Blíží se přelom roku, který je ve firmě spojen s rozesíláním novoročenek a předáváním dárků firemním klientům. Při jejich výběru může firma ovlivnit i výši své daňové povinnosti, pokud dodrží ustanovení zákonných předpisů.
 
Jedná se zejména o daň z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) a daň z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.). U alkoholických dárků musíme vzít v potaz i zákon o spotřebních daních (zákon č. 353/2003 Sb.).

Novoročenky

Nyní se budeme zabývat novoročenkami. Až dotaz jednoho mého klienta, zda je nutné náklady na PF přání časově rozlišovat, mne donutil se podívat na tuto oblast blíže. Nicméně důvod pro časové rozlišení zde není třeba hledat. Sice v letošním roce budeme přát PF 2015, ale drtivá většina přání bude distribuována před Vánoci, resp. před Silvestrem roku 2014.
 
I kdyby tedy někdo evidoval jednotlivá přání na skladové kartě materiálu (u firem, které evidují v rámci skladu např. kancelářský materiál pro svou spotřebu), dojde k výdeji novoročenek, tedy i ke spotřebě, v roce 2014.
 
Mohli bychom to srovnat s obdobou reklamní prezentace společnosti – jistě nikdo nebude u PF přání rozporovat, že se nejedná o daňový výdaj. Příjmy asi nezajistí, ale minimálně půjde o tzv. udržení příjmů, kdy jsou výdaje podle obecného ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů daňově uznatelné (prezentace společnosti, obchodní značky výrobků nebo služeb).
 
V účetnictví pak bude nutné rozmyslet, zda budou tato přání evidována na účtu 501 – Spotřeba materiálu, nebo 518 – Služby. Přikláním se spíše k účtování na materiálový účet, protože jde o faktický papírový podklad, který se odesílá. Nicméně s dnešními rozšiřujícími se možnostmi elektronických novoročenek, které si externě objednáte a službu grafického studia zaplatíte, by bylo možné uvažovat i o „službovém“ účtu. V každém případě půjde o daňový náklad.

Vánoční dárky pro klienty

Trochu složitější je situace u vánočních dárků pro klienty společnosti. Zde se totiž zákony více přiklánějí k tomu, že dary a reprezentace nejsou daňovým výdajem.
 
Z praxe každý podnikatel ví, že obchody se mnohdy uzavírají při neformálních setkáních. Ať již u firemních obědů, na večírcích, nebo při setkáních u sportu či kultury. Také se mnohem lépe vyjednává, když je vzájemný obchodní vztah podpořen vhodným dárkem (neplést si s uplácením).
 
Zde musím čtenáře zklamat – daňovým výdajem tyto náklady být nemohou, zákon je definuje přímo v ustanoveních o nedaňových výdajích v zákoně o daních z příjmů, resp. v nemožnosti uplatnění nároku na odpočet daně v zákoně o DPH.
 
Existují však výjimky, které zákaz daňově uznatelnosti a odpočtu DPH zmírňují. Většina podnikatelů ví, že hranicí pro uznatelnost je hodnota 500 Kč bez DPH za jeden předmět.
 
Zajímavé je ale srovnání textu obou zákonů, které se této oblasti týkají:

• § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů: Za výdaje nelze uznat: „Výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.“
• § 72 odst. 4 zákona o DPH: „Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c).“
• § 13 odst. 8 písm. c) zákona o DPH: Za dodání zboží se nepovažuje: „Poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti.“

 
Dá se tedy konstatovat, že u DPH nemusíme u drobných vánočních dárků zkoumat, zda se jedná o reklamní či propagační předmět, který musí být opatřen názvem firmy, výrobku nebo služby. Zde si vystačíme s tím, že dárek je poskytnut v rámci ekonomické činnosti, což jistě kontakt s klientem splňuje.
 
U daně z příjmů ale musíme ještě splnit podmínku, že se musí jednat o reklamní a propagační předmět a musí na sobě nést obchodní firmu, ochrannou známku nebo název propagovaného výrobku či služby.
 
Bližší definice však chybí a je otázkou, zda např. u poradenské firmy bude lahev s vínem, na které bude etiketa s názvem firmy, uznatelným výdajem pro účely daně z příjmů, pokud lahev bude stát méně než 500 Kč bez DPH (podmínky DPH splňovat bude). Jde o reklamní a propagační předmět? Prezentuje víno podstatu poradenské činnosti? Stačí jen název firmy na etiketě?
 
Jednoznačnou odpověď v zákoně nikde nenajdeme. Z praxe ovšem vím, že tolik oblíbené víno s etiketou firemního loga či značky výrobku je daňově uznatelné bez problému.

Pokud by firma zvolila formu sektu, portského nebo např. whisky do 500 Kč bez DPH za lahev, nemusela by zde daňovou uznatelnost řešit – vše podléhá spotřební dani, takže není možné je za dar považovat pro účely daně z příjmů. Nárok na odpočet DPH by zde byl zachován, neboť souvislost se spotřební daní je podmínkou jen v zákoně o daních z příjmů.

Kalendáře

Dalším hojně poskytovaným darem v závěru roku jsou kalendáře. Pokud se na nich objeví logo společnosti, ochranná známka nebo název vyráběného (prodávaného) výrobku či služby, není problém kalendáře považovat za daňově uznatelný výdaj pro účely daně z příjmů a mít nárok na odpočet DPH (předpokladem je, že kalendář i s potiskem bude stát méně než 500 Kč bez DPH).
 
Kdyby na kalendářích nebylo logo (firmy, ochranné známky nebo výrobku), nestal by se kalendář reklamním a propagačním předmětem z titulu daně z příjmů, ale zůstal by zachován nárok na odpočet DPH.
 
U dražších variant vánočních dárků pro klienty, jejichž pořizovací hodnota je vyšší než 500 Kč bez DPH, nepůjde o daňový výdaj s odpočtem DPH nikdy.

Účtování darů

Účtování darů je podle mého názoru možné v několika variantách:

• účet 501 – Spotřeba materiálu (analyticky členěné na daňové a nedaňové dary) – doporučuji používat zejména tam, kde je zároveň možnost odpočtu DPH,
• účet 513 – Náklady na reprezentaci (nedaňové),
• účet 543 – Dary (analyticky členěné na daňové a nedaňové).

 
Pokud ve vaší firmě ještě nemáte zajištěné dary pro klienty na konec letošního roku, můžete tento článek vzít jako podklad pro rozhodování, v jaké cenové kategorii a v jaké oblasti budete vybírat, abyste měli zachovány daňové výdaje a odpočty DPH.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.