohlednit všechny účetní jednotky, ač pak zveřejňují výkazy v jakémkoli formátu a v jakékoli šíři.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Související články:
Jednoduché účetnictví od roku 2016 znovu v zákoně
Změny v zákoně o účetnictví od 1. 1. 2016
Kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2016
Komentáře
Michaela Poncová
před 6 rokyDobrý den potřebovala bych formulář účetní závěrky pro SVJ. Nemohu ho nikde najít. Děkuji