Pokud se daňový subjekt dostane do situace, kdy není schopen splatit své daňové závazky řádně a včas, může využít dvou prvků v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), jak se s danou situací vypořádat. Musí však vystupovat aktivně vůči správci daně a podat žádost se všemi náležitostmi.
 
Jaké jsou konkrétní podmínky těchto žádostí a co z nich následně plyne pro daňový subjekt? To si rozebereme v tomto článku.
 
Daňový řád obsahuje § 156, který pojednává o posečkání úhrady daně nebo rozložení úhrady daně na splátky, ale souhrnně je užito pojmenování „posečkání“, ač druhému institutu se často říká splátkování daně.
 
Základní rozdíl v obou termínech je ten, že u posečkání daně se v podstatě stanoví jedna náhradní doba splatnosti celkového daňového závazku, zatímco u rozložení úhrady daně na splátky se předpokládá postupné splácení celkového daňového závazku. Podmínky pro podání žádosti, rozhodnutí a úročení takto posečkané daně jsou však v obou případech stejné.
 
Zákon umožňuje povolit posečkání na základě žádosti daňového subjektu, nebo z moci úřední – v drtivé většině případů to však bude iniciativa daňového subjektu, která zahájí celý proces rozhodování správce daně.
 
Žádost je možné podat pouze z důvodů vymezených zákonem, a to:

• pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,
• pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,
• pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,
• není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo
• při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

Podání žádosti o posečkání daně

Za podanou žádost je nutné zaplatit správní poplatek 400 Kč (buď formou kolkové známky, nebo hotově na pokladně správce daně, či převodem na bankovní účet správce daně s předčíslím 3711).
 
Žádost by měla být co nejvíce odůvodněná, doložená průkaznými důkazními prostředky a mělo by z ní být jasně patrné, podle kterého výše uvedeného bodu je o posečkání žádáno. Na kladné rozhodnutí totiž není automatický nárok. Správce daně bude hodnotit důkazní prostředky, které má již ve svém spisu uloženy, které však nemusí vypovídat o aktuální finanční situaci daňového subjektu, jako je např. druhotná platební neschopnost.
 
Právě proto je důležité v žádosti uvést důvody, které dokazují, že se daňový subjekt momentálně potýká se špatnou finanční situací (aktuální stav bankovního účtu a pokladny, časová struktura pohledávek a závazků apod.). Zároveň by měl navrhnout reálnou výši a lhůtu pro úhradu daně, aby mohl svým závazkům dostát včas a řádně.
 
Rozhodnutí musí správce daně vydat do 30 dnů ode dne podání žádosti. Na konci roku 2013 vydalo Generální finanční ředitelství informaci k postupu daňových subjektů při podávání žádostí podle § 156 daňového řádu, ve které se také uvádí, jak má správce daně při rozhodování postupovat.
 
Hodnotí se tedy mimo jiné, zda byly splněny podmínky předchozího rozhodnutí o posečkání, jaká je aktuální výše daňových nedoplatků či jaká je platební morálka a dosavadní spolupráce daňového subjektu se správcem daně.
 
Je tedy zřejmé, že chroničtí neplatiči nebo daňové subjekty, které nepodávají řádně všechna přiznání, mají svou pozici při podávání žádosti o povolení posečkání daně výrazně ztíženou.
 
Zákon uvádí, že je možné povolení posečkání daně vázat na další podmínky. A z praxe naší kanceláře vím, že je to téměř automatická záležitost.
 
Podmínkami pro posečkání daně tedy většinou jsou:

• včasné a řádné úhrady všech následujících platebních povinností,
• použití přeplatků na jiné dani k úhradě posečkané daně.

Příklad

V rozhodnutí o rozložení úhrady daně z přidané hodnoty z prosince 2014 ve splátkách stanovil správce daně tyto splátky:
 

 
Zároveň správce daně stanovil obě výše uvedené podmínky pro posečkání daně. Daňový subjekt je měsíčním plátcem DPH, proto musí ohlídat, aby daňová povinnost za měsíce leden až březen 2015 byla uhrazena včas, protože jejich splatnost spadá do období povoleného splátkování.
 
Kdyby daňový subjekt hradil včas povolené splátky, ale neuhradil běžnou daňovou povinnost, správce daně vydané rozhodnutí o posečkání zruší. Také musí daňový subjekt počítat s tím, že případný vyměřený nadměrný odpočet za leden 2015 bude započítán na splátku daně, a finanční prostředky se automaticky nevrátí.

Úrok z posečkané daně

Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost hradit úrok z prodlení (v současné době činí 14,05 % p. a.). Neznamená to však, že by dlužník nezaplatil následně žádné navýšení – zákon stanoví, že je nutné uhradit úrok z posečkané daně. Ten je ale téměř o polovinu nižší než běžný úrok z prodlení (v současné době činí úrok z posečkané daně 7,05 % p. a.) a navíc je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
 
Úroky z prodlení z běžných nedoplatků se však na daňový osobní účet připočítávají automaticky průběžně, aniž by musel správce daně doručit platební výměr. Posečkání daně je tedy účinným nástrojem, jak snížit celkovou daňovou zátěž, pokud nedojde k včasné úhradě daňového nedoplatku.
 
Pokud by v době povoleného posečkání daně žádal daňový subjekt o potvrzení o bezdlužnosti, musí počítat s tím, že potvrzení nebude obsahovat obligátní větu „potvrzení o neexistenci nedoplatku“, ale bude zde uvedeno, že daňový subjekt má povoleno posečkání daně. Pro některé instituce, které bezdlužnosti vyžadují, to představuje nesplnění požadovaných kritérií, byť je v podstatě splatnost prodloužena.
 
Nicméně pokud daňový subjekt své povinnosti nesplní, dojde ke zrušení rozhodnutí o povolení posečkání daně, čímž nastane původní splatnost daně, takže bude daňový subjekt od samého počátku uplynutí původní splatnosti v prodlení, a proto by v tomto případě nedoplatky existovaly.
 
Daňový řád tedy nabízí nástroj, jak předejít negativním důsledkům neplnění daňových povinností, resp. zmírnit jejich následky a snížit i celkové finanční zatížení. Předpokladem je však aktivní účast daňového subjektu ve formě podané žádosti o posečkání.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.