Nadměrný odpočet DPH má finanční úřad automaticky bez výzvy plátce daně (tedy podnikatele) vrátit do 30 dnů po jeho vyměření. K tomuto dni také podle definice zákona vznikne vratitelný přeplatek.
 
V ideálním případě pro plátce daně je dnem vyměření poslední den lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, popř. den podání přiznání v případě jeho opožděného podání. Pokud se vyměřená daň, resp. v tomto případě nadměrný odpočet, neodchyluje od podaného daňového přiznání, finanční úřad provede ono vyměření tzv. konkludentně ke stejnému dni zpětně.
 
Na osobním daňovém účtu k DPH vznikne k tomu dni přeplatek, který finanční úřad vrátí do 30 dnů na bankovní účet plátce daně. Jen v případě, že je vratitelný přeplatek nižší než 100 Kč včetně, nebude vrácen automaticky (ani o něj nelze požádat samostatně, neboť přeplatky na dani podle daňového řádu se vracejí, pokud převýší 100 Kč).
 
Pokud tento malý nadměrný odpočet finanční úřad vyměří, lze o něj např. snížit svou následnou daňovou povinnost.

Příklad 1

Za zdaňovací období srpen 2013 vznikl nadměrný odpočet DPH ve výši 100.000 Kč, daňové přiznání bylo podáno dne 25. 9. 2013. Finanční úřad vyměřil automaticky tento přeplatek ke dni 25. 9. 2013 a do 30 dnů vrátí uvedený nadměrný odpočet na bankovní účet.

Protože je pro finanční úřad rozhodné datum odečtu z jeho bankovního účtu, nikoli připsání na účet plátce daně, je nejzazší lhůta 25. 10. 2013 (fakticky mohou peníze přijít až 29. 10. 2013 po pondělním státním svátku, protože převod trvá většinou jeden pracovní den).

Starší nedoplatky na daních

Před samotným vrácením nadměrného odpočtu, který je již vyměřen (to znamená, že finanční úřad jeho výši nerozporuje), bude finanční úřad zkoumat, zda nemá plátce daně starší nedoplatky na DPH či na jiné dani. Pokud tato skutečnost nastane, měl by ze zákona sám započítat přeplatek na dani právě na nedoplatek daně a vrátit jen rozdíl.
 
Podle daňového řádu se o převedení přeplatku na jinou daň vyrozumívá plátce daně jen v případě, že jde o částku vyšší než 1 000 Kč. Z vlastní zkušenosti naší daňové kanceláře finanční úřad však toto oznámení činí vždy, pokud nadměrný odpočet převádí na nedoplatek jiné daně, nebo si ponechá určitou část přeplatku na nedoplatky na DPH z minulých období.
 
Ale může se skutečně stát, že plátci daně přijde bez jakéhokoli zdůvodnění na bankovní účet nadměrný odpočet v nižší částce, než uvedl ve svém daňovém přiznání. Všichni by si tedy měli bedlivě kontrolovat, jakou výši přeplatku správce daně poslal, a v případě nesrovnalostí se na něj obrátit, neboť jinak nebude vědět, kam byla zbývající částka připsána.
 
Tento informační deficit lze nahradit zřízením daňové informační schránky, která u jednotlivého plátce daně pomocí webové aplikace umožňuje kontrolovat pohyby u jednotlivých daní, zjistit, zda již byl nadměrný odpočet vyměřen a jen „čeká“ na vrácení apod.

Přeplatek se nevrací vždy automaticky

U nadměrného odpočtu se však velmi často stává, že finanční úřad vratitelný přeplatek nevrátí automaticky. Plátci daně v tomto případě pošle výzvu k odstranění pochybností o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti daňového přiznání – doručením výzvy je tedy zahájen postup k odstranění pochybností podle § 89 daňového řádu. Tím se staví lhůta pro vracení nadměrného odpočtu – k vyměření totiž dojde až po skončení tohoto postupu vydáním platebního výměru na příslušný nadměrný odpočet (vydává se i v případě, že se původní daňové přiznání neodchyluje od vyměřeného).
 
Výzvu zasílá správce daně ve lhůtě 30 dnů po lhůtě pro podání daňového přiznání. Je tedy možné, že se o zahájení tohoto postupu dozví plátce daně až ve chvíli, kdy již očekával připsání peněz na bankovní účet. U měsíčního plátce DPH to je tedy v den, kdy má hradit případnou daňovou povinnost následujícího měsíce. Nemůže počítat automaticky s penězi od finančního úřadu – v případě vydané výzvy k odstranění pochybností je ve lhůtě 30 dnů neuvidí, protože nedojde k jejich vyměření.
 
Protože plátce daně nemůže ovlivnit skutečnost, zda finanční úřad bude vydávat výzvu k odstranění pochybností na nadměrný odpočet k DPH, postupuje se v praxi často tak, že se určitá část dokladů z přijatých plnění posouvá do následujícího zdaňovacího období, kdy je očekávaná daňová povinnost. Ta se díky tomu sníží z rozhodnutí plátce daně a k úhradě této nižší povinnosti dochází prakticky shodně v okamžiku, kdy by mohl nejdříve plátce daně očekávat vratku nadměrného odpočtu (tedy pokud ji finanční úřad vyměří konkludentně bez výzvy).
 
Vzhledem k tomu, že nárokovat přijatá plnění lze až 3 roky zpětně, není takový postup nikterak rozporován (pochopitelně nelze přesouvat zdanitelná plnění do pozdějšího období, než mělo být zdaněno – takový postup by byl v rozporu se zákonem).

Příklad 2

V daňovém přiznání z předchozího příkladu za měsíc srpen 2013 je jako daň na výstupu (tedy daňová povinnost) uváděna částka 200.000 Kč, daň na vstupu (tedy nárok na odpočet) činí 300.000 Kč – vzniká nadměrný odpočet 100.000 Kč.
 
Protože u plátce daně je nadměrný odpočet nahodilý (např. z důvodu pořízení větších investic), lze očekávat, že by finanční úřad vydal výzvu k odstranění pochybností, aby zkontroloval, zda nárok na odpočet skutečně je. V tomto případě by tedy finanční prostředky automaticky 29. 10. 2013 neposlal plátci daně na jeho bankovní účet.
 
Proto se daňové přiznání již za srpen upraví tak, že se část vstupů (nároků na odpočet) přesune do září 2013 (např. ve výši 80.000 Kč). Ve lhůtě pro podání přiznání do 25. 10. 2013 tedy bude mít plátce daně nižší daňovou povinnost, než by měl jen z dokladů za září 2013 (zde o 80.000 Kč).
 
Nemusí čekat na to, zda mu finanční úřad vrátí přeplatek automaticky či zašle výzvu k odstranění pochybností, čímž se lhůta pro vrácení prodlouží. Tímto zcela zákonným postupem si vlastně „vrátí“ 80.000 Kč automaticky sám, protože za září by jinak platil o tuto částku více (úhradu dokonce musí učinit dříve, než by obdržel nadměrný odpočet v případě, že by správce daně žádné pochybnosti neměl).
 
Správce daně pak bude vypořádávat již jen 20.000 Kč za zdaňovací období srpen 2013 podle podaného daňového přiznání.

Výzva k odstranění pochybností

Výzva k odstranění pochybností by měla být ze strany správce daně dostatečně určitá, aby měl plátce daně možnost se k nim vyjádřit ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů. Nestačí tedy jen pouhá pochybnost, že v daňovém přiznání je nadměrný odpočet – správce daně by měl přímo označit, proč má pochybnosti (nejčastěji uvádí např. to, že daňový subjekt vykazuje nižší daň na výstupu než je obvyklé, nebo naopak vyšší daň na vstupu, uplatnil jen daně na vstupu apod.).
 
O míře „dostatečnosti“ zaslané výzvy se vede mezi daňovými poradci obsáhlá diskuse, co je tím myšleno a kdy je výzva zákonná. Někdy si totiž správci daně ulehčují situaci velmi obecným popisem svých pochybností, které nesplní požadavky na výše uvedený postup.
 
Bránit se podání výzvy prakticky nejde, to je rozhodnutí správce daně. Protože se tímto úkonem staví lhůta pro vrácení přeplatku, je vhodné se správcem daně komunikovat i v případě, že je výzva nedostatečná – v opačném případě se totiž velmi oddaluje moment, kdy k faktickému vrácení peněz dojde.
 
Může se stát, že správce daně vydá výzvu v pozdější lhůtě než je stanoveno zákonem (30 dnů od podání přiznání, nejdříve však od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání). I v tomto případě doporučujeme se správcem daně spolupracovat tak, že se předloží požadované dokumenty (evidence DPH, daňové doklady daného zdaňovacího období, popř. další průkazné dokumenty o oprávněnosti nadměrného odpočtu).
 
Opoždění správce daně lze následně zmírnit tím, že plátce daně požádá o vrácení úroku z prodlení zaviněného správcem daně od doby, kdy měl nadměrný odpočet zaslat automaticky, do doby, kdy finanční prostředky skutečně byly z účtu správce daně odeslány (popř. použity na jiný nedoplatek daně).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.